ASIANSTYLE

Miyuki se narodila v Kunitomi v prefektuře Miyazaki a absolvovala univerzitu v Tokiu. Později si vzala Takeshi Ishikawu. Vztah zůstal bezdětný.

Tato žena se celý život věnovala jednomu z nejkrásnějších povolání, kterým je porodní asistentka. Za svůj život nasbírala mnoho zkušeností a stala se z ní ředitelka porodnice Kotobuki. V tomto období bylo mnoho rodin velmi chudých a potraty byly ilegální.  Miyuki se tak ocitla tváří v tvář tomu, co nenáviděla a co odsuzovala. Rodiče byli často tak chudí, že se o dítě nemohli postarat  a nemohli jej ani řádně vychovávat.

V Miyuki muselo být něco velmi patologického, neboť se rozhodla, že nebude dávat dětem potřebnou péči a postará se o to, aby děti v těchto velmi chudých poměrech "netrpěly". Nakonec se do vražd zapletl i její manžel a vymysleli spolu plán, jak si vylepšit situaci a získat z toho peníze. Tvrdili rodinám, že jednorázový poplatek bude mnohem menší zlo, než když se o to dítě budou nuceni starat do dospělosti. V tomto programu působil i lékař Shiro Nakayama a pomáhal manželům s falšováním úmrtních listů. 

Tato trojce by nejspíše nebyla nikdy dopadena, kdyby nebyly dvěma policisty náhodně objeveny pozůstatky pěti zabitých dětí a to 12. ledna 1948. Pitva pak prokázala, že děti nezemřely přirozenou smrtí a proto byli manželé Ishikawa 15. ledna 1948 zatčeni. 

Miyuki se snažila obhajovat tím, že obětmi byly opuštěné děti a tak jsou za jejich smrt zodpovědní rodiče. Veřejnost tomuto tvrzení přitakávala, ale našel se jistý Juriko Miyamoto, který to celé označil za případ diskriminace. Když bylo během vyšetřování nalezeno v jejich domě zazděno více jak 40 mrtvých dětí, odpovědné orgány její jednání odsoudily a poslaly Miyuki na 8 let do vězení. Její muž a doktor Nakayama byli odsouzeni ke 4 letům vězení. 

Přesný počet jejích obětí není znám, ale odhaduje se, že usmrtila okolo 103 dětí. 

Hlavním důvodem, proč k takovým zločinům mohlo docházet byl i zákaz potratů, k nimž docházelo pouze ilegální cestu. Případ Miyuki byl nakonec jedním ze spouštěcích motorů pro japonskou vládu, která 13. července 1948 vyhlásila zákon o ochraně tzv. Eugeniky a dne 24. června 1949 byl zlegalizován potrat z ekonomických důvodů.
 

 

Tento vrah se narodil 21. srpna 1962 se zdeformovanýma rukama, které byly nepohyblivé v zápěstí a je znám pod různými jmény, nejčastěji jej najdeme pod názvem Vrah malých holčiček nebo Otaku vrah. Jedná se o sériového vraha, kanibala a nekrofila k tomu. Zavraždil čtyři dívky a na obětech byly nalezeny kousance, které mu vynesly také přezdívku Drakula. Některé části těl si schovával i doma.

Mezi srpnem 1988 a červnem 1989 Miyazaki zmrzačil a zabil čtyři dívky a sexuálně obtěžoval jejich mrtvoly. Jednalo se o čtyřletou Mari Konno, sedmiletou Masami Yoshizawu, čtyřletou Eriku Nambu a pětiletou Ayako Nomoto.

K první vraždě došlo 22. srpna 1988, jeden den po vrahových 26. narozeninách. Unesl čtyřletou Konno přímo u domu jejího kamaráda a když otec dívky zkontaktoval policii, bylo už pozdě. Dle jeho přiznání si s ní hrál 4 hodiny než ji zabil v zasněžené krajině na západ od Tokia. Poté obcoval s její mrtvolou a nakonec ji odhodil v kopcích. K mrtvole se po nějaké době ještě vrátil, aby jí odřízl nohy a ruce, které si schovával ve svém šatníku. Něco z toho poté také spálil a dívčině rodině spolu s dopisy poslal i její prach, zuby a fotografie jejího oblečení.

Další vražda na sebe nenechala dlouho čekat. Dne 12. prosince 1988 byla unesena čtyřletá Erika. Zabil ji na parkovišti v Naguri, Saitama. Poté ji složil do kufru auta, vyhodil její oblečení do zasněžené krajiny a její tělo nechal na sousedním parkovišti. Rodině tentokrát poslal jen lístek.

Chvilku byl klid, než ale 6. června 1989 spatřil pětiletou Ayako Nomoto. Dívku nejprve fotografoval, pak ji odtáhl do auta a zabil. Tentokrát si její tělo vzal k sobě do bytu a dva dny si s mrtvolou užíval a různě ji natáčel. Když začala zapáchat, rozčtvrtil ji a části těla pohodil na různých místech. Nicméně neodolal a po nějakém čase si pro některé zase došel a ponechal si je.

Celou prefekturu tyto vraždy doslova šokovaly, protože jedné oběti vypil krev a snědl část její ruky. Přitom do Miyazakiho by to nikdo, kdo jej viděl, neřekl. Podle všeho se choval mírně a přátelsky.  Přesto si mimo práci náhodně vybíral dětské oběti. Pravidelně psal rodinám obětí a popisoval v dopisech, co s jejich dětmi dělal. 

Dne 23. července 1989 byl Miyazaki přistižen při obtěžování školačky jejím otcem, který na něj zavolal policii a vrah byl chycen. Při prohledávání jeho bytu byly nalezeny fotky jeho obětí, nějaké oděvy a také 5 763 videokazet, na kterých byly anime a slasher filmy a také horory.

Miyazaki, který si během soudu udržel klidné chování, působil lhostejně, jakoby mu nevadilo, že ho chytili. Ministr spravedlnosti Kunio Hatoyama podepsal jeho rozsudek smrti a vrah byl popraven 17. června 2008.

Otaku vrah, jak jej média nazvala, způsobil v Japonsku paniku. Lidi obviňovali otaku, anime a horory z toho, že kazí morálku, a to i přesto, že později bylo vyvráceno, že by tento vrah byl ovlivněn těmito žánry. 



Při zpracovávání těchto případů, mě napadají různé otázky. U prvního páru nedokážu pochopit délku trestu. Považuji za výsměch obětem, že když se manželé odvolali, byl jim trest ještě zkrácen a Miyuki šla sedět jen na 4 roky a její manžel na 2 roky.

V případě Otaku vraha jasně vidím zvrácenou osobnost už od mala. Něco v něm muselo být, protože takové zvěrstvo normální člověk neudělá. Jeho postižení z něj dělalo terč pro spolužáky již na základní škole, což zřejmě také mělo vliv na  to, že se stáhl do sebe. A poté, co byl dopaden, řekl, že se celý život cítil nedoceněný a ignorovaný, a že chtěl umřít. Nakonec po smrti dědečka snědl jeho popel, aby mu byl blíž a sledoval tajně svoji sestru při koupeli a když jej chytila, tak ji napadl. To přeci ukazuje na poškozenou a zvrácenou mysl. Jak to, že to nikdo neřešil, dokud byl čas? Rodina si nevšimla, jaký je? A jak je možné, že čtyřleté dítě mohlo samo jít od kamaráda domů? 


ZDROJ: yabusaka.moo.jp, c20.jp, showa.mainichi.jp, web.archive.org
FOTO: wikimedia.org, youtube screen