ASIANSTYLE

Spisovatel Giles Milton se narodil roku 1966 ve Velké Británii. Vystudoval Bristolskou univerzitu. O něco později se oženil s ilustrátorkou francouzského původu Alexandrou Milton a společně mají tři dcery. Jako spisovatel se specializuje především na historické mluvené příběhy, tedy ty, o kterých není dochováno mnoho psaných zmínek a důkazů. Příkladem by mohl být příběh evropských otroků v severní Africe na začátku osmnáctého století nebo holandsko-britské přetahování o Bandské ostrovy (v dnešní Indonésii), které je sepsané podle deníků a spisů Východoindické společnosti. Mimo literatury faktu je také autorem dvou komiksových novel a tří knih pro děti.

Jedna z jeho historických knih je také kniha Na dvoře japonského vládce, která je příběhem Williama Adamse, který byl klíčovou postavou v zahájení obchodu Anglie a Holandska s Japonskem. S loděmi se poprvé dostal do styku ve dvanácti letech, kdy se po smrti svého otce stal učněm v loděnici. Celých dvanáct let strávil učením astronomie, konstrukce a stavby lodí a navigace, aby později mohl vstoupit do námořnictva. Během války se Španělskem pracoval pod sirem Francisem Drakem. Roku 1698 byl William zlákán nabídkou z Dánska a doprovázen svým bratrem Thomasem přijal místo lodivoda na Hope, jedné z pěti lodí flotily (zbylé se jmenovaly Love, Faith, Loyalty a The Gospel), která měla doplout do Japonska ze západu. To ovšem jen pokud by nebyli schopni splnit první úkol a to vyměnit jejich náklad za stříbro v Jižní Americe. Jen tři lodi z pěti se dostaly bezpečně za Magalhãesův průliv (The Gospel přepadena Španěly a Faith se vrátila zpět do Rotterdamu). Loyalty a Love byly opuštěny posádkou, která v té době čítala už jen pouhých osm mužů, na blíže neurčených ostrovech. Hope jako jediná skutečně dosáhla japonských břehů s posádkou dvaceti nemocných a umírajících námořníků. Stalo se tak v dubnu 1600.

Na japonské pobřeží ale své nohy dostalo jen devět členů posádky, zbylí nemoci podlehli. Na břehu se setkali s portugalskými jezuity, kteří je označili za piráty a byla nařízena jejich poprava. Před popravou byly muži vězněni v Ósackém hradě, kde se Adams setkal s budoucím šógunem Ieyasu Tokugawou, na kterého udělal dojem svými znalostmi ohledně stavby lodí, matematiky a navigace. Tyto znalosti mu nakonec zachránily život. Stal se nejen stavitelem lodí pro šóguna, ale i politickou postavou. Zbylých osm námořníků bylo také propuštěno a naprostá většina z nich se vrátila do Evropy při první příležitosti. Wiliamu Adamsovi však bylo opuštění Japonska zakázáno až do roku 1613. I přes povolení zemi opustit se ale do zpět do Evropy již nevrátil.

Kniha není tak čtivá jako Šógun od Jamese Clavela, které byla předlohou. Přeci jen je to literatura faktu. I tak je ale velmi zajímavá. Je plná faktů, jak to mezi Japonskem a zbytkem světa v té době vypadalo a i jak to bylo se vztahem Japonců ke křesťanství.