ASIANSTYLE

Když udeřilo zemětřesení, hýbaly se domy jako by byly vyrobené ze želatiny téměř dvě minuty a dráty elektrického vedení vypadaly jako obrovská švihadla. Lidé vybíhali ven z domů a na auta dopadaly úlomky ze zdí. Tak vypadal sobotní den 20. dubna, když udeřila katastrofa. Jak ale vypadaly další okamžiky v okrese Lushan, městě Ya´an a okolních vesnicích, když se situace alespoň trochu uklidnila? Podívejme se na to očima místních.

Skupina 10 mužů, která pomalým, opatrným tempem sestupovala po zavalené a těžce průchodné stezce nesla na provizorních nosítkách tělo jejich mrtvého přítele, jenž byl zasažen padajícím kamenem tři kilometry od domova. Tihle vesničané se ještě během následujících dotřesů dobrovolně přihlásili, že jej přinesou zpět. "Spadlé listy se vrací ke kořenům (落叶归根)", prohlásil jeden z nich, "Nemůžeme ho tam jen tak nechat."



Mnohým utkvěla v paměti malá dívka, která i když byla zraněná a seděla s ovázanou hlavou, měla na tváři stále šibalský úsměv. Když se jeden ze záchranářů přišel zeptat, jestli je všechno v pořádku, řekla mu: "Strýčku, neměj starosti. Jsem v pořádku. Nebudu brečet, jsem už velká holka."



Při záchranných pracích po zemětřesení je nejdůležitějších prvních 72 hodin - ty mají doslova a do písmene cenu zlata. Záchranáří a dobrovolníci, kteří dorazili jako první proto pracovali bez přestávky až do chvíle, kdy po 36 hodinách doslova usnuli vestoje. Příkladem za všechny budiž tahle skupina techniků a inženýrů.



Snaha o co nejrychlejší postup je ale samozřejmě v mnoha případech riskantní. Vojenské vyprošťovací vozidlo odklízející cestu k odříznuté vesnici spadlo po jednom z dotřesů do řeky pod skalním útesem i s 16 členy posádky. Na dalším obrázku zapaluje jeden z vojáků cigarety pro mrtvé kamarády.



Při návštěvě u kamaráda v sousedním domě byl osudný den zavalen šestnáctiletý mladík. Jeho babička si doteď v slzách vyčítá, že mu neměla dovolit, aby u nich nocoval. Na obrázku nad jeho tělem drží jeden z vesničanů rozevřený deštník. Vystřídal na této čestné stráži jiného, který tu stál hodinu před ním.



Život se ale mezi ruinami neztrácí a najde si cestu na tento svět. Těhotná žena vyproštěná z trosek domu porodila v provizorní nemocnici zdravou holčičku. Není se čemu divit, že dostala osudové jméno Kong Zhensheng, které znamená "zrozena při zemětřesení". Pokud s ní během dospívání budou šít všichni čerti - bude jasné odkud ta energie pochází.



U tohoto místa se chvílemi tvořily větší fronty než na ošetřovnách nebo u výdeje jídla a pití. A o co že se jedná? Dobíjejí se tu ve velkém baterie do mobilních telefonů a jiných přenosných zařízení. Zůstat v kontaktu s příbuznými v jiných částech Číny je nejlepší způsob jak nepropadnout chmurám (a jim to ušetří starosti).



Dobrovolníci nepocházeli jen z nejbližšího okolí. Song Gang, obchodník z jiné části provincie Sichuan, poté co udeřilo zemětřesení nakoupil 500 lahví vody, 250 balení instantních nudlí a co nejrychleji uháněl do okresu Lushan. Po prvních dnech ale místní nezůstali záchranářům nic dlužni. I když bydleli v provizorních stanech, nedali se odbýt dokud jste nepřijali pozvání na večeři.



V okrese Lushan, přesněji v národní rezervaci Wolong, se nachází i centrum Bifengxia na ochranu pand velkých. V něm nebyl naštěstí při zemětřesení nikdo zraněn - ani pandy, ani lidé. Jak řekl správce Zhang Hemin : "Máme tu budovy na nichž se objevily praskliny. Ačkoliv jsou teď pandy rozrušené a bude trvat dny než se uklidní, většina z nich zažila ničivé zemětřesení v roce 2008 a to dnešní na ně bude mít mnohem menší dopad." Tak vidíte, i panda může být veterán.

Po celé zemi se pořádaly kromě finančníchh sbírek i shromáždění na podporu místních obyvatel...



..a tryzny za zemřelé...



Modlitby a slova podpory přišly i z oblasti Wenchuan, kde v roce 2008 zahynuly při zemětřesení desítky tisíc lidí. "Musíte být silní. Vláda a dobrovolníci vám v mnohém pomůžou, ale to nejdůležitější musíte udělat vy sami."


ZDROJ a FOTO: chinadaily.cn, weibo.com, cnr.cn