ASIANSTYLE

V roce 1902 došlo k anglicko-japonské alianci, v níž bylo ujednáno, že budou uznána práva a zájmy Anglie v Číně a Japonska v Koreji. Hrozící válka Ruska s Japonskem umožnila Japonsku donutit Koreu podepsat ujednání, v němž jim bylo slíbeno zachování nezávislosti, ale zároveň se zavázali přijmout japonský dohled na správou. Tím umožnili, aby Japonci pronikli do všech politických i apolitických sfér.
Poražením Ruska dostal prezident Roosevelt šanci zamezit Rusku možnou expanzi do Koreje, a tak ustanovil Japonsko jako kontrolní zemi nad Koreou. Sledoval tím však i jiný cíl. Chtěl pro USA zajistit uznání hegemonie, tedy nadvlády, na Filipínách.
Když Anglie v dalších jednáních opětovně uznala japonské právo přijmout přiměřená opatření pro řízení, kontrolu a "ochranu" Koreje, osud tohoto poloostrova se zpečetil.
Po abdikaci císaře Kodžonga a neúspěchu na mírové konferenci v Haagu Japonci obsadili strategické pozice ve vládě, propustili armádu a zřídili zvláštní úřad „generálního rezidenta“. Nastalo období, v němž se běžný lid Koreje snažil Japonsko vyhnat. Mnoho úředníků spáchalo sebevraždu a vzmáhali se k protijaponskému odboji.

www.hankookilbo.com

16. prosince 1902 se narodila tato vzácná žena, korejská patriotka, Yu Kwan-sun. Její dětství bylo celkem klidné, a jako dospívající dívka odešla studovat do Soulu.
V roce 1919 se Yu Gwan-sun a další studenti vysokých škol podíleli na počátečních aktivitách shromáždění nezávislého hnutí 1. března, které se konaly v parku Pagoda a v dalších oblastech v Soulu. O několik dní později, 5. března se zúčastnila dalšího shromáždění nezávislosti, které se konalo na nádraží Namdaemun.
O pět dní později přikázala japonská okupační vláda dočasně uzavřít všechny střední a vysoké školy, a tak se Yu vydala zpět domů s cílem rozšířit horečku nezávislosti do jihozápadního regionu.
Při příjezdu domů Yu své rodině řekla o shromáždění nezávislosti, které se konalo v Soulu a na různých místech celé země, a povzbuzovala je, aby pracovali pro hnutí i v Cheonanu. Spolu s otcem Yu uspořádala shromáždění, kdy 31. března v noci před spoluobčany zapálila maják na vrcholu hory Maebong a shromáždila lidi z celého regionu, aby se připojili k boji za nezávislost. Shromáždění se zúčastnilo na 3000 lidí. Bylo přečteno prohlášení o nezávislosti vytvořené hnutím 1. března a Yu Gwan- sun vedla jásající dav. Na to japonská vojenská policie zahájila palbu a zabila 19 lidí. Mezi zabitými byli i Yu Kwan-sunin otec a matka.
Stěžovala si na úřadech, že je nepřiměřené, aby vojenská policie nepovolila lidem shromažďovat se, což vedlo k jejímu zatčení a zadržení ze strany jednotky japonské vojenské policie v Cheonanu pro trestný čin buřičství proti císaři. Historicky bylo v tomto období zakázáno jakékoliv shromažďovaní se za jakýmkoliv účelem! Jako odplatu za její vzpurné činy Japonci vypálili rodinný dům do základů.
Byla odsouzena na tři roky vězení a trest si měla odsedět ve vězení v Gongju. Během odpykávání trestu vedla ve vězení demonstraci vězňů k prvnímu výročí 1. března. Kvůli tomuto nepřetržitému aktivismu i ve vězení, byla Yu mučena a na následky tohoto mučení 28. září 1920 zemřela. Bylo jí pouhých 17 let.
O dva dny později měla nezapomenutelný pohřeb na veřejném hřbitově v Itaewonu v Soulu. Její tělo ale zmizelo, když byl hřbitov během okupace zničen.
Protože se ani po svém zatčení nevzdala svých přesvědčení, bojovala za ně i ve vězení a nakonec pro ně zemřela, stala se Yu Kwan-sun korejským symbolem boje za svobodu a nezávislost.

www.upload.wikimedia.org

Sedmdesát let po její smrti bylo na svazích hory Maebong vybráno místo, kde kdysi zapálila majákové světlo a tisíce lidí jí postavilo pamětní hrobku Chohonmyo. Pamětní bohoslužby se zde konají každý rok 28. září k výročí její smrti.
V roce 2003 byla do památkového komplexu přidána pamětní síň a muzeum.