ASIANSTYLE

A ten v Himalájích urval celý vrcholek hory se všemi stromy a bylinami, aby si statečný Ráma mohl vybrat léčivou bylinu „sandžíviní“ pro uzdravení svého poraněného bratra. Někteří indičtí učenci potvrzují, že „sandžíviní“ je skutečně divoký čajovník. Indičtí lidoví léčitelé ho odpradávna využívali ve tradiční ájurvédské medicíně, která je založena na přesně daných léčebných metodách, které ulevují lidem od problému těla i duše.
 
Navzdory tomu, že Indie spolu s Čínou a Japonskem patří k nejvýznamnějším čajovým oblastem na světě, ještě před necelými dvěmi sty lety zde neexistovala jediná čajovníková plantáž. Počátky pěstování vonných lístků jsou spojeny s příchodem bílých kolonizátorů. Poprvé Angličané zkoušeli pěstovat čajovník už koncem 18. století v botanické zahradě v Kalkatě, avšak skutečný zájem o čaj se objevil až v 19. století. V roce 1823 objevil Robert Bruce v indické oblasti v Assámu planě rostoucí čajovník, ze kterého si domorodí obyvatelé připravovali osvěžující nápoj dlouho předtím, než do země přišli Britové. Od čínského čajovníku se tento druh lišil výrazně většími listy. Jeho vyšlechtěním vznikly rostliny, které dnes poskytují velmi kvalitní a po celém světě oblíbený čaj. V roce 1839 byl do Londýna přivezen první náklad osmi beden assámského čaje, který se v britském království stal skutečnou senzací.
 


Britská vláda okamžitě vyhlásila náborovou kampaň, aby získala pracovníky pro čajovníkové plantáže ve vzdálené Indii. Život prvních plantážníků byl velmi těžký, ohrožovaly je tropické nemoci i divoká zvířata, mnoho z nich zemřelo. Ještě horším životním podmínkám však byli vystaveni indičtí dělníci. Podepisovali nevýhodné smlouvy, často se v nich vzdali veškerých svých práv a za každé porušení kázně byli bičováni nebo vězněni. Ženy i děti museli pracovat stejně jako muži. Indický spisovatel Mulk Rádž Ánand na to reagoval slovy: „Každý šálek čaje obsahuje hlad, pot a zoufalství miliónu Indů.“ Majitelé plantáží bohatli na utrpení jiných lidí, čajový průmysl prosperoval a přinášel závratné zisky.
 
Kolem roku 1874 byly založeny první plantáže také v další známé oblasti – Darjeelingu, který je proslulý podmanivou krásou svých hor. Pěstitelé sázeli především čínské odrůdy čajovníku, které se do zdejší hornaté oblasti ideálně hodily. Plantážnící lákali na plantáže pracovníky ze všech koutů světa a dnes zde žije pestrá směsice obyvatelstva. Čaj z darjeelingských plantáží je mezi znalci považován za skutečnou špičku, šampaňské mezi čaji.
 
Indie se dnes stále drží na světové špičce v počtu tun vyprodukovaného čaje. Ačkoliv se velké množství čajových lístků vyváží do všech koutů světa, většina vyrobeného čaje se vypije přímo v Indii. Zapřísáhlí milovníci čistého čaje by byli zřejmě zděšeni ze způsobu, jakým mají Indové v oblibě nápoj připravovat – s mlékem a hojně slazený, často ještě ochucený o aromatické koření s léčivým účinkem. Lahodný šálek čaje v chladném ránu zahřeje zimou prokřehlé tělo a dodá energii pro celý pracovní den, večer potěší a povzbudí unavenou mysl. Není divu, že si ho Indové s tak velkou oblibou vychutnávají.

FOTO: thinng.com