ASIANSTYLE

Druhý ročník letního festivalu NatsuCon s sebou přinesl několik změn, o kterých jste se mohli dočíst již v pozvánce. Minulý rok jsme vám poskytli poměrně podrobný report o celé akci, bohužel jsem se za tým AsianStyle letos účastnila celého conu sama a navíc si opět i zapřednášela, takže mé zkušenosti a zážitky z víkendu jsou poněkud omezené.
 

Pátek

Jako správný prokrastinátor jsem v předvečer conu ještě dodělávala jednu svou přednášku na další den, a tak jsme s kamarádkou na NatsuCon dorazily kolem půl páté. Představa, že se vyhneme frontě na kontrolu registrace pozdějším příchodem, se ukázala jako velice naivní. Postály jsme si se skupinkou dalších účastníků a doufaly, že stojíme ve správné frontě - naštěstí se ukázalo, že stejně byla více méně jen jedna. V pět hodin startovaly již první dvě přednášky a troufám si říct, že na nich nebyl snad nikdo, jelikož polovina conu ještě postávala venku - což je určitě škoda. V klidu jsem si tedy prošla prostory, abych se zorientovala, kde je jaký sál, a zjistila první letošní nedostatek - stánky s různými fanouškovskými blbůstkami apod. byly umístěny sice vhodně na chodbách mezi jednotlivými třídami, ty ale bohužel byly tak úzké, že když se člověk u jednoho stánku zastavil, blokoval průchod dalším lidem.

Protože jsem loni propásla všechny takové ty důležité události jako zahájení, ukončení, tombola apod., rozhodla jsem se letos (skoro) nic nevynechat. Zahájení v Hlavním sále v šest bylo možná zezačátku trochu awkward, ale nakonec ve mně nabudilo tu správnou festivalovou náladu - mohlo za to hlavně AMV Peklo, které bylo poprvé letos na conu zavedeno. Celý sál se smál od začátku až do konce a vy si to můžete pustit níže.



Správně naladěna jsem v Hlavním sále zůstala na AMV soutěž. Oproti loňskému roku konkurence dle mého stoupla, takže bylo těžké vybírat pořadí třech nejlepších, hlavně když si člověk už po 10 AMV nepamatoval ta první. Pak už následovala má první "pravá" přednáška od Sainta na téma Manga průmysl. Přednáška byla pěkně pojatá, místy vtipná a doplněná o vlastní zážitky z výletu do Japonska, zejména se mi líbila na závěr kauza skenování mang a jak by se vydavatelství mohla a měla přizpůsobit novým technologiím.

Vystřídala jsem sál Nara za Edo a usedla na přednášku Kočka v japonské kultuře. Prý byl Sykysan nervózní, což asi poznali jen jeho přátelé, protože pro mě nezasvěcenou mi přišlo, že tato přednáška byla jedna z těch nejlepších, co jsem na conu zažila. Bylo to vtipné a zároveň poučné, člověk se přesvědčil, že ačkoli jsem spíše psomil, tak kočky vládnou internetem a milují je všichni a že maskot NatsuConu je vlastně neplodný. Moc povedené to bylo a o to více jsem byla nervózní ze svých vlastních přednášek.


Jeden ze stánků na chodbě školy

Rozhodovala jsem se mezi Adventure Time a Anime, kterým ke slávě pomohla hudba - nakonec má volba padla na druhou přednášku a ačkoli se mi Saintova první přednáška líbila, u této mě spíše bralo spaní. Možná to také bylo pokročilejší hodinou, mým spánkovým deficitem, tmou v sále a také tím, že se přece jen v anime zas až tolik neorientuju... ale asi jsem od přednášky měla jiné očekávání. Naskytl se mi pouze výčet anime s ukázkami openingů, představovala jsem si, že přednáška třeba bude doprovázena i vizuálními ukázkami jednotlivých anime, kde přesně ta hudba člověka chytne za srdce, ale asi jsem jen měla velké očekávání. Přitom Saint není špatný přednášející, jen se asi nepovedlo téma přednášky. Co jsem ale slyšela o přednášce na Adventure Time, možná bych byla ještě více nenaplněna. Rozespalá jsem pak s kamarádkou zamířila na noční cestu domů, abych do tří do rána opět pracovala na své vlastní přednášce.
 

Sobota

Přiznám se, nechtělo se mi vstávat. Vynechala jsem proto několik ranních přednášek (i když vypadaly na kvalitní) a zamířila v 11 na workshop Výrobu sešitů. Už to skoro vypadalo, že se Yuki nedostaví, ale nakonec se zadařilo. Bohužel očekávala menší počet, než kolik nás ve třídě doopravdy sedělo, a proto byl nedostatek nůžek, jehel apod. Navíc jsem za 30 minut nestihla svůj sešit dodělat na místě, ale základní princip jsem snad pochytila. Ve 12 jsem zasedla u Zoey a Výroby idolů - AKB48. Všeobecně na přednášky z Amusic sekce chodí relativně málo lidí, takže 20 účastníků bylo milým překvapením. Zoey znám osobně a vím, jak je sarkastická, proto si její přednášky užívám spíše z tohoto důvodu. Nasmáli jsme se, utvrdili se v tom, že Japonsko je prostě ulítlé na holkách v uniformách nebo plavkách, až to zavání pedofilií a pustili si pár ukázek tvorby AKB48.


Diváci Cosplay soutěže v Hlavním sále

Následovala přestávka na jídlo a sbírání sil a odvahy na mou vlastní přednášku, takže jsem si nechala Cosplay soutěž i další zajímavé přednášky ujít. Hodnotit vlastní přednášku na ONE OK ROCK zavání egocentrismem, proto asi jen řeknu, že z mé strany dopadla lépe, než jsem čekala (ačkoli jsem mluvila asi moc rychle a skončila dříve) a hlavně jsem byla překvapena plnou třídou. Ve stejnou dobu měl totiž přednášku i Grek1 (čehož lituju a jsem ráda zároveň - bohužel jsem tak nemohla zažít věhlasného Greka ve svém živlu, na druhou stranu všichni byli určitě u něj a má přednáška proto nebyla pod takovým drobnohledem). Bohužel jsem se přesvědčila, proč nikdo nikdy nedělal přednášku na OOR a pokud někdo ze čtenářů na mé přednášce byl, byla bych ráda za zpětnou vazbu.

Opět následovala krátká přestávka a posilnění kávou v Maid kavárně (sledovat je můžete zde). Káva moc dobrá, maidky pěkně oblečené, ale stejně to postrádalo takový ten maidovský šmrnc - nejsem sice muž, abych posoudila chování maidek, ale připadala jsem si spíše v normální kavárně s "divně" oblečenými servírkami než jako v manze, kde vám maidka splní každé vaše přání. Ale kávu jsem dostala, tak není na co si stěžovat. Poté jsem zamířila na přednášku od naší redaktorky Zízy o Live action, jejíž obsah si můžete přečíst v článcích také zde zveřejněných.


Maidky a hostitelé na společné fotce v Maid kavárně

V sedm měla Zoey svou další přednášku na Výrobu idolů - Johnny’s, opět vtipně podaná a hlavně jsme zabrouzdali do dávné, dávné historie, kde chlapecké skupiny tančily v latexu a s barevnými šly. S kamarádkou jsme si ještě znovu zašly do workshopárny na výrobu Kanzashi, z důvodu časového omezení jsme ale spíše jen koukaly na menší počet tvořitelů bez vlastní opravdové účasti. V deset už mě pak jen čekala Tombola, která oproti minulému roku už neobsahovala (snad bohudík) znalostní otázky. Zpočátku byla lehce zmatečná, protože rozlišit v šeru bílou od růžové a modrou od zelené (a když se nakonec ukázalo, že barvy vlastně byly jen růžové a modré) bylo docela těžké (navíc ta dlouhá čísla a samé osmičky, což pak při výčtu znělo jako "devět-awesome-awesome-šest-awesome"). Hlavní cena pojmenovaná jako herní konzole ovšem nejvíce pobavila, když se nakonec ukázalo, že se jedná o tamagotchi. Teď už vím, na co to Akiko sháněla týdny před NatsuConem na Facebooku…

Na druhou část a celkové hodnocení si, prosím, počkejte na další den.

Část první | Část druhá


FOTO: fb.com/VeronikaBlazkovaPhotography, fb.com/blazekfoto, ​fb.com/pages/Maid-kavárna