ASIANSTYLE

Království Kogurjo, které utrpělo invazí z pevniny i pokračujícími útoky Päkče, dokončilo svůj přerod v centralizovaný stát jako další. Byla nutná reorganizace struktury jeho institucí a je známo, že za změnami mezi roky 371 a 384 stojí král Sosurim. Od roku 372 Byl v Kogurju jako státní náboženství přijat také buddhismus. Král nechal založit konfuciánské nejvyšší učiliště a v roce 373 vydal zákoník státní správy. To vše vedlo k upevnění duchovní jednoty národa a vytvoření nové byrokratické soustavy. Králův administrativní zákoník pak systematizoval samotnou státní strukturu.
 
Král Kwanggätcho, jehož jméno znamená rozšiřitel území, svými úspěšnými dobyvatelskými aktivitami připojil ke Kogurju nová území. Jeho hrobka dnes leží v Mandžusku u Tchung-kou na středním toku řeky Ja-lu a vysoká kamenná stéla na jeho hrobce nám poskytuje informace o jeho velkých vojenských výbojích. Vedl vojsko daleko za hranice Kogurja, podmanil si mandžuské národy, okupoval oblast Liao-tung a napadl Päkče. Zároveň dokázal rozprášit útoky státu Wa, který ohrožoval Sillu. Podařilo se mu vytvořit obrovskou říši rozprostírající se na více než dvou třetinách Korejského poloostrova a značné části Mandžuska.
 
Jeho následník, král Čangsu dovedl Kogurjo k vrcholu. Díky strategicky udržovaným svazkům se soupeřícími jižními i severními dynastiemi mel dobré vztahy s Čínou. V roce 427 přemístil hlavní město z dosavadního Tchung-kou do široké nížiny kolem dnešního Pchjongjangu. Právě tento krok znamenal vážnou hrozbu pro Päkče a Sillu. V roce 433 se Päkče spojilo se Sillou a v roce 472 požádalo Čínu o vojenskou podporu proti výbojům Kogurja na jih, nicméně marně.
 
V roce 475 se Kogurju podařilo obsadit Hansong, hlavní město Päkče, zajmout jeho krále a popravit jej. Päkče bojovalo o uchování své existence a přesunulo hlavní město na jih. Kogurjo tak zaujalo obrovské území, rozprostírající se hluboko do Mandžuska a daleko na Jih Korejského poloostrova až začala jeho moc ohrožovat samotnou Čínu.