ASIANSTYLE

Razjela96

Před budovou výstaviště byla spousta lidí a upřímně mne to trochu i zarazilo, protože jsem nečekala až takový zájem. Obrovská fronta, která působila takovým dojmem, že se táhne až k Mendlovu náměstí. Samozřejmě to zveličuji, ale doopravdy to tak vypadalo. Šla jsem k vedlejšímu vchodu pro VIP a obdržela jsem cedulku PRESS, Animefest náramek (podle kvízu mi vyšlo, že jsem rytíř, tak jsem si vzala rytířskou barvu) a taštičku s různými letáky sponzorů, programem a neprodejným číslem periodika Animefestu. Když jsem se dostala dovnitř, tak to začalo být problematické. Neměla jsem vůbec tušení, kde jsem a kam mám jít.



Odpusťte mi mou neznalost a nezdatnost, ale byla jsem na Animefestu poprvé v životě. Zachránila mě moje kamarádka, která stejně mě jako Vergilius v Božské komedii, provázela všemi sály Animefestu. A moc jí za to děkuji.

Než začal program, stihla jsem se podívat na všechny stánky. Našli byste tam snad všechno, co by si mohl každý otaku přát. Plakáty, polštáře, trika, hrnečky, klíčenky, mikiny. Doopravdy všechno, co si dokážete představit. I Animefest samotný měl svůj stánek s vlastním zbožím, kde prodával loňské a letošní věci. Velmi populární byly připínky, které byly vyprodány do půlky soboty.



První zastávkou bylo samozřejmě samotné zahájení akce, kde se seznamujete se všemi nejdůležitějšími aspekty letošního Animefestu. Uvítal nás Adam Rambousek, který je ředitelem celého festivalu a následně jsme se dozvěděli další podrobnosti. Byla nám doporučena aplikace Animefestu, jejich webové stránky a také infostánky pro případ, že bychom si nevěděli s něčím rady. Když jsme se už dostali přes čistě organizační záležitosti, tak jsme se začali zabývat sny. Ano, sny. Každý z nás má sny. Takovým způsobem jsme byli uvedení do videa, které zodpovědělo spoustu otázek. Video bylo velmi vtipné, např. nákladní auto s SPZ SEKAI, neschopnost hlavního hrdiny soustředit se na to, co se mu říká, protože poprsí nové kolegyně bylo samozřejmě zajímavější. Však, co vám budu vyprávět. Podívejte se sami.

To, co nás ale zajímá nejvíce je, že každou frakci reprezentuje jeden hrdina z tohoto videa. Jsou tedy čtyři frakce: Rytíř, Vědma, Patron a Živel. Cílem letošního Animefestu bylo získat zpátky od hlavního záporáka krystal snů, a tohle se mohlo podařit pouze a jedině sbíráním střípků, tedy bodů, které šlo získávat mnoha způsoby, hl. účastí v soutěžích atd. Z jednotlivých frakcí pak měl být vybrán nejlepší sběrač střípků a ten měl být odměněn cenou.

Potom jsem se šla podívat na velmi zajímavou přednášku s názvem 2. světová válka z pohledu Japonska a život císaře Hirohita, o čem nám vyprávěl Petr “Hafi” Hoffman. Nejdříve jsme se velmi stručně seznámili s císaři od období Meidži až k období Reiwa. Poté jsme se hned vrhli na dětství císaře Hirohita. Neměl to vůbec jednoduché, jelikož každá sebemenší sekunda jeho života byla naplánovaná a vlastně neměl skoro žádné soukromí. Výchově a vzdělání císaře se věnovala pětice slavných učitelů: Hirotaró Hattori (přírodopis a fyzika), Šigetake Sugiwara (etika), Kurakiči Širatori a Genpači Mizukuri (dějiny Japonska) a Tóru Šimizu (ústavní právo). Dne 7. 5. 1919 se konal císařův obřad dospělosti a byl zasnouben s princeznou Nagako. Poté se objevují tzv. Genró tj. Otcové státníci, kteří jezdili do Anglie, Francie, Belgie, Nizozemska a Itálie, aby zpopularizovali nadšeného mladého prince. V roce 1921 se stává Hirohito regentem a hned na to se objevují problémy např. incident Toranomon, kdy během zemětřesení zemřelo asi 91 000 lidí. Bohužel čím dál tím častěji zaznívaly urážky majestátu. Dne 26. 1. 1924 se konala svatba a rok poté se Hirohito stává otcem. Poprvé se v japonské monarchii objevuje hnutí pro svou vlastní domácnost, na čemž císař velmi lpěl - nesvěřil tedy své dítě chůvám. Dne 25. 12. 1926 nastoupil na trůn a jedním z jeho prvních zákonů byl zákon na ochranu veřejného pořádku, protože se objevovala spousta urážek majestátu.

