ASIANSTYLE

SHIO

Během prvního srpnového víkendu proběhl v Praze oblíbený popkulturní festival Advík a přilákal do hlavního města skoro dva tisíce návštěvníků. Letošní ročník Advíku byl ve znamení změn – tou hlavní byla změna prostor, kde se festival konal. Místo Modré školy na Hájích jeli letos účastníci Advíku až na druhý konec Prahy, kde stojí ZŠ Klausova. Nové místo konání bylo sice o dost větší, ale vizuálně dost podprůměrné. Škola je zvenku sice zrekonstruovaná, ale vevnitř krásou zrovna neoplývá. Navíc to tam bylo trošku jak v bludišti a absence map to návštěvníkům dost ztěžovala (jedna mapa u vchodu a pak sem tam nějaký popisek v chodbě není prostě dost).


ZŠ Klausova - Hlavní vchod na Advík, FOTO: Shio/asianstyle.cz

Když jsem v pátek kolem poledne došla na místo činu, měla jsem do jedné hodiny čas na to, abych našla sál, kde budu mít přednášku. Bylo fakt velké štěstí, že jsem si nechala nějakou časovou rezervu, protože i když jsem měla plánek školy stažený v mobilu, tak jsem tu třídu hledala pekelně dlouho. K mému údivu na přednášku došlo docela dost lidí a prý se jim můj výstup líbil. Byla to super zkušenost a doufám, že si o Cosplay trendech zase nějak zapřednáším. Musím také říct, že ve třídě bylo trošku líp než v ostatních prostorách školy, ale pořád hrozné horko. V pátek bylo opravdu neskutečné vedro a bylo jedno, jestli byl člověk oblečený v cosplayi nebo v plavkách – umírali všichni bez výjimky. Mnoho lidí si pak na vedro stěžovalo organizaci Advíku, ale osobně si myslím, že ti to mohli ovlivnit jen z velmi malého procenta. Možná mohli koupit víc větráčků, ale i tak by to moc nepomohlo – slunce zkrátka neúprosně žhnulo.

Jednou z dalších slabin Advíku byla nepřítomnost programu. Ten byl vyvěšen pouze u vstupu a jinde jste ho už nepotkali. Pro příští rok bych uvítala možnost si program vyzvednout na vlastní žádost u vstupu (s tím, že toho prostě nebudou tisknout kvanta) anebo minimálně nalepila program na dveře jednotlivých přednáškových místností. Organizátoři se sice oháněli tím, že mají aplikaci na mobil, ale já si ji zapomněla stáhnout a vzhledem k tomu, že je celý areál školy internetově hluchý, tak jsem si ji nemohla na místě stáhnout. Ona celkově ta nepřítomnost internetu je pro školní rok asi super, ale pro takové akce je to opravdu velké mínus. Abych si mohla napsat s někým zprávu přes internet anebo nahrát nějakou fotku, musela jsem vždy zajít trošku dál od areálu – a to v tom vedru chtělo notnou dávku motivace vylézt ven.

Je tu také pár věcí, které bych pochválit chtěla. V areálu bylo neskutečné množství prodejních stánků, a než si to člověk všechno prošel, tak mu to zabralo docela dost času. Prodávalo se tam téměř vše, co se pojilo s japonskou či herní tematikou. Dokážu si představit, že někteří nadšenci tam za merchandise mohli nechat i pěknou řádku peněz.


Stánky s printy - zahraniční hosté měli otevřeno téměř 24/7, FOTO: Shio/asianstyle.cz

Další pochvalu ode mě Advík dostane za zahraniční hosty. Neříkám, že v minulosti na tomto festivalu nebyla žádná zahraniční hvězda, ale letos jsem byla fakt nadšená. Z Francie přiletěl Leobane, který byl i na letošním Animefestu, a konečně jsem si ho odchytila a koupila si od něj print s věnováním. Dalšími hosty byly Horo Von Kaida a Lady Sundae – obě jsou velmi šikovné, talentované a inspirativní cosplayerky.

