ASIANSTYLE

V letním semestru se čtyři redaktorky studující na Univerzitě Palackého v Olomouci zúčastnily kurzu čínské kaligrafie. Pojďte se s námi podívat, jak to celé probíhalo.

Prvním překvapením celého kurzu bylo, že na nás vyučující automaticky spustila čínsky. Naše skupinka byla různorodá, pár čínštinářů, japonštináři a také studenti z jiných fakult, proto se nakonec vyučovacím jazykem stala angličtina.

Na začátku nám lektorka řekla základní pravidla, která je třeba při psaní dodržovat.

1. Sedět rovně, ale uvolněně, neměli byste být napjatí.
2. Mít obě nohy na zemi, nemít je nijak překřížené, ani nohu přes nohu.
3. Ruku, ve které držíte štětec, byste správně neměli opírat o stůl. Ze začátku si můžete ruku opřít o loket, abyste si při psaní byli jistější. Při psaní pohybujte zápěstím, ne celou rukou.
4. Důležité je také správně držet štětec. Štětec uchopte mezi palec, ukazovák a prostředník a zespoda podepřete prsteníčkem (viz foto níže).

S pravidly jsme byly seznámeny, a tak jsme mohly začít psát. Psaly jsme na noviny, protože bychom naším procvičováním zničily ne zrovna levný kaligrafický papír a měly bychom velkou spotřebu. Nejdříve jsme psaly jen vodou, abychom si procvičily psaní jednotlivých tahů. Lektorka chodila mezi námi a radila nám, co děláme špatně. Od druhé hodiny jsme psaly tuší a začaly se učit jednoduché znaky. 



Po několika hodinách, které jsme věnovaly procvičování jednoduchých znaků, jsme se vrhly na složitější znaky citátu, který byl naší zápočtovou prací. 



Znění citátu: "Elegantní pokoj nemusí být velký a nemusí v něm být ani mnoho knih."

Naše zápočtová díla byla vystavena na katederní výstavě a nejlepší z nich nyní zdobí prostory naší katedry.

Abych zjistila, jaké pocity z tohoto kurzu mají moje kolegyně, co se jim líbilo a co je naopak moc nepotěšilo, zeptala jsem se jich na pár otázek.
 

Proč ses rozhodla zvolit si právě tento předmět?

Seps: Protože mi o něm povídala kamarádka a nemohla si ho vynachválit. Navíc mě kaligrafie vždy fascinovala a chtěla jsem si sama vyzkoušet, jak je to náročné.
Yumina: Protože se mi líbí čínské znaky a chtěla bych se jednou naučit styl Kuang cao.

LanYu: Kaligrafia sa mi vždy páčila a nikdy som nechodila na výtvarné umenia, tak som to chcela skúsiť. Písanie znakov mi príde krásne už samo o sebe, hoci aj perom a zároveň je to relax a robenie niečoho neobvyklého.
 

Jaké byly tvoje pocity před začátkem kurzu?

Seps: Těšila jsem se, že po dlouhé době zas budu mít něco na způsob 'výtvarky'. (smích)
Yumina: Těšila jsem se.
LanYu: Trochu som sa bála vysokých nárokov, ako veľmi sa budem musieť snažiť, nakoľko v kreslení naozaj nevynikám (niečo ako Kris). (smích)

 

Co tě na tomto kurzu nejvíce bavilo?

Seps: Bavilo mě to celkově. Bylo to úžasné odreagování, kdy jsem nemusela nad ničím přemýšlet, jen se soustředit na jednotlivé tahy. Byla to taková moje malá relaxace. I když mě ze způsobu držení štětce na konci každé hodiny vždycky trochu bolela ruka.
Yumina: Pocit, když se mi asi jeden z pěti znaků povedl a Číňanka mě pochválila. (smích)
LanYu: V predmete Kaligrafia 1 aj 2 sme mali skvelé lektorky, ktoré sú zároveň aj našimi kamarátkami, takže komunikácia bola nenútená a zároveň sme si v konverzácii s nimi precvičovali čínštinu. Pochválili aj minimum snahy. Ďalšia vec bolo písanie najstarších znakov – to bol fakt úžasný zážitok.
 

Jestli je něco, co tě nebavilo, co to je?

Seps: Zdlouhavé bylo ze začátku malovat jen vodou a ne tuší. Člověk tak nemohl vidět, jak postupoval a jak se zlepšoval (v tom lepším případě), protože voda hned zaschla a tah byl fuč.
Yumina: Moc dobře mi styl, který nás lektorka učila, nešel, tak mě to moc nebavilo psát pořád dokola. Taky bylo poněkud únavné, že kurz probíhal až do 8 hodin večer a pak se špatně jelo domů.
LanYu: Neustále písanie jedného ťahu – aj polhodinu bez prestania, to isté dookola. Avšak bez toho sa to proste nenaučíte.
 

Máš nějaké rady pro čtenáře, kteří zvažují, že by si kaligrafii zkusili?

Seps: Vyberte si správný štětec! Já si ten svůj koupila s předstihem a byl moc dlouhý a málo baculatý. A pokud budete psát na kaligrafický papír, zvolte raději kaligrafickou tuš místo té obyčejné, co jsem tam postřehla, rozpíjí se méně. A nevěšte hlavu, pokud vám něco nepůjde. Možná si budete připadat jako prvňáčci, co se učí psát, ale věřte, že se pak na výsledek hezky kouká, pokud si dá člověk opravdu záležet... No ale pokud jste tak 'šikovní' jako já, rozhodně si na sebe neberte bílý svetr. To je asi vše. Tak hodně zdaru!
Yumina: Doporučuji koupit si dobrý štětec (a nedat na rady prodejců, vychválí cokoli, jen aby prodali), ten můj vypelichal po dvou týdnech a pak se úplně rozpadl.
LanYu: Určite to skúste, je to zábavné, oddychové a budete vedieť niečo extra. Aj keď vám to zo začiatku nepôjde, po ročnom kurze sa určite výsledky dostavia. 加油！" (加油 - [ťia-jou] - Do toho! Zlom vaz!)


Mně osobně kaligrafie bavila, bylo to takové dobré zpestření náročného dne a skvělé odreagování. Opravdu dbejte na výběr správného štětce, taky jsem si koupila štětec předem a pak s ním bojovala celý kurz, protože se mi s ním špatně psalo. Psaní vodou mělo výhodu jenom v tom, že jste na jedny noviny mohli psát vícekrát, protože voda zaschla a dalo se psát znovu, psaní tuší už bylo mnohem zábavnější. Rozhodně to stálo za to a pokud budu mít možnost se někdy v budoucnu znovu kaligrafii věnovat, určitě této příležitosti využiju.


FOTO: education.asianart.org, AsianStyle - anya, AsianStyle - LanYu