Kočičí host [Recenze]

13:00 | 02.01.2020 Lost Samurai 1
Křehký příběh odrážející pomíjivost a magičnost každodenního života. Skrze manželský pár nahlédnete do života v Bleskové uličce v Tokiu, kde melancholická atmosféra, efemérní štěstí se vám vtisknou do duše s lehkostí kočičích tlapek. 
Kočičí host
Kočičí host FOTO: Sebastien Lenker/asianstyle.cz
Kočičí host vám nabídne prožít krátkou etapu manželů v Tokiu se všemi radostmi a strastmi jejich života. Celý příběh se odehrává v minulém století na přelomu osmdesátých a devadesátých let a vy máte možnost si vychutnat pomalu běžící čas na okraji Tokia, kde pomalu, ale jistě se začínají modernizovat staré domy. Vše se změní, kdy si malý kluk ze sousedství osvojí toulavé koťátko a dá mu jméno Čibi, což znamená „maličká“, a zanedlouho začne objevovat své okolí. Jednoho dne zabloudí i na zahradu manželského páru a oni si užívají pocitu, že Čibi jim vlastně patří i nepatří, bydlí u nich a zároveň nebydlí. Toto idylicky trvá až do chvíle, kdy se čtenář spokojí s dosavadní situací, ale jak je známo, nic netrvá věčně. 



Pro evropského čtenáře se kniha může zprvu zdát jako zdlouhavá, příliš popisná či úplně bez hlubší myšlenky. Opak je však pravdou. Kniha majíc 160 stran plných okamžiku klidu, něžnosti, lásky a filosofických zamyšlení má také své stinné stránky. Jsou tím ukázky společnosti na přelomu 80. a 90. let 20. století, kdy se střídali císaři, kdy došlo k zhroucení tzv. bublinové ekonomiky, a to všechno vedlo k nadhodnocení cen nemovitostí. Čibi je tedy bodem klidu v hektické době.
 


V dnešní době plného stresu a časového tlaku bych tuto knihu doporučil všem, kteří i přes to, že nemají v lásce kočky, chtějí nalézt aspoň kousek klidu, anebo jen se chtějí přenést v čase a v prostoru a vychutnat si atmosféru Japonska minulého století.

FOTO: ​Sebastien Lenker/asianstyle.cz

Diskuze

Momentálně nepodporujeme Internet Explorer 9