Jednou z dosti náladových částí Advíku byla jídelna. A když říkám náladová, tak náladová. Člověk tam jednou přišel a dostal vychlazené pití a teplé jídlo za příznivou cenu, no a pak tam šel znova o něco později a pití bylo bez bublinek v pokojové teplotě a o jídle je lepší raději nemluvit. Velkým plusem jídelny byla však klimatizace, takže se tam člověk cítil aspoň o trochu lépe než ve zbytku areálu. Velkou pochvalu mám pro stánek, který byl v rohu místnosti. Ti tam měli domácí limonádu v několika příchutích a to vše zasypané vrstvou ledu – boží. Za tohle opravdu velký palec nahoru, protože nám to zachránilo život.


Takhle nějak vypadlo jídlo, o kterém je lepší nemluvit (a stálo víc, než byste čekali) FOTO: Týna Nováková

Teď je ale čas se zaměřit na hlavní den festivalu – sobotu. V ten den jsem si vyhlédla hned tři cosplay přednášky. Všechny byly hned po sobě a navíc i ve stejné místnosti, takže jsem nemusela nikam chodit (jedinou nevýhodou bylo to, že jsem se tam tři hodiny pekla ve vlastní šťávě). První přednáška nesla název „Sebepropagace cosplayera“ a přednášela ji talentovaná cosplayerka Lena. Během svého povídání uvedla spoustu příkladů, jak se lze zviditelnit na internetu a nemuset za to nutně platit. Ačkoliv jsem takový cosplay dinosaurus, postřehla jsem tam i já několik zajímavostí, které začnu používat. Pro cosplay nováčky musela být přednáška naprosto super a doufám, že o nich brzo uslyším.

Ve dvě hodiny se v místnosti ukázala letos přímo božská Arashi a začala přednáška s názvem „Cosplay scéna v průběhu věků“. U tohoto se trošku pozastavím, abych si na Advík trošku postěžovala. Nevím, jestli měli tak málo zájemců, kteří chtěli přednášet o cosplayi, nebo si toho prostě a jednoduše nevšimli, ale já a Arashi jsme měly téměř totožné přednášky. Možná to bylo super pro lidi, kteří třeba nestihli tu ode mě, ale tím, že tu přednášku měla Arashi až den po mě, nejspíš způsobilo, že jí tam nepřišlo pár lidí, kteří už viděli tu mou – což je škoda, protože Arashi měla tu přednášku parádní. Zatímco já jsem se zaměřovala jenom na to, co se cosplayovalo, Arashi se zaměřovala třeba i na to, jak ty cosplaye vypadaly, co se v komunitě ten rok událo apod. Byla jsem opravdu ráda, že jsme se ve spoustě věcí shodly, takže jsem si mohla potvrdit, že moje přednáška byla informativně správně.


Má strašidelná maličkost byla během přednášky zvěčněna na fotce, FOTO: Erik Pohl

Poslední přednáška byla opět pod taktovkou Leny – tentokrát s titulem „Péče o paruky + styling“. V tomto oboru nejsem až tak zběhlá a do paruk se celkově bojím dost zasahovat, protože bych je akorát zničila. Pokaždé, když jsem se snažila paruku ostříhat, tak to vypadalo hrozně, a proto se do větších prací radši ani nepouštím (a naštěstí jsem to ani nikdy nepotřebovala). Na přednášce jsem se dozvěděla informace o tom, jak paruky stříhat, vlnit, upravovat, sešívat a starat se o ně. Musím Lenu opravdu pochválit, protože to měla připravené fakt parádně. Sice už si teď půlku věcí nepamatuju, ale ono není problém jí napsat a pobavit se o tom znova.

Po třech hodinách jsem se z tělocvičny dostala konečně jinam a zamířila na prodejní stánek, kde jsem případným zájemcům prodávala a podepisovala printy mých fotek. Musím říct, že prodejně byl Advík docela mrtvý, když to porovnám třeba s Animefestem – ale to bylo asi tím, že letos nedorazilo tolik lidí. Umístění stánků bylo super (po cestě do hlavního sálu), takže tleskám. Původně byly stoly prý někde v zapadlé místnosti, ale nakonec se díkybohu rozhodli pro tuto variantu.


Porotkyně cosplay soutěže - Hemulka, Tawii Szöllösy, Horo Von Kaida a Lady Sundae, Photo: Erik Pohl

Když se blížil konec pobytu na stánku, znamenalo to taky fakt, že se za chvíli bude konat cosplay soutěž. Vzhledem k tomu, že se tam táhla neskutečně velká fronta lidí, a faktu, že v té místnosti bylo naprosto šílené horko, jsem se rozhodla, že tam nakonec nepůjdu a pak se podívám na záznam. Ukázalo se to jako skvělá volba, protože od těch, kteří tam byli, jsem si jenom potvrdila, že to vedro se skoro nedalo přežít a navíc soutěž měla asi půl hodinu zpoždění. Záznam soutěže sice nebyl prvotřídní, ale něco se z toho vypozorovat dalo (největším průšvihem byl asi chybějící záznam Kuromara, který se nakonec umístil).

No, a když jsem u toho umístění, bylo by vhodné říct, kdo vlastně vyhrál a kam nás pojede reprezentovat. Na Advíku byl letos klasický postupový slot na Eurocosplay a přibyl k němu nově také postup na ICC do Maďarska. Osobně si myslím, že to je pro cosplayery dost motivující, no i tak se nakonec sešlo jenom devět účastníků (ono to bude prostě tím vedrem – nikomu se nechce chodit v komplikovaných kostýmech). V neděli jsme se těsně před koncem festivalu dozvěděli, kdo teda vyhrál. První místo si odnesla Mischievous Jane, která na pódium přišla jako elfský král Thranduil a předvedla naprosto skvělou scénku. Ta se také rozhodla, že využije postupu na EC do Londýna (takže na konci října budeme držet palce). Druhý skončil Kuromaru se svým kostýmem Nyxe z Final Fantasy a ten samý kostým vezme i na ICC do Maďarska. Na bronzové příčce skončila Arashi jako bohyně Amaterasu ze Smitu. Cenu diváků opět zaslouženě vyhrála Mischievous Jane.


Mischievous Jane s jejím výherním kostýmem, FOTO: Erik Pohl

A co říct na závěr? Letošní Advík působil dost chaoticky, ale bylo to nejspíš kvůli všem těm změnám. Myslím si, že do příštího roku si vezmou nějaké rady ze zpětné vazby návštěvníků a lecos vylepší. Horko jim vyčítat nemůžu, ale ráda bych jim navrhla, aby zvážili přesunout Advík buďto na červen anebo ho dali prostě až těsně před koncem prázdnin (v tu dobu u nás žádné cony nejsou a už by třeba nebylo takové vedro jako v půlce léta). Také bych příště uvítala možnost si program na infostánku vyzvednout či ho ve škole vidět vylepený na více místech. Netuším, jestli se dá něco udělat s nedostupností internetu, ale když už o tom vím, tak se na to příště připravím (je však pravda, že nás o tom mohli informovat dopředu).

Advík jsem si i napříč všem různým překážkám docela užila a doufám, že příště to bude jenom lepší. Uvidíme se zase za rok a snad bude příště slunce milosrdnější.
 

DEADiX

Tak já se taky přidám k reportu a hned bych chtěl říci, že musím snad se vším souhlasit. Nechci se moc opakovat, ale k té škole se prostě vyjádřit taky musím. Prostorů bylo sice více, ale zdálo se mi, že místnosti byly o trochu menší nebo stejné. Takže zas až tak velké zlepšení se v prostorech nekonalo. Navíc škola byla v některých místech v dost špatném stavu. Počet funkčních umyvadel bych z několika desítek mohl napočítat snad i na prstech jediné ruky. Jakožto ubytovaný na škole si nemohu na ubytko moc stěžovat. Místa na spaní bylo dost, více než na Modré škole. Ale to, že na horním patře první noc nemohli orgové najít vypínač je dost špatné. Teda, není to nutně jejich vina, opravdu se nedal najít, ale tohle mohli vědět dopředu. Spát přímo pod světlem byla dost švanda. Sprchy byly relativně fajn, u těch ženských se tvořila teda mega fronta, ale ty mužské byly většinou poloprázdné.

Další špatností školy byl vstup. Byl totálně přeplněný a souhlasím se Shio, škola byla matoucí už od vstupu. Ve škole bylo extrémně vydýcháno a otevřít pár oken navíc a tím pak vytvořit menší průvan snad mohli organizátoři vzít v potaz. Ale neudělali tak, avšak s tím teplem moc dělat nemohli no. Na promítacích plátnech nebylo skoro nic vidět většinu času, protože byla špatně zastíněná. A ta absence programu mi taky trochu drásala nervíky.


FOTO: DEADiX/asianstyle.cz

Pochválit však musím, stejně jako Shio, umístění print stánků a stánků s merchandise. Bylo jich hodně a na celkem dobrých místech. Trochu mě štve, že jsem jídelnu navštívil až v sobotu večer a v neděli, kdy tam onen úžasný stánek s limonádami už nebyl. Nebo jsem byl totálně slepý, což je taky možné...

Z přednášek jsem navštívil několik o Japonsku a Číně, které letos měly opravdu šmrnc a za to přečkání toho tepla to stálo. Dále jsem už tak nějak do budoucna navštívil několik cosplay přednášek. Konkrétně „Úhlavní nepřítel!: LÍMCE - teorie“ od skvělé cosplayerky Tawii. Na to pak navazoval později i workshop, který už jsem ale nenavštívil. Co mě ale zarazilo, tak byla návštěvnost této přednášky. Bylo nás tam možná tak maximálně 10 a to zejména kvůli tomu, že přednáška byla v appkách na mobil naplánována až na odpoledne, což je trochu blbé. Takhle jsme se ale všichni mohli kouknout na práce Tawii a mělo to spíš přátelskou atmošku. Dále jsem se byl podívat na tu samou přednáška od Leny, co navštívila Shio, konkrétně „Sebepropagace cosplayera“. Velmi podobnou přednášku měla den předtím v angličtině Horo, kterou jsem navštívil taktéž. Obě měly tyto přednášky povedené.

Narozdíl od Shio jsem ale cosplay soutěž navštívil. A to tak vypočítaně, že jsem dorazil i o tu půl hodinu později. Dohrávali jsme totiž s kamarádem shogi v herně a došli ideálně na začátek. Ale horko v sále bylo neúprosné. Asi za pět minut jsem byl totálně zpocený a to tak, že ze mě teklo. Musím pochválit cosplayery, kteří i přes to úporné teplo vše zvládli na výbornou a s umístěním mohu asi jen souhlasit. A když už jsem nakousnul ty herny, tak musím říct, že konkrétně Lancraft byl letos o hooooodně menší, takže tam bylo taky na umření.

Co mě letos taky trochu zklamalo, byla ecchi linie. Byl jsem tam na dvou přednáškách a jedné soutěži a ani jedno mě příliš nezaujalo. Navíc, je to právě ecchi salónek, který chtěli lidé větší, takže vlastně se jedná o jeden z důvodů přesunu na ZŠ Klausova. O to lepší jsem ecchi linii čekal.


FOTO: DEADiX/asianstyle.cz

Avšak musím pochválit organizátory, kteří i přes všechny problémy vše nějak zvládli. Atmosféra conu byla zase dobrá, matsuri taky bylo dost rozlehlé a areál školy (zvenčí) nebyl špatný. Co bych doporučil, by byly zase vytištěné programy, lepší stínění promítaček nebo nepromítat filmy v poledne. Ten přesun na jiný měsíc by taky nemusel být špatný nápad. Určitě si organizátoři ze zpětné vazby vezmou mnoho rad a já za sebe říkám, že jsem si festival taky užil a to i přes všechny patálie a horko. Takže zase za rok!