Následují problematické záležitosti Mandžuského incidentu, který císař schválil a řekl kuantungské armádě, že pro něho je nejdůležitější úspěšnost, a tak japonští vojáci pokračovali do provincie Džehol, která byla proslula tím, že byla provincii opia. Zbytek už známe. Masakr v Nankingu, kde byla zabita a znásilněna spousta lidí. Dodnes se přesně neví kolik. Každá strana uvádí jiná čísla - od 150 000 do 300 000. A císař nereagoval. Pearl Harbor. Jaderné bomby. Kapitulace Japonska. Americký protektorát. Císař již není bohem, ale pouhým smrtelným panovníkem. Dne 7. 1. 1989 císař Hirohito umírá.

Bohužel to je všechno, co jsem stihla v pátek navštívit. Samozřejmě by toho bylo více, ale člověk nedokáže být na dvou místech zároveň. No možná jen, pokud jste Hermiona. 

AngryDaeguni

Já jsem na Animefest vyrazila hned po práci. Hned, jak jsem došla na místo konání akce, naskytl se mi typický pohled, tedy nekonečná fronta. Bylo hrozné horko, a tak jsem byla ráda, že jsem byla jen ve frontě pro "už zaplaceno, papír s kódem". Po oskenování kódu a proplutí přes turniket, jsem lapla program s FestZinem (časopis Animefestu) a vybrala si červený náramek zastupující frakci, která mi vyšla v animefestím kvízu, tedy živel. Pak jsem si šla omrknout všechny prostory, kde se měl festival konat. Nejvíce mne tento den zaujala keramika, stánky s jídlem a to, že už tak brzy po otevření bran festivalu, byly židle u počítačů v pavilonu A1 obsazeny minimálně tuctem pařících teenagerů. 



V první den festivalu jsem viděla počáteční epizody seriálu ReLife. Hlavní děj se motá okolo postavy jménem Arata Kaizaki, jenž je téměř úplným ztělesněním lenosti. Je mu 28 let, bydlí sám v maličkém bytečku, z práce, na kterou tak tak měl, odešel po pouhých třech měsících, protože se nehodila k jeho velkému potenciálu. Neúspěšně absolvoval několik pohovorů, chodí na bridádu do sámošky a v podstatě ho živí rodiče. Z hlediska japonské společnosti outsider. Jednoho dne ho ale navšítíví záhadný muž a nabídne mu, že pomocí pilulky změní jeho život. Arata se opije a omylem pilulku spolkne. Následujícího dne vypadá o asi 10 let mladší a je mu oním mužem oznámeno, že bude chodit do třetího ročníku střední školy. A Arata tak dostává jedinečnou šanci začít znovu. Anime mě celkem zaujalo, budu se doma dál dívat.

Poté jsem se ještě zašla podívat na film 3D Holka (japonsky 3D no Kanojo). Hlavními hrdiny jsou Hikari Tsutsui a Iroha Igarashi. Tsutsui je otaku v pravém slova smyslu, a proto ve škole velmi nepopulární. Jednoho dne přijde pozdě a dostane za trest vyčistit školní bazén. U něj se potká s Igarashi, kterou zaujme a později se ho zeptá, jestli by s ní nechtěl chodit. Film byl zpočátku zajímavý a legrační, nicméně jsme se v druhé polovině dostali k známé klasice: život ohrožující onemocnění, ztráta paměti. Abych nenapínala: dopadlo to dobře, ale od filmu jako celku jsem čekala víc. Poté jsem se odebrala domů, těšíc se na další den.
 

anya0305:

Letos jsem se bohužel v pátek na Animefest nedostala kvůli několika komplikacím, ale na FestDance jsem se dívala na streamu na YouTube a ráda bych se s vámi podělila o zážitek, který i přes to, že jsem neseděla v sále, ale doma za počítačem, stál za to. Stejně jako loni, i letos na soutěži převládaly korejské písně a choreografie a i letos byla možnost vyhrát Divokou kartu a postoupit tak do finále K-Pop contestu, které se bude konat v červenci v Praze. Mohli jsme vidět několik odvážných sólistů a spoustu talentovaných skupin, tváře známé i neznámé. Měla jsem několik favoritů a vůbec jsem netušila, pro koho hlasovat. Moc se mi líbila vystoupení skupin DejaVu, !Scream a K/DA. Sólistky Hanny a Artemis se mi také moc líbily a obdivuji je, že dokázaly před tolika lidmi vystoupit sólo, chce to hodně odvahy a já bych tam třeba jít nedokázala, takže mají holky můj obdiv. U vystoupení seskupení Nedostatek soudnosti jsem umírala smíchy, protože Baby Shark jsem na FestDance opravdu nečekala. FestDance se mi moc líbil i letos a doufám, že příště se mi podaří zúčastnit se taky. Vyhlášení výsledků bylo v sobotu. Třetí místo obsadila skupina K/DA, na druhém se umístili Nedostatek soudnosti s jejich podáním Baby Shark a první místo získali !Scream. Divokou kartu a přímý postup do finále K-Pop contestu získala skupina DejaVu. Krátký rozhovor se skupinou si můžete přečíst níže v článku.

Není to poprvé, co jste jako DejaVu vystupovaly na FestDance, letos ale v rozšířené sestavě. Mohly byste nám představit nové členky?
Naše řady se tento rok s odchodem naší milované Leničky rozšířily o 3 nové členky. Přiznáme se, že jsme se snažily hledat mezi novými tvářemi v komunitě či mezi tanečníky... Nakonec se však k nám přidaly naše kamarádky, které nikdy v žádné takovéto skupině nebyly. Ať už to byl velký potenciál, co z nich byl vidět, nebo ten náhlý zápal pro věc, chtěly jsme je mezi námi, a myslíme, že zapadly bezvadně. Naše nové členky jsou Ronnie, Kačka a Danielle - na jejich podrobné představení si však počkejte až na oficiální představování skupin na finále.

Jaké byly vaše pocity, když jste získaly Divokou kartu? Čekaly jste to, nebo to pro vás bylo nečekaným překvapením?
My nikdy neočekáváme výhru - můžeme si říct, že to bylo dobré, ale vždy vidíme všechna ta skvělá vystoupení... A tak nakonec skončíme s doufáním. Po FestDance nás zastavilo spoustu lidí a chválilo nám vystoupení (tímto jim ještě jednou děkujeme, protože z každé pochvaly máme radost jako malé děti). Nic se však nevyrovná tomu pocitu jít společně jako skupina na pódium si převzít cenu. Nebudeme lhát, když řeknu, že některým z nás i ukápla nějaká ta slzička. Předkolo je sice již za námi, i tak nám vyhrát divokou kartu připadá jako velká čest, a my za to moc děkujeme.

Skupině DejaVu přejeme hodně štěstí ve finále K-Pop contestu. Můžete je sledovat na jejich Facebooku, YouTube a Instagramu.

 
 

Jiry (host)

Páteční zahajovací program byl spíše rozjezdový, ale určitě nebyl nikterak chudý. Každoroční zahájení proběhlo v hlavním sálu Rotunda, kde se představilo samotné vedení AF spolu s představiteli zaštiťujících organizací jako je např. japonská ambasáda. Nemohlo chybět ani krátké představení zahraničních hostů, kteří letos přijali pozvánku být porotci pořádaných soutěží. Samotný závěr zahájení byl věnován představení letošního tématu, kterým bylo Isekai (přenesení hlavní postavy ze Země do paralelního univerza).

Po zahájení se odehrála v Rotundě první soutěž - Festdance, kde účastníci soutěžili o postup na letošní Kpop contest. Současně v hale A2 na studio scéně probíhalo podrobnější představení letošních porotců cosplay debutu a cosplay soutěže, a to Macky Cosplay (Belgie), Elyon Cosplay (Maďarsko/Německo), CaptainGhostly Cosplay (Belgie), Valentine Costumes (Británie) a Hikari Green (Japonsko). Představení bylo konáno formou hodinového panelu, při kterém měli diváci pokládat otázky hostům skrze portál Sli.do. I letos se hlavní program odehrával v Rotundě, kde bylo třeba stát frontu, proto veškerý program zde konaný, šlo sledovat i na plátně v hale A1 nebo skrze live stream na YT, kde je již nyní možnost zpětného zhlédnutí.



Posledním pátečním mnou navštíveným programem byla přednáška Stereotyp – NÁMITKA! v sálu Morava od Anety "Arakanga" Ransdorfové a Kateřiny "Hoples" Štěrbové, které si pro diváky připravily a vcelku podrobně vysvětlily pojmy stereotyp a archetyp, a co se za těmito pojmy skrývá a jejich provázanost.

FOTO: instagram.com/dvdancegroup, razjela96/asianstyle.cz, jiry, Michal Hausknecht