ASIANSTYLE

Badatelé předpokládají, že jistá forma usedlého společenství existovala na základě toho, že obydlí byla soustřeďována na jedno místo. Nicméně jediné, o co se můžeme skutečně opřít, jsou legendy, mýty a tradiční způsoby chování popisované v pozdějších záznamech. Na jejich základě je pak možné rekonstruovat určité rysy společnosti v době neolitu a popsat je.

Velký důraz se v tomto období kladl zřejmě na rod. Ten má v tomto období totemický význam a odlišoval se tak jeden rod od druhého. Zároveň pak sdružoval i jednotlivé členy rodu blíže k sobě. Ze záznamů z pozdějšího období lze usuzovat, že na rodových shromážděních o důležitých záležitostech rozhodovala tzv. “rada starších”, v království Silla se tato instituce označovala jako hwabäk.

V čele rodu stál náčelník, volený příslušníky rodu, ale pokud se nezdál dostatečně spolehlivý či udělal nějakou závažnou chybu, mohl být kdykoliv odvolán. Rodová společenství byla hospodářsky zcela nezávislou a samostatnou jednotkou a docházelo k vytváření teritorií. Práci členové rodu vykonávali společně. Jednalo se o rybolov, lov a zemědělství. Pro tyto příležitosti byly vytvořeny skupiny zvané “ture”. Mezi rody byl také možný výměnný obchod. Vyměňoval se například speciální druh kamene, z něhož se vyráběly určité nástroje a byl transportován z velké dálky.

Ačkoliv byl rod značně uzavřeným celkem, partneři se hledali v okolních rodech. Na základě pozdějšího uspořádání politického i sociálního se badatelé domnívají, že příbuznost se odvozovala po mateřské linii.

Kromě rodu existovaly i kmeny. Spojovaly se v ně rodové celky, ať již manželským svazkem či spojováním příbuzných rodů. Rozdíl mezi kmenem o rodem byl pouze v počtu, nikoliv v chodu a řízení. O záležitostech kmene se rozhodovalo na shromážděních rodových náčelníků, kteří vybírali vůdce kmene.

O tom, všem se můžete při návštěvě Koreje, dozvědět v Amsadongu, rekonstuované pravěké vesnici.

A jak pokračoval vývoj společnosti dál? Na to se můžete těšit v dalším článku z této série.