ASIANSTYLE

Shin Kyun Suk je novelistka a první jihokorejská žena, která kdy byla oceněna v rámci Asijských literárních cen. Narodila se v roce 1963 v provincii Jeolla jako čtvrté ze šesti dětí. V šestnácti letech se odstěhovala ke svému staršímu bratrovi do Soulu, kde přes den pracovala v továrně s elektronikou a v noci navštěvovala noční školu. Svůj první román Winter's fable vydala v roce 1985 poté, co dokončila studium kreativního psaní. Od té doby vydala řadu románů i povídek a byla oceněna několika literárními cenami, ale pozornost mezinárodního publika si získala až v roce 2011 svou knihou Modlitba za matku, která byla vydána v 19 zemích, včetně USA a některých zemích v  Evropě.

Někde zvoní telefon je již druhou knihou, kterou jsem od této autorky četla (první byla Modlitba za matku). Většina příběhu se odehrává v 80. letech převážně v Soulu. Jung Yoon obdrží telefonát od svého bývalého přítele. Jejich profesor z univerzity je nemocný a nebude dlouho trvat a zemře. Tento telefonát přiměje Yoon začít vzpomínat na léta strávená na univerzitě. Když byla Yoon ještě středoškolačka, poslala jí matka za sestřenicí do hlavního města, aby studovala tam. Byla totiž smrtelně nemocná a chtěla tím Yoon připravit na dobu, kdy už tu nebude. Když matka zemřela, vykašlala se Jung Yoon na školu a vrátila se do rodné vsi. Přibližně o rok později ji něco, co řekl její přítel z dětství Tan, přimělo se do školy vrátit a začít zase trochu žít. Hned první den si na přednášce profesora Yoona všimne dvojice sedící vpředu. Chlapec a dívka. Vypadají, že si jsou velice blízcí. Více než chlapec ji ale zaujme dívka. Neustále jako by byla schoulená do sebe, ruce v kapsách a každý den nosí tu samou květovanou sukni. Později se v kanceláři profesora Yoona seznámí. Chlapec se jmenuje Lee Myunseo a děvče je Miru. Nedlouho po tomto setkání se stanou nerozlučnými. Jenže jak jde čas, tráví Myungseo čím dál více času protestováním a Miru pátrání po tajemném muži, po kterém předtím pátrala její sestra Mire.

Kniha je velmi čtivá. Osobně se mi líbila o mnoho více než Modlitba za matku. Všechny postavy měly velmi zajímavé a přitom uvěřitelné osudy a neobvyklé, ale ne divné záliby (jako profesor Yoon, který sbíral knihy autorů, kteří se nedožili třiceti let). Navíc je velmi zajímavé dozvědět se nějaké informace o tom, jak to asi vypadalo v Koreji v 80. letech.