ASIANSTYLE

Jméno tohoto pražského podniku se často objevuje v souvislosti s pořádáním akcí různého typu, kdy můžete přijít například na promítání filmu, degustaci čajů nebo ochutnat speciální nabídku z menu, což osobně vítám a oceňuji snahu vedení kavárny o kulturní obohacení klientely. A právě předposlední dubnový den byl souzen ochutnávce tonkatsu, který kavárna na vlastní FB události představila jako „japonskou verzi evropského řízku“, již bude podávat s wasabi majonézou.

Jelikož jsem si nebyla jistá, jak kavárna bude disponovat volnými stolky, rozhodla jsem se předem zarezervovat pro mě a kamarádku stůl na 11:45. Stoleček byl k mé spokojenosti připraven a velmi jsem ocenila, že nám ihned donesli zdarma vodu (což je mimochodem běžným zvykem v Japonsku). Potěšilo mě také to, že servírka nás upozornila na právě aktuální speciální nabídku tonkatsu a nabídla nám, že nám jídlo představí, i když bych upřednostnila, aby nám nejdříve dala čas na odsvlečení a usazení. Přeci jen bavit se s někým, když se snažíte zrovna dostat z kabátu, není extra příjemné.

Po prostudování menu, v kterém se mi zrovna příliš dobře neorientovalo a které bylo vytištěno s použitím velmi malého fontu, jsme přistoupili k objednání čaje a tonkatsu, které nám poměrně rychle přinesli. Tonkatsu jsem předtím jedla jenom dvakrát v Japonsku, a tak jsem byla zvědavá, co mi předloží v této kavárně.  Na předloženém talíři se skvěl tenčí řízek o něco větší než má ruka, který byl posazen na velmi tenké vrstvě čínského zelí a který byl seshora lehce přelit tonkatsu omáčkou. Vedle řízku byl citrón, hezoučká papírová lodička s wasabi majonézou a miska rýže posypaná semínky.

Ačkoliv to vypadalo báječně, tak mé chuťové buňky by přivítaly trochu jiné provedení této japonské pochoutky. Osobně bych snesla, kdyby řízek, který byl bezpochyby z kvalitní panenky, měl výraznější chuť. U japonského jídla nejsem příliš zvyklá na to, abych musela pokrm dokořenit. Zde to ale možná mělo vybídnout hosta, abych si řízek namočil do wasabi omáčky, která k mé úlevě nebyla pálivá. Musím uznat, že wasabi omáčka byla lahodná, ale já bych tento řízek preferovala právě s tonkatsu omáčkou, které bohužel na talíři příliš nebylo.

Samotná rýže nebyla špatná, ale opět jsem měla pocit, že je bez chuti. (Přitom si pamatuju, že rýži v Japonsku stačilo dát pouze do rýžovače s vodou a uvařená rýže vlastní chuť měla.) Kamarádce se zdála rýže trochu rozvařená, ale mně měkčí rýže vyhovovala.
Samotné jídlo opravdu nebylo špatné, ale příliš mě neoslovilo. Také trochu váhám nad tím, za co přesně jsem platila 225Kč, když se tento pokrm příliš nelišil od českého řízku a bez wasabi omáčky bych se obešla.

Jenom pro zajímavost, tonkatsu menu, které jsem před 5 lety měla v japonském městě Tsukuba, se skládalo z polévky miso (kterou jste si mohli dokonce přidat), z řízku velkého nejméně jako dvě mé ruce dohromady a velké hromady zelí + pár kousků další zeleniny. I když jsem třeba půl dne nejedla, tak jsem pak měla problém celou porci za 1000 jenů (za cca 220 Kč) sníst.   

Interiér, který zdobí plyšový Totoro, je na první pohled zařízen do bílo-zelených barev (až na lampiony u stropu), což je mně blízká barevná kombinace. Ale abych byla upřímná, tak nic konkrétního na zařízení kavárny mě příliš nezaujalo. Atmosféra byla celkem příjemná, ale na mě pak bylo prostředí kavárny až příliš hlučné a to natolik, že jsem někdy měla problém slyšet, co říká kamarádka vedle mě.

 

Obsluha se především na začátku jevila ochotně, ale poté se číšnici trochu vytratili, což není problém, pokud nechcete platit. Rozhodně bych také uvítala, kdyby nám číšnice taktně oznámila, že stoleček musíme do 13h opustit. Dát jenom lísteček s jménem dalšího zákazníka a časem jeho příchodu na rezervačku na náš stůl není zrovna způsob, jakým bych si představovala komunikaci s číšníkem. Kvůli tomu také nezbyl čas na dezert a já jsem odcházela s dojmem, že vše bylo hrrr, hrrr a že návštěva ve mně nezanechala příliš dobrý dojem. Vím, že ale po jedné ne příliš povedené návštěvě nemohu nad podnikem vynést verdikt. Jenže příště budu mnohem opatrnější ohledně výběru jídla a nebo zkusím pouze dezert. Doufám, že má druhá návštěva mě přesvědčí o kladech Momoichi Caffeteria. 

FOTO: ilonad / asianstyle.cz