ASIANSTYLE

Předešlé dva dny na NatsuConu jsem zhodnotila v předešlém článku.
 

Neděle

Zvolila jsem pomalejší rozjezd u Proč mě fascinuje svět Johnny’s od Suzake, která kromě přednášek jinak celé dny postávala jako maidka v kavárně a dle toho také v neděli ráno, chudák, vypadala. Přesto šlo vidět, že toho má Suzake hodně nasledováno a ukázala nám ty největší perly či důležité momenty a navíc nás tam bylo všeho všudy pět, takže to mělo takovou komorní, fanynkovskou atmosféru. Poté jsem se už opět psychicky připravovala na svou další přednášku, takže jsem opět vynechala určitě zajímavou přednášku o Smart cities a hlavně během mé vlastní přednášky jsem opět přišla o Blok krátkých experimentálních přednášek, které jsem také chtěla vidět.


Workshop na výrobu Kanzashi ze sobotní noci

Z vlastní přednášky o k-popu v Japonsku jsem byla trochu (spíše více) rozmrzelá. Nevím, zda to je tím, že jsem se nesetkala s publikem (polovina tam totiž seděla jen pro výplň programu a čekala na navazující přednášku, takže je vlastně vůbec nezajímalo, co tam povídám), nebo výběrem tématu. Vůbec se nebráním tomu, že se přednáška minula očekáváním (opět pokud tam někdo byl, jakákoli pozitivní nebo negativní kritika by se mi hodila). Předem se omlouvám, pokud tím urazím někoho z mých posluchačů, ale měla jsem pocit, že tam přišlo hodně lidí v naději, že budu pouštět jejich oblíbené (především chlapecké) skupiny a něco k tomu povídat, bohužel pravda je taková, že v Japonsku mnohem více frčí dívčí skupiny, které očividně mé publikum nežralo tolik, co já. Je pravda, že jsem možná přednášku mohla pojmout lépe, zpětně mě napadá mnoho věcí, které jsem ještě mohla zmínit či udělat jinak, ale upřímně jsem byla také docela zklamaná, když jsem si uvědomila, že posluchači se nevyznají na japonské hudební scéně a musela si vyslechnout názor, že "korejské skupiny mají v Japonsku větší úspěch, protože Japonci zpívají všichni v jedné tónině a je těžké rozlišit jejich hlasy. Navíc jich je ve skupinách až moc, zatímco korejských zpěváků je méně." Se vší úctou, toto zabolelo.


Japonská domácí cukrárna

Svou nespokojenost ze sebe samotné a přednášky jsem pak zajedla v jídelně u oběda a zapila další kávou v Maid kavárně, ktera pomalu zavírala. Poté jsem utíkala na Vyhlášení soutěží, abych zjistila, že mé tipy při AMV soutěži sice úplně tak všechny nevyhrály, ale jedno umístění zde bylo (celkové výsledky si můžete přečíst na stránkách NatsuConu zde). Zašla jsem také na poslední přednášku Po stopách minulosti od Drakarna, která pojednávala o animovaných dílech našeho dětství, na kterých se překvapivě podíleli Japonci. Zavzpomínali jsme při Power Rangerech (to zase takové překvapení nebylo, pravda) nebo u Willyho Foga a dalších snad až zapomenutých děl. Příjemné to bylo.

O půl páté už mě čekalo jen Zakončení, které proběhlo v rodinné atmosféře a kde si organizátoři vyslechli kritiku na věci, které by mohli do příště zlepšit (a ono příště bude, juchů). Překvapilo mě číslo účastníků NatsuConu - skoro 1000 bych určitě neřekla (dvojnásobek oproti loňsku), ovšem může za to asi fakt, že cosplayeři se hodně pohybovali venku, lidé vesměs seděli na přednáškách (a že opět bylo z čeho vybírat) a tak se to po té škole celkově rozprostřelo. Jako každý con i zde člověka popadne trochu úzkost, že se musí vracet do normálního života a pěkný víkend skončil, proto se již teď těším na další rok.


Organizátoři ENiKS, Akiko, Atelwen a Rin při Zakončení
 

Krátké shrnutí kladů a záporů

Určitě se mi líbilo, že program byl stále stejně pestrý (v tištěné verzi doslova) jako loni a člověk měl vždy z čeho vybírat. Ačkoli se celý con přesunul do prostor školy, panovala rodinná atmosféra, organizátoři byli usměvaví a milí (alespoň co jsem se já setkala), přednášky byly kvalitní (i když jsem slyšela i o pár, které nedopadly tak dobře). Líbil se mi nápad s pojmenováním tříd podle historických období Japonska. Nevšimla jsem si také, že by se děly nějaké excesy či museli organizátoři řešit nějaké velké problémy (a pokud ano, dobře to tutlali).

Co mi trochu vadilo, byla orientace ve škole - nebylo to tak těžké, mapy byly na rozích vyvěšeny, přesto bych možná uvítala, aby při východu ze třídy byl další rozcestník, aby člověk hned věděl, kterým směrem se vydat. Problém s toaletním papírem na záchodcích, špatně označený program a další věci již byly zmíněny při zakončení, úzké prostory pro stánky a procházející lidi jsem zmiňovala v první části. Souhlasím také s názory, že škola sama působila trochu málo festivalově.

Mnoho věcí také nemohu vyhodnotit, protože jsem se jich neúčastnila nebo je nevyužila, jako např. hry, spací prostory nebo celofestivalový achievement game (letos jsem se neúčastnila, ale jsem ráda, že se od toho neopustilo, určitě je to výborné zpestření celého conu). Celkově ale hodnotím NatsuCon pozitivně a rozhodně se těším na další ročník (a doufám, že budu mít méně stresu z vlastních přednášek a třeba si jej užiju zcela jako jen čistý účastník).

Část první | Část druhá

FOTO: fb.com/vladimir.b.hrivnak