ASIANSTYLE

Taoismus. Šintoismus. Cesta. Rituální očista. Cesta rituální očisty. Podobný všeobecně naučný slovník pojmů má v hlavě většina z nás. Příručka Asie v obrazech vydána Mou bujně bujarou fantazií si však celou věc vykládá po svém a to následovně: Tao – ona horská cestička, vysoko nad našimi hlavami, vedoucí ze srdce Tibetu, kde vzdušní draci čas od času zašimrají zavěšené zvonečky svým fouskem pro ten věčný moment pomíjivé radosti. Na této cestě člověk nechá vše za sebou, často včetně bot (říká se, že chodidla jsou dalším párem uší – tak proč si je zacpávat), aby dokázal, že jeho úmysly jsou upřímné a čisté. Odměnou je mu cesta sama. A ty (životní) panoramata, tak si myslím, stojí za to.

Zatímco šintó je jako řeka - a bohové vědí, že do jednoho okamžiku dvakrát nevstoupíš. Řeka bez vnějších pravidel a zásahů. Veškerý morální kodex je přirozeně vpisován do tváře krajiny, do duše obyvatel, po staletí. Smysl rituální očisty respektující věčný koloběh života. A právě do takových vod ponořil svá znavená chodidla bůh Izanagi, aby ze sebe smyl děsivé zážitky s jeho milovanou (o nichž se také můžete tu a tam dočíst).

Uznejte sami, na co se těšíte ze všeho nejvíc po perném dni v práci či ve škole – na pořádný podíl příjemně teplé vody, aby to člověk ze sebe prý všechno spláchl. I s myšlenkou starého Havrana - takový den? Víckrát ne! Raději pevně věříme v nové začátky a ony se nakonec vždy objeví – u Izanagiho příběhu samozřejmě opět v podobě nových potomků.


Během svého očistného rituálu po styku se smrtí a rozkladem odkládal Izanagi postupně svůj oděv. Z každého kusu došel stvoření nový kami: v celkovém počtu dvanáct kusů. Poté přišla na řadu "svatá trojice" – Amaterasu, velká bohyně slunce ozařující nebesa, jakoby Izanagimu z levého oka vypadla. Dále bůh měsíce Cukujomi z pravého oka a z nosních dírek impulzivní zuřivý vichr Susanoo. Izanagi usoudil, že tyto děti jsou vrcholem jeho kariéry, a proto se rozhodl je obdarovat závazky. Amaterasu se stala bohyní Vysoké nebeské pláně, Cukujomi jako její protějšek od té doby vládne noci a Susanoo získal třetí pláň modravou – oceány. Díky své nevyzpytatelné povaze neobvykle se hodící k rozmarnému moři však odmítal přijmout tento úděl. Řádil tak dlouho, až jej otec zapudil. Proto se s tímto bohem můžeme setkat buď jako s vládcem oceánů, nebo bouří, vichrů, či podsvětí – kam sliboval, že uteče za svou matkou Izanami.


Susanoo - ať jako postava ze starých kronik, nebo jako pouhý odkaz moderní popkultury - stále zůstává nevyzpytatelně divokým a mocným

Tímto de facto končí náš úvod do japonské mytologie. Na přání samozřejmě můžeme přidat další útržky ze života našich hrdinů. Pokud byste se chtěli spíše dozvědět více o východních myšlenkových směrech jako takových (ze slovního spojení východní náboženství mám stejný pocit jako z vidiny sushi s kečupem, proto se mu záměrně vyhýbám), tak na tomto webu naleznete další články, jež, doufám, ukojí Vaši touhu po vědění (jako např. tento).

Ať jste "fanoušky" šintoismu, buddhismu, taoismu či jiných jetonavásismů, jedno je pro nás všechny jisté (a rozhodně to není žádná novinka minimálně pro české posluchače) – I cesta může být cíl. 


ZDROJ: Encyklopedie mytologie Japonska a Koreje - V. Winkelhöferová, M. Löwensteinová, A History of The Japanese People: Capt. F. Brinkley. R. A.
FOTO: naruto.wikia.com