ASIANSTYLE

První samostatná cesta vlakem utekla rychle a já brzy kráčela pro svou akreditaci a lístek na první projekci Skončím prostě na ulici (I'll Just Live in Bando) od Yongsuna Leeho.



Animace byla nízkorozpočtová a vznikala po dobu asi dvou let (1 rok příprav, 8 měsíců natáčení a 4 měsíce finální postprodukce). Korejská komedie vypráví o muži, který zažívá velké trable v životě a musí učinit finální krok.

 

Po projekci se konalo Q&A s autorem animace, který byl velmi rád, že publikum v Česku tento film přijalo pozitivně a bavilo se, jelikož v Koreji humorný snímek moc oceněn nebyl. Mně se podařilo získat autogram a fotku, takže jsem byla nadmíru spokojená. A autor si dokonce odnesl cenu za celovečerní film pro dospělé!

  

Během volna mezi vybranými projekcemi jsem si prošla náměstí, místní galerii, a potom jsem usedla do plně obsazeného sálu na projekci krátkých filmů B. Králičí krev od japonské autorky Sariny Nihei sklidila velké ovace za svou originalitu. Dva klany, mezi kterými přebíhá utajenými vchody ušák, depresivní děvče jako z Adamsovy rodiny a smrt její blonďaté sestřičky ani nepůsobily tragicky v rychlém shonu událostí s přebíhajícím ušákem. Já sama jsem jen seděla s otevřenými ústy a zírala. Opravdu senzace!

 

V tomtéž bloku se nácházely i Kočičí dny (Neko no Hi) od Jona Frickeyho. Malý Jiro ochuraví a je mu diagnostikovaná kočičí chřipka. Háček je v tom, že jí trpí jen kočky. A tak se z Jira na chvíli stane kočičák. Velmi zajímavý námět a i zpracování si získaly mou pozornost hned během prvních pár desítek vteřin.



A jako třešnička na závěr Hao ji le (Have a Nice Day) čínského animátora Jiana Liu. Film měl atmosféru Matrixu a šlo o takový typický snímek o životě gangsterů a jejich starostech. V postavách jsem se lehce ztrácela, ale nakonec jsem děj nějak pochopila.

 

Po této projekci jsem si sebrala svých pět švestek, prošla se nádherným zámeckým parkem a vyrazila zpět domů.



Účast na tomto festivalu byla pro mě velkým přínosem a všechny projekce mě uchvátily, takže nemůžu tvrdit, že by mě nějaký snímek nebavil.

Souhrnný článek k promítaným snímkům najdete ZDE.

Tak zase příští rok na viděnou!

FOTO: anifilm.cz, vlastní fotografie