ASIANSTYLE

Džít Tháil, indický básník, novelista a hudebník se narodil roku 1959 v indickém městě Kerala. Jako syn slavného spisovatele T. J. S. George byl Džít vzděláván převážně v zahraničí, vystudoval výtvarné umění na Univerzitě Sarah Lawrence. I přesto, že Narkopolis byl jeho úplně první román, získal řadu ocenění, mezi nimi Literární cenu Hindu. Džít je nejen autorem románů a básní, ale i opery Babur in London. Mimo to je také znám jako kytarista. V osmdesátých letech byl kytaristou psychedelické rockové skupiny Atomic forest. Autor se přiznal, že téměř dvacet let byl závislý na alkoholu a drogách a je velmi šťastný, že se mu závislost podařilo překonat. Pracoval jako žurnalista v New Yorku, Bombaji a Bangalore.

Příběh knihy se odehrává v Bombaji v 70. letech. Náš nejmenovaný vypravěč přijel do Bombaje z jiného důvodu, ale zůstal nakonec kvůli opiu. I když tenhle příběh vypráví, není vůbec o něm. Je o lidech, které v Indii potkal, a o jejich osudech. Jedním z nich je Rašíd, vlastník a provozovatel opiového doupěte, kam náš vypravěč rád chodil. Pak je tu také Diple, která je ženskou obdobou eunucha a která v doupěti plní dýmky opiem. Pan Lee, který nenávidí Indii, ale nemůže se vrátit zpět do Číny. Po nocích se ulicemi Bombaje prochází Pathar Maar - osoba, která zabíjí bezejmenné chudé tím, že jim kamenem rozbije hlavu. Jednoho dne začne opium střídat heroin a jemu podobné látky a opiová doupata začnou jedno po druhém mizet.

V knize vlastně není žádný určitý děj, spíše se jedná o na přeskáčku vypravované osudy jednotlivých postav. Autor je básník a kniha je o lidech závislých na drogách, takže některé části jsou trochu zmatené a velmi poetické. Děj je navíc velmi pozvolný, takže se až zdá, že tam naprosto chybí. Po přečtení několika recenzí je mi jasné, že knihu bude člověk buď milovat, nebo nenávidět, nic mezi tím. Já osobně jsem si četbu této knihy užila.