ASIANSTYLE

Novelista Yasunari Kuwabata se narodil 11. června 1899 v Ósace. Jako čtyřletý přišel o rodiče. Jeho prarodiče zemřeli nedlouho na to, a proto již jako středoškolský student žil sám. Po ukončení střední školy úspěšně složil zkoušky a dostal se na školu spravovanou Tokijskou imperiální univerzitou, a tudíž se přestěhoval do hlavního města. Studia ukončil v roce 1924 a již v té době upoutal pozornost mnoha spisovatelů a editorů. Mimo spisovatelství pracoval také jako reportér. Jedním z jeho nejznámějších děl je Sněhová země, která poprvé vyšla v roce 1934. Dalšími významnými díly jsou například knihy Tisíc jeřábů nebo Staré hlavní město. V roce 1968 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu, a stal se tak první japonským autorem, který tuto cenu obdržel. Zemřel v roce 1972 na otravu plynem a doposud se spekuluje, zda to byla nehoda či sebevražda.

O čem kniha Sněhová země pojednává? Do horkých pramenů ve více méně izolovaných horách se jednu zimu vydá samozvaný expert na balet ze zámožnější rodiny Shimamura. V městečku pracuje celá řada gejš, které ale nejsou gejši ve stejném smyslu jako ty v Tokiu nebo Kjótu. Tyto gejši jsou jen o něco lepší než prostitutky a jejich kariéra je většinou velmi krátká. Komako, jedna z tamějších gejš, upoutá Shimamurovu pozornost. Na rozdíl od ostatních nemá učitele, který by jí učil hrát na šamisen, a tak se spoléhá na rádio a notové zápisy. Komako ale není jediná dívka z této zasněžené části země, která upoutala jeho pozornost. Během cesty vlakem k horkým pramenům si všiml Yoko, která se starala o nemocného muže, a netajil se tím, že o ní myslel, i když Komako byla po jeho boku.

Sněhová země je velmi tenká kniha, anglická verze má jen 121 stran. I přesto se mi ale četla velmi špatně. Poezie se mi nikdy nečetla snadno a tato krátká knížečka je nadmíru poeticky napsaná. Milovníci klasické japonské literatury by ale měli po této knize definitivně sáhnout.