ASIANSTYLE

Zelený čaj zvaný Longjing (龙井) má slavnou, více než tisíciletou historii. Jeho jméno zní v doslovném překladu „dračí studna“ a je odvozeno od stejnojmenné vesnice u města Hangzhou, ve které se nacházel pramen skýtající při dešti zvláštní a fascinující podívanou. Jeho voda měla totiž relativně vyšší hustotu, než je běžné, a lehká dešťová voda plující na povrchu vytvářela esovitou, vlnící se hranici připomínající prý pohyb bájného draka.

První záznamy o jeho popíjení nacházíme za dynastie Tang (618 – 907), dnešní pojmenování pochází z dynastie Song (960 – 1279) a za dynastie Qing mu byl udělen prestižní titul „císařský čaj“. Pokud byste se snad osobně chtěli setkat s osmnácti keři povýšenými takto do šlechtického stavu, najdete je stejně jako tenkrát u chrámu Hu Gong. Čaj z jejich listů je každoročně prodáván na aukci a minimální cena za jeden gram je vyšší než jakou má zlato.



Nejlépe je dračí studnu připravovat v konvičce vyrobené z keramiky Yixing, ale nic zas tolik nepokazíte, použijete-li kvalitní skleněnou či porcelánovou. Mnohem důležitější je dodržet správnou teplotu a zalévat tento zelený poklad vodou mající 80 stupňů Celsia případně o něco málo méně. Zalévejte rychle a stejně tak rychle vyprazdňujte. V nálevu ucítíte závan orchidejí, vůně pražených fazolí a jemnost, která krásně pročistí hrdlo. Tato charakteristika se v čajovém žargonu označuje jako „čisté a svěží“. 



Kvalita se prý u tohoto čaje dá odhadnout i pouhým pohledem. Sušené listy by měly připomínat seschlé okvětní plátky orchidejí, kdy dva listy objímají špičku výhonku. Ten je obzvláště důležitý, protože v sobě ukrývá samotný charakter čaje. Dobrým ukazatelem je i vzájemná velká podobnost, dalo by se říci až uniformita, lístků. Barva by měla nejlépe připomínat neloupanou rýži. Nejkvalitnější třídy Dračí studny nejsou nikdy úplně zelené – nenechejte se tím tedy zmást. Pokud byste chtěli vyzkoušet ten nejlepší Longjing dostupný obyčejným smrtelníkům, pak sáhněte po variantě označované jako Ming Qian. Ta je vyráběna z vůbec prvních lístků sklízených před svátkem Qing Ming na začátku března a přichází na trh přibližně dva týdny po jeho oslavách. Sběry prováděné po tomto datu jsou méně kvalitní a nazývají se Yuqian Longjing neboli Dračí studna před deštěm.



Velmi významnou roli hraje i autenticita čaje. Za autentickou je obvykle považována Dračí studna z provincie Zhejiang, ale u konzervativních čajomilců se definice zužuje na oblast v okolí města Hangzhou a Xihu (Západního jezera), která má rozlohu přibližně 168 čtverečních kilometrů. Aby vám to nepřipadalo tolik jednoduché, tak ve starých dobách se tato oblast navíc dělila na čtyři další části – Lva (Shi), Draka (Long), Oblak (Yun) a Tygra (Hu). Rozdíly mezi těmito regiony se ale během století natolik rozmělnily, že se přestaly používat. Vzhledem k obrovské oblibě Dračí studny je jasné, že velká část tohoto čaje na trhu nepochází z Hangzhou a ani z provincie Zhejiang. Jejich původem bývají jižní provincie Yunnan, Guizhou, Sichuan a Guangdong a jak už to bývá, jejich chuti a aroma chybí velká část originálu.

A jak jsem slíbil v předchozím díle, také dnes se podíváme na jedno z pravidel čajové etikety – tentokrát si povíme o tradičním uchopení šálku. Používejte při něm všech pět prstů. Hlavními aktéry jsou v tomto případě prostředník a palec, které drží tělo šálku. Ukazováček je položen lehce nad okraj, aby chránil ústa. Prsteníček je pomocníkem podpírajícím dno. Pokud chcete dát najevo stylovost, nechte svůj malíček lehce zvednutý. V takovém případě ovšem dávejte bedlivý pozor, abyste jím náhodou na někoho neukazovali – bylo by to opravdu velmi nezdvořilé.



Na závěr se zbývá již jen zeptat - Jak se vám líbilo posezení u čajové konvičky tentokrát? Jakou máte zkušenost s čajem Longjing / Dračí studnou? Zkusíte natrénovat tradiční držení šálku, aby bylo jemné jako vánek větru?