ASIANSTYLE

Korejská republika hostila 23. ročník ZOH a to od 9. do 25. února. V Jižní Koreji však olympiáda nebyla poprvé, hostila totiž i LOH v Soulu v roce 1988. Během olympiády bylo možno zhlédnout 102 disciplín, čímž se stala první olympiádou, která rozdala přes 100 sad medailí. Po jednom kuriózním případě dokonce dvě zlaté v jedné disciplíně. Obecně na těchto olympijských hrách padlo hodně rekordů, bylo překonáno mnoho milníků a kuriozitám se hry v Pchjongčchangu nevyhnuly.


Bílý tygr Soohorang jako maskot her a olympijský šampion...

Půjdeme tak nějak postupně a tedy od úplného začátku her, tím je myšleno zahajovací ceremoniál, který určitě potěšil fanoušky k-popové scény. Na olympijském stadionu, který byl vytvořen jen za účelem ceremoniálů, to vše začalo. Hry odstartoval samotný jihokorejský prezident Moon Jae In spolu s předsedou Mezinárodního olympijského výboru Thomasem Bachem.



Takovými hlavními postavami zahájení a vlastně celé olympiády bylo pět malých dětí z venkovské provincie Gangwon, které se postupně setkávaly se zvířaty, přírodou, tradicemi a krásou Korejského poloostrova. Těchto pět dětí mělo reprezentovat pět olympijských kruhů a také pět základních elementů, které údajně měly stvořit zemi, jedná se o vodu, oheň, zemi, dřevo a kov. Během ceremoniálu byla využita i 5G technologie a byla plánovaná i show 1 218 dronů, které měly za úkol předvádět díla ve vzduchu. Bohužel z toho na posledních chvíli, kvůli špatným podmínkám, sešlo a diváci mohli vidět pouze projekci natočenou předchozí den. Zazněla i upravená píseň Imagine, původně od Johna Lennona, která je takovým symbolem spojení lidí.


Zahajovací ceremoniál...

Tím nejzajímavějším pro všechny je ale asi průvod zemí. Vždy se začíná Řeckem. Pak už to ale šlo podle korejské abecedy a vše završila spojená výprava obou Korejí (více zde). Co mnohé z fanoušků korejské muziky nadchlo, bylo skloubení jak těch legendárních písniček, jako je např. Hand in Hand od Koreany, tak i těch moderních k-pop songů. Zazněly písničky jako Gangnam Style od PSY, Likey od TWICE, Fantastic Baby od BigBang, DNA od BTS a Red Flavor od Red Velvet. Ještě zazněla i tradiční korejská hudba nebo různé další remixy od Cho Yong Pila.


Twice - Likey

Avšak tím nejdůležitějším okamžikem pro celé hry bylo zapálení ohně. Po dlouhé sto jedna denní štafetě po Korejské republice, kde překonal symbolických 2 018 km, doputoval až na stadion v Pchjongčchangu. Ve finále byl plamen zapálen jihokorejskou krasobruslařskou Yunou Kim.



To vše nás čekalo na zahájení a teď se posunem dále a to tedy konkrétně ke sportům a sportovním úspěchům či senzacím. Jak už jsem výše zmínil, sportovci se utkali v celkově 102 disciplínách z 15 sportů. Stejně jako na minulých hrách v Soči přibyly i nové disciplíny a to konkrétně 4. Jednalo se o big air na snowboardu, curling smíšených dvojic, rychlobruslení s hromadným startem a alpské lyžovaní smíšených týmů.

Poprvé od roku 1998 se NHL rozhodla nepustit hráče na ZOH, takže jsme se v hokeji mohli dočkat různých překvapení, takovým největším překvapením byl postup Německa do finále a následné druhé místo po těsné porážce s týmem OSR, o kterých si ještě něco povíme. Zápas skončil až v prodloužení 3:4 ve prospěch Olympijských sportovců Ruska. Český tým skončil 4. po porážce s Kanadou a slovenský tým bohužel skončil výsledkově až předposlední. Zajímavým faktem je, že naší slovenští bratři porazili OSR hned v prvním zápase. Obrovskou podporu ve všech sportech měli samozřejmě Korejci, a co jsem tak sledoval, tak i Japonsko mělo dost velkou podporu.



Obrovským překvapením pro celý svět a to zejména pro Česko byl úspěch Ester Ledecké. Jako první žena totiž získala dvě zlaté medaile a to hned ve dvou totálně odlišných sportech. S úspěchem v paralelním obřím slalomu na snowboardu se dalo i počítat, ale s úspěchem v super-G na lyžích překvapila i sama sebe. Zajímavostí pro Slovensko je, že všechny jejich medaile získala skvělá biatlonistka Anastasia Kuzminová.



Tak nějak obecně se dá říct, že letošní olympiáda byla opravdu bohatá na rekordy a zajímavosti. Koukneme se jen na některé z nich, zbytek můžete najít např. na wikipedii nebo kdekoliv jinde na internetu. Noriaki Kasai se stal prvním sportovcem, co startoval na osmi olympijských hrách za sebou. Takovou zajímavostí je, že tento japonský skokan na lyžích by i rád startoval na ZOH 2026, kdyby vyhrálo v kandidatuře Sapporo, protože právě v Sapporu začínal svou olympijskou kariéru. Nizozemská rychlobruslařka Ireen Wüsstová se stala první rychlobruslařkou/rychlobruslařem, která získala 10 medailí. Marit Bjørgenová z Norska je sportovcem s nejvyšším počtem medailí v historii ZOH. Čínský rychlobruslař na krátkou trať  Wu Dajing překonal dvakrát světový rekord během svých jízd a tím dosáhl na celkové prvenství v disciplíně na 500 m.



S kuriozitami a zajímavostmi ještě nekončíme. Na hrách v Pchjongčchangu se poprvé zřídilo i středisko pro genderovou vyrovnanost a sexuální zneužívání. OSR, neboli Olympijští sportovci Ruska museli startovat pod neutrální vlajkou, to zejména kvůli dopingovým aféram, kterých bylo až nebývale mnoho. Tím to ale nekončí, protože i zde se našla ruská bobistka Naděžda Sergejevová, která i tak dopovala. Nejkurioznější na tom je, že nosila triko s nápisem „Já nedopuju“... Nebyla ale sama, kdo byla chycena letos při dopingu. Alexandr Krušelnickij, opět Rus, tentokrát ale curler, čelí obvinění na použití látky meldonium. Rusové na této olympiádě opravdu trpěli a vlastně jediná, kdo jim byl schopný zvednout náladu, byla patnáctiletá krasobruslařka Alina Zagitovová. Ta získala zlato v krasobruslení, ale svou státní hymnu si vyslechnout nemohla, stejně jako viděla stoupat pouze olympijskou vlajku. Ještě nesmíme zapomenout na ruské hokejisty, ti také získali zlato a hymnu si přes zákaz alespoň zazpívali. Nehřešili však pouze Rusové. Kei Saito, japonský rychlobruslař na krátké dráze, byl za doping vyloučen z her, stejně tak i slovinský hokejista Žiga Jeglič.

Teď pojďme trochu od dopingu, na oficiálních stránkách ZOH v Pchjongčchangu byla zveřejněna mapa bez Japonska. Organizátoři to samozřejmě napravili a omluvili se za to, že to byla jen chyba, ale díky nedávným aktům KLDR to bylo opravdu neštastné. Takovou kladnější zajímavostí je i vítězství teprve 17letého Američana ve slopestyle. Red Gerard získal tak první medaili pro USA a ještě k tomu měl i větší bundu od kamