ASIANSTYLE

Pokud jste propásli, co se dělo první den, můžete si to přečíst v našem prvním reportu. Směle tedy navazujeme na ten předchozí, proto vzhůru do víru dění!
 
Ačkoli náš druhý den na NatsuConu začínal až ve 12 hodin, vyhrabat se z postele nebyl žádný jednoduchý úkol. Oželely jsme pár prvních přednášek, abychom se řádně na dlouhý den připravily. Nakoupily jsme si hromady zdravého jídla v podobě brambůrků a gumových medvídků a završily to termohrnky s kávou. Vypadaly jsme spíše jako dvě kancelářské krysy než příznivci Japonska, ale alespoň naše chodidla byla stylová.

starfishzs: Vůbec to nebylo trapné, když jsme si těsně před Zoeynou přednáškou vyzuly boty.
rashi: Nebylo to náhodou až během přednášky?
starfishzs: Pšt! Nikdo nic neviděl.

 
Naše neodmyslitelné termohrnky, pěkné růžové pásky a stylové ponožky
 
Zoey ten den přednášela o japonské popové skupině Kis-My-Ft2, která se všem vryla do paměti jako "ta skupina, co jezdí na kolečkových bruslích". A právě Zoey nám dokázala, že tato jejich charakteristika je doprovází ještě dnes.

rashi: Nezapomeň také na žvýkačky!
starfishzs: Která fanynka by neomdlévala z jejich krásy a hlavně svěžího dechu.

Líbí se vám jejich mužská nebo ženská verze?
 
Jelikož se na přednášce sešly pouze fanynky tohoto boy bandu, atmosféra byla uvolněná a vtípky směrem k členům a celé skupině létaly jeden za druhým. Vtipy nás neopustily ani na naší další přednášce od Zenyho s názvem Nadkolenky - obdiv nebo fetiš. O přednášejícím jsme dopředu nic nevěděly, ale jak jsme posléze zjistily, má určitý styl vystupování. Jak se dalo očekávat, přednáška byla určena spíše pro mužské publikum, a jelikož měl Zeny v první řadě své věrné fanoušky, kteří s radostí jeho výkladu přizvukovali, občas jsme nevěděly, která bije. O nadkolenkách jsme se ve zkratce dozvěděly snad jen to, že jsou vyšším vývojovým stádiem ponožek, a pak už jsme jen mohly obdivovat Zenyho přítelkyni, která mu stála modelem pro názorné ukázky tenké čáry mezi nevinností a nestydatostí.

rashi: A co víc jsme si mohly přát než dozvědět se, že Zeny zásadně nenaráží, ale přiráží.
starfishzs: Přesto jsme i my po přednášce následovaly Zenyho jako vzorné fanynky, aby nám orazítkoval náš další achievement za splnění úkolu odbýt si přednášku o ecchi.
rashi: Místo razítka jsme nakonec získaly originální podpis, který nám pak všichni záviděli, především Zoey a infostánek. Ještěže nás za to nepřirazili.


Zenyho osobní razítko
 
Další na programu jsme měly přednášku na boys love, Samou láskou přizabít. (starfishzs: Protože co jiného potřebujeme po ecchi než nějaké to yaoi.) Bohužel jsme ale po pár minutách z místnosti zahanbeně vycouvaly, jelikož jsme se ve výkladu vůbec nechytaly. Což se nedá tvrdit o prvních dvou řadách, které nadšeně výskaly při kterékoli narážce přednášejících slečen Mešitky a Blizzy. Tím nechceme říct, že by byla přednáška nekvalitní, zkrátka jen už našim rokům s anime dávno odzvonilo.

starfishzs: I když nevím, zda byl náš úprk z této přednášky rychlejší než to, co následovalo.
rashi: Holt ne každý holduje veřejnému obnažování za cenu toho, aby si vyzkoušel kimono.

Zoey nás totiž navnadila na workshop, kde si lidé mohli vyzkoušet kimona. Bylo to ovšem dobré lákadlo pro jisté pány, kteří se šli pokochat spíše ženským tělem, když přítomné dámy prováděly svou proměnu z Evropanky na gejšu.

 
Lolitky Kameko, Suzake a jejich alpaka; zkouška kimon
 
Počkaly jsme si tedy venku na další bod našeho programu. V areálu jsme tak mohly pozorovat právě probíhající ukázku bojových umění, konkrétně Aikidó. Následovala přednáška, která nás hodně upoutala svým názvem, Jak jsem u tvorby AMV brečel. Navnaděné po soutěži v AMV z předešlého dne jsme byly plné očekávání. Čingiz pojal přednášku dosti netradičně, ale rozhodně si nebylo na co stěžovat. Nepředstavoval typ přednášejícího, kterého si každý při tomto slově vybaví. Byl lehce roztěkaný, ale nakonec nás celkem uchvátil. A to hlavně svým zápalem pro věc a tvůrčí osobností, která mu rozhodně nechybí. Dokonce nás vtáhnul do své prezentace (byl to vlastně spíše workshop), kdy jsme si společně poslechli píseň Midnight City a následně se snažili vymyslet, jak by mohlo budoucí AMV vypadat. Také jsme pak hodnotili jedno jeho starší AMV a pokusili jsme se v něm nalézt chyby. Ačkoliv už delší dobu anime nesledujeme, a tudíž jsme nemohly přispět do diskuze, jiní byli aktivní a přednáška byla zábavná.

Čingizovo "nepovedené" AMV; na jeho další tvorbu se můžete podívat na jeho účtu na youtube
 
Dvě hodiny jsme pak zaplnily dalším výletem do Lidlu, kdy jsme si už doopravdy koupily kávu a ne čokoládové mléko. Čas jsme pak strávily se Zvěmi, která tento den ještě dvakrát přednášela. Předtím nás ovšem čekala hlavní přednáška dne, X+1 důvod, proč se (nejen na přednáškách) navážet do yaoistek. Hintzu nejprve rozdal publiku pěnové míčky, které na něj mohly během té hodiny vrhat nespokojené posluchačky, a hned započal svůj přednes několika vtipy na jejich účet, které navodily tu správnou atmosféru.

Kolik yaoistek je potřeba k výměně žárovky?
Pouze jedna. Musíte ale dávat pozor, jestli šroubuje žárovku do závitu nebo dvě žárovky do sebe.

Jak dělá nadržená yaoistka?
Tumblr, tumblr, tumblr.

Dozvěděly jsme se také, co dělá správnou yaoistku oproti normální dívce. Zatímco běžná slečna je tvořena směsicí sladkosti, trochou toho koření a všeho dobrého, yaoistka má nedostatek sebevědomí, minimální sociální kontakt a preferuje pasivní roli omega. Přednáška ovšem nebyla pouze vtipná, hintzu se snažil poukázat na problematiku šikany, kterou si asi všichni otaku či všeobecně milovníci asijské kultury ve větší či menší míře zažili.

starfishzs: Musím ale říct, že mě hodně udivilo, až znervóznilo, že existují bakalářky na téma yaoistky a ke všemu jsou dosti pochybné. Největší perla byla, že "yaoistky jsou nejmírumilovnější komunitou v České republice".
rashi: Bojíš se, že jsi tam byla zmíněná?
starfishzs: To ne, ale začínám přehodnocovat téma své vlastní bakalářky.
rashi: A já myslela, že své chování.

 
Výtečná malinovka z bufetu v KC Zahrada (velice milá obsluha) a ramen z venkovního stánku
 
Vynechaly jsme pak plánovanou prezentaci na téma No homo, lol!, jelikož jsme byly již na pokraji svých psychických i fyzických sil. (starfishzs: Ty fotky nechcete vidět.) Dostatečně nás ovšem probudila ukázka nového japonského filmu Dead Sushi, kterou nám nepustil nikdo jiný než Zoey. Předešlý den totiž načerpala inspiraci na přednášce Na co koukají v Japonsku a toto by si zapamatoval snad každý. Inu, posuďte sami.

Japonská kinematografie si meze fantazie neklade
 
V devět jsme usedly do první řady ke Zvěmi na prezentaci o japonské skupině KAT-TUN. Opět se nás tam sešlo jen málo a ke všemu žádný neznalec, proto jsme si zase spíš jen říkaly perly o jednotlivých členech. Následující přednáška byla pro nemoc zrušena, ale do místnosti naklusala slečna, která se rozhodla tuto mezeru zaplnit nějakými videi. Nakonec nám všem třem v místnosti doporučovala různá anime, za což jsme jí byly vděčné. Pak už opět nastoupila Zvěmi, která si tentokrát připravila téma Tradiční japonské hudební nástroje v j-popu. I když už jsme pomalu nevěděly, jak si sednout, přednáška nás i přes únavu zaujala a byla snad jednou z nejlepších vůbec.

rashi: Kdo by byl řekl, že i taková Kyary Pamyu Pamyu ve svých písních používá tradiční nástroj koto.

Koto je místy slyšet od cca 0:25

Škoda, že jsme odtamtud odešly dřív, abychom stihly poslední metro, tentokrát nás hodinové čekání na noční autobus opravdu nelákalo. S díky jsme odmítly i pivní mok, který nám po cestě domů nabídl náš nejmilejší spolubydlící Khája, a ulehly znaveně do postele.
 
Pokud jste zvědaví, jak vypadal poslední den Conu, počkejte si na třetí část našeho reportu.

​Den první | Den druhý | Den třetí | Rozhovor s Akiko

FOTO: asianstyle.cz - rashida; Fishman