ASIANSTYLE

Slečny javabeans a girlfriday z webového serveru dramabeans.com (pokud jste milovníky korejských dramat, doporučuji!) si ještě kdysi dávno, právě před premiérou zmíněného seriálu My Girlfriend is a Gumiho usmyslely, že svým čtenářům osvětlí, kdo to gumiho je a jak ovlivňuje vnímání pohlaví, televizi či filmy. Rozhodně se nejedná o jednotnou definici, jelikož existuje nepřeberný počet pověstí, povídek a filmů na téma gumiho, redaktorky se ovšem zaměřily na základní fakta o tomto stvoření a co je na něm zajímavého z kulturního hlediska.
 
Gumiho (구미호) je devítiocasá liška, legendární tvor s počátky někdy ve starověkých čínských bájích popisující dávná staletí. Obdoba gumiho existuje jak v čínské, tak japonské kultuře, i když se od sebe lehce liší. Čínská huli jing a japonská kitsune mají více dvojznačné morální cítění, čímž mohou být jak zlé, tak hodné a rozhodně se nesnaží za každou cenu někoho lapit. Oproti tomu korejská gumiho je téměř vždy zobrazována jako zlomyslný tvor, masožravec, který si pochutnává na lidském mase.
 

Shin Min Ah jako roztomilá gumiho v seriálu My Girlfriend is a Gumiho

Legenda praví, že liška žijící tisíc let se promění v gumiho, napůl zvíře-napůl člověka, jelikož na sebe může brát podobu ženy. Gumiho je zlá už od přírody a krmí se lidskými srdci nebo játry (různé báje se v tomto liší), aby přežila. O čínské huli jing se praví, že je tvořena ženskou energií (yin), a proto musí pojídat tu mužskou (yang). Japonská kitsune může být žena i muž a když chce, může být i docela shovívavá.
 
Korejská gumiho nabírá tradičně ženské podoby. Některé dokážou dokonale skrýt své zvířecí prvky, jiné legendy ovšem uvádějí, že se nikdy nemohou plně transformovat (ponechají si například obličej podobný lišce, liščí uši nebo svých devět ocasů). Ať tak či onak, vždy se na gumiho v člověčím těle najde alespoň jeden fyzický znak, který napovídá o jejich pravé podstatě, nebo alespoň existuje nějaké kouzlo, které je donutí ji odhalit.
 
Stejně jako u upírů či vlkodlaků v západní kultuře, báje o gumiho se liší podle toho, kdo je vypráví a jak si je připodobní k obrazu svému. Některé pověsti tvrdí, že když se gumiho zdrží zabíjení a pojídání lidí na tisíc dní, může se z ní stát pravý člověk. Jiné, jak to bylo například zpracováno v seriálu Gumiho: Tale of the Fox's Child, naopak věří, že člověkem se může stát až poté, co muž, který spatřil její pravou podstatu, si toto tajemství uchová po deset let. Bez ohledu na rozdílná pravidla každé legendy, pár věcí zůstává neměnných: gumiho je vždy liška, žena, masožravec a dokáže měnit svou podobu.


Park Min Young jako gumiho v Hometown of Legends

Nyní se přesuneme ke kulturnímu významu. Liška je známou postavou v mnoha kulturách a reprezentuje šibala či vychytralého tvora, který okrádá nebo přelstívá ostatní, aby získala, co chce. Každý, kdo někdy četl Ezopovy Bajky, ví, jaké klasické vlastnosti bývají lišce přisuzovány. Není ani těžké pochopit, proč si právě toto zvíře vysloužilo takovou špatnou pověst. Liška je nočním lovcem a zlodějem od přírody a je známá svou chytráckou myslí po celém světě.
 
V Koreji na sebe bere liška ještě jeden rys - místní ji chápou i v sexuálním kontextu. Už samotné slovo pro lišku, yeowoo (여우), se v Koreji používá jako označení pro ženu, která je lstivá, svůdná a mazaná pojídačka mužských srdcí. V angličtině také existuje idiom "you sly fox" (i v češtině rádi používáme spojení "ty liško prohnaná"), v Koreji se dá ovšem použít pouze na ženu a nese v sobě hlubší význam (a urážku) typu "to máš za to, že jsi mě svými ženskými triky ošálila". Ženy, které tedy nepokrytě využívají své ženskosti, popřípadě jsou v očích jiných sexualizované (jakože se okatě ohání svým pohlavím), bývají označovány jako yeowoo. Zajímavostí je, že korejské slovo pro herečku (여배우) se zkráceně řekne stejně – yeowoo.
 
Není proto překvapením, že gumiho jsou přenádherné ženy. Obrazně tak varují muže, aby se nenechali jejich krásou oklamat či svést k tomu, aby se stali pošetilými. Jedna povídka praví, že hlavní hrdina (vždy muž) musí vydržet svádění gumiho a svléct ji, a tím pádem odhalit její pravé já. Takže pravá podstata ženy, její sexualita = démon.
 
WTF, korejské pověsti?
 
Představa ženské sexuality jako něčeho nebezpečného není ve folklóru samozřejmě nic nového. Není ovšem nemístné tvrdit, že jak postava gumiho, tak slovo yeowoo převládají až do moderní kultury a beletrie. Mnozí mohou poznamenat, že legenda o gumiho je příběh, který má udržet patriarchát. Ovšem právě toto dělá onu pověst vychytralou samu pro sebe.


Kim Yoo Jung jako gumiho-dítě v Gumiho: Tale of the Fox's Child

Ve filmech a televizi může být gumiho jak postavou hrůznou až přímo démonem, tak i komickou, záleží vždy na žánru. V průběhu času se i samotná pověst změnila, jako třeba právě v Gumiho: Tale of the Fox's Child, kde lišce přisoudili dobré srdce a ona se snaží stát se člověkem, přičemž nechává mužské pokolení žít. Je démonem proti své vůli a pokouší se držet pravidel správné morálky, aby si uchovala své lidské vlastnosti. Tato interpretace se více podobá upířím mýtům, kdy se postava snaží vyhrát nad démonem ve svém těle.
 
Je ovšem důležité poznamenat, že i ve zmíněném dramatu, když dítě dospěje, promění se v gumiho a bojuje s onou mocnou, až ďábelskou silou. Nabízí se paralela s životem obyčejné dívky, která dospívá a objevuje svou vlastní sexualitu, a jak tato pověst o gumiho jen démonizuje ženskou smyslnost jako něco nekontrolovatelného a zlého, co schvátí i naprosto nevinná děvčátka. V tomto případě a i v mnohých, mnohem více sexualizovaných zobrazeních, slouží gumiho k tomu, aby byla potlačena ženská sexualita, jež je údajně ďábelská a přímo sžírá muže zaživa.


ZDROJ: dramabeans.com
FOTO: niesa87himura.wordpress.com, naver.blog.com, dramabeans.com