ASIANSTYLE

Nejdříve se podívejme, co ty tři slavné japonské scenérie jsou zač. V období Edo (1600-1867) žil proslulý konfuciánský vzdělanec Šunsai Hajaši, který procestoval skoro celé Japonsko a napsal svoje pravděpodobně nejdůležitější dílo - Nihon Kokudžisekikó tj. Pozorování o zbytcích japonských občanských záležitostí, kde vybral a detailně popsal ta nejkrásnější místa, která potkal na své cestě.



Mezi první patří Macušima, která se nachází v prefektuře Mijagi. Proslavila se svým přístavem a malebnou krajinou. Navíc tam ještě najdeme jeden z nejdůležitějších japonských buddhistických chrámů, chrám Zuigandži, který byl postaven v roce 828 buddhistickou školou Tendai. V období Kamakura (1192 -1333) byl ale konvertován na Zen buddhismus a je tomu tak až do dnešní doby. Zajímavostí je, že posvátná budova se částečně nachází v lese a částečně využívá macušimskou krajinu jakožto součást celého komplexu.

Kromě toho se ve městě Macušima koná festival ústřic tzv. Macušima Kaki Macuri, kde má návštěvník první únorový víkend možnost koupit si čerstvé ústřice, které si pak může následně uvařit na 100 m dlouhém grilu.



Prefektura Hirošima zahrnuje mnoho ostrovů, mezi které patří i ostrov Mijadžima. Zde se nachází šintoistická svatyně Icukušima, která je jednou z dalších japonských památek, které jsou zařazeny do dědictví UNESCO. Svatyně se stala téměř ikonickou a skoro každý cizinec a Japonec ji poznají. Svatyně je komplikovaným komplexem posvátných budov, postavených na pilířích, které jsou ponořené v moři. Při přílivu všechno dělá na turisty ještě větší dojem, protože brána torii vypadá tak, jako kdyby "se vznášela" na povrchu vody, a možná proto je velice populární destinací. Svatyně a její místní šintoistický kult mají velice dlouhou tradici a její dějiny sahají až k 6. století. V roce 1168 (období Heian) Taira no Kijomori, hlava nejsilnějšího rodu v této době v Japonsku, si zvolil tento ostrov jako sídlo svého významného rodu.



V prefektuře Kjóto asi 110 km severozápadně od města Kjóto se nachází Amanohašidate, což je písečný nános v zátoce Mijazu - tomuto geografickému útvaru se česky říká "kosa". Výběžek, který lze přejít z jednoho konce na druhý je 3 až 5 kilometrů dlouhý a je celý obrostlý asi 8 000 borovicemi. Na severní straně se nachází šintoistická svatyně Kono - mezi další významné svatyně patří Manai, Isošimizu, a na jižní straně se nachází buddhistický chrám Čiondži.

Existuje několik pohledů na Amanohašidate. Některé mají dokonce svá vlastní jména. Nejkrásnější a nejzajímavější pohled na písečný nános je ve chvíli, když se lidé předkloní a dívají se na scenérii mezi svýma nohama – této metodě se říká Matanozoki. Výběžek pak vypadá, jako kdyby vystupoval do nebes - údajně to přináší štěstí. Obyčejný pohled z jižní strany se nazývá Hirjukan a má připomínat draka, který se také snaží vyšplhat do nebe - v zimě však dochází k malé změně a říká se mu v tomhle krátkém období Gensecu no Hirjukan. Pohled ze severní strany se nazývá Naname modži. Na obou stranách Amanohašidate je park Kasumacu a v něm lanovky, které poskytují pohled na scenérii.


ZDROJ: BORNOFF, Nicholas a LINDELAUF Perrin. (2017) National Geographic Průvodce: Japonsko. 2. vydání. Přel. Jiří Fadrný a Eva Kadlecová. Brno: CPress. ISBN 978-80-264-1627-2, WEB ARCHIVE. The three scenic spots of Japan (2007) [online] . Dostupne z: web.archive.org/web, WIKI UPOL. Japonská studia: Mijagi (2015) [online]. Dostupné z: wiki.japonstina.upol.cz, JAPAN GUIDE. Matsushima (2018) [online]. Dostupné z: japan-guide.com, JAPAN GUIDE. Zuiganji Temple (2018) [online]. Dostupné z: japan-guide.com, WIKI UPOL. Japonská studia: Hirošima (2015) [online]. Dostupné z: wiki.japonstina.upol.cz, JAPAN GUIDE. Itsukushima shrine (2018) [online]. Dostupné z: japan-guide.com, AMANOHASHIDATE VIEW LAND. Hiryukan view & Matanozoki & Amusement Park (2015) [online]. Dostupné z: viewland.jp, THE KYOTO PROJECT. Amanohashidate (2016) [online]. Dostupné z: thekyotoproject.org, ATLAS OBSCURA. Amanohashidate (2019) [online]. Dostupné z: atlasobscura.com
FOTO: wikipedia.org