ASIANSTYLE

Snad nemusím nikomu představovat pravděpodobně nejznámější knižní sérii pro děti a mládež. Příběh Harryho Pottera a jeho kumpánů byl přeložen do nejrůznějších jazyků na světě a japonština samozřejmě není výjimkou. Problém ale nastává už hned na začátku, a tím jsou reálie. Japonská a britská kultura jsou úplně odlišné, a proto se kromě obyčejného překladu musely řešit také kulturní a sociální rozdíly. Cílem správného překladu je, aby čtenář nikdy nepoznal, že se nejedná o originální text - musí to tedy působit přirozeně a důvěryhodně. Další aspekt představuje recipient, člověk, který to bude číst. Jazyk musí být přizpůsoben dětem a mládeži podobně, jako tomu bylo v angličtině. Poslední složkou je překlad samotný - měl by být v mezích přesnosti, ale také přirozenosti. Jak vidíte, není to jednoduchý úkol.

Budu se soustředit na většinu základních pojmů, které nás napadnou, když se řekne Harry Potter, a ty můžeme rozdělit do tří kategorií:
1. katakana
2. sinojaponská slova
3. gikun

Pojďme si každou skupinu stručně popsat. Katakana je to jednoduché a hranaté písmo, které hlavně slouží k zapisování slov cizího původu např. マクドナルド (makudonarudo) tedy McDonald´s. Sinojaponská slova jsou ta čínského původu, a proto se zapisují tzv. kandži (dosl. čínským písmem) a podobají se to tomu ikonickému „rozsypanému čaji“, který vídáme v čínských restauracích, např. 豆腐 (tófu). Gikun je trošičku složitější. Gikun je kombinací obojího a jednoduše řečeno, v případě Harryho Pottera to funguje tak, že kandži se používá k uvedení původního latinského významu slova a katakana, která je napsaná hned vedle čínských znaků, uvádí původní anglickou výslovnost. V další části článku si ukážeme pár příkladu tohoto gikunu.

Jména a názvy kolejí a škol používají tu nejjednodušší metodu, tedy katakanu:

Harry Potter = Harry Potter = ハリー・ポッター (harí pottá)

Albus Brumbál = Albus Dumbledore = アルバス・ダンブルドア (arubusu danburudoa)

Voldemort = Voldemort = ヴォルデモート (vorudemóto)

Nebelvír - Gryffindor - グリフィンドール (gurifindóru)

Zmijozel - Slytherin - スリザリン (surizarin)

Mrzimor - Hufflepuff - ハッフルパフ (haffurupafu)

Havraspár - Ravenclaw - レイブンクロー (reibunkuró)

Bradavice - Hogwarts - ホグワーツ (hoguwácu)

Prasinky - Hogsmeade - ホグズミード (hoguzumído)

Sinojaponská slova jsou např. použita v jednotlivých názvech knih. (Uvedu pouze zajímavější případy) ハリー・ポッターと賢者の石 (harí pottá to kendža no iši) tzn. Harry Potter a Kámen mudrců. Zde narážíme i na české frazeologické vyjádření, které není zcela správné, ale i v mnoha dalších jazycích je to podobné. Japonské 賢者 (kendža) také neznamená natural philosopher, ale „mudrc”, což není úplně správně. Velmi zajímavé ale je, že v japonském jazyce existuje 自然哲学 (šizen tecugaku), což je doslovný termín pro natural philosophy, tedy disciplínu, která byla prvopočátkem alchymie. Jenže tecugaku je spíše pojem pro západní filozofii, který vznikl poměrně nedávno, takže kdyby se místo kendža použilo tecugakuša „filozof“, tak by mohlo dojít k záměně pojmů, jelikož Japonec si pod pojmem tecugaku spíše představí Schopenhauera, a ne alchymistu čili filozofa přírody.  ハリー・ポッターと不死鳥の騎士団 (harí pottá to fušičó no kišidan) tj. Harry Potter a Fénixův řád. Magický pták fénix má z kryptozoologického hlediska mnohem složitější pozadí a jeho japonským ekvivalentem je zjednodušený překlad fušičó 不死鳥 – pták, který nemůže zemřít nebo nemrtvý/nesmrtelný pták, což asi vystihuje podstatu fénixe nejlépe. Anglické slovo order má spoustu sémantických významů a jeho pragmatické využití se liší na základě kontextu určité situace. Může znamenat pořádek, náboženskou organizaci nebo právě rytířský řád. Japonské kišidan 騎士団 doslova znamená „rytířský řád“, jenže ve světě Harryho Pottera byl „Fénixův řád“ spíše odboj hrstky čarodějů, kteří rozhodně nepůsobili jako rytíři, ale jako nějaká organizace, která měla vlastní hodnotu a filozofii. Pro takovou organizaci se v japonštině používá výraz kósei 構成.

Teď se dostáváme k gikunu, který se hlavně používal k překladu kouzel. Také uvedu pouze nejzajímavější příklady. Crucio = クルーシオ (kurúšó) / 苦しめ (kurušime), což je první ze tří kleteb, které se nepromíjejí v magickém světě. Jak vidíme, máme zde dva názvy pro stejnou věc, jak jsem psala dříve, čínské znaky (v tomhle případě propojené s hiraganou), uvádí latinský původ slova a katakana ukazuje anglickou výslovnost. Cílem tohoto kouzla je způsobit protivníkovi nesnesitelnou bolest. Slovo pochází z latinského crux, crucis a znamená „kříž“, „ukřižování“, „mučení“. Japonské kurušime 苦しめ je imperativ slovesa kurušimu 苦しむ, které znamená „bolet“, „trpět“, „mučit“. Imperio =インペリオ (inperio) / 服従せよ (fukudžú sejo). Druhou kletbou, která se nepromíjí, je Imperio. Slovo v latině znamená vládnut, panovat, rozkazovat. Člověk pod vlivem tohoto kouzla udělal všechno, co mu řekl čaroděj, který ho zaklel. Fukudžú 服従 znamená podřízenost a poslušnost a sejo せよ je imperativ slovesa suruする a znamená tak „podřiď se“.

Existují i zajímavé výjimky např. Diagon Alley (česky Příčná ulice). V Japonsku nejsou ulice, ale městské čtvrti. (Více o japonském poštovním systému si můžete přečíst zde.) Z tohoto důvodu bylo Alley vypuštěno a nahrazeno slovem čó 町pro význam městské čtvrti. Překladatelka si také uvědomila, že anglický výraz diagonal „úhlopříčný“, by japonským dětským čtenářům nic neřekl, a proto  přidala znak 横 (joko) ve stejném významu. ダイアゴン (daiagon) bylo ponecháno pro zachování originálního čtení. Celý výraz tedy jel ダイアゴン横町 (daiagon jokočó).

V případě, že by Vás to zajímalo více, uvádím zde tabulku nejrůznějších přeložených pojmů.

FOTO: Razjela/asianstyle.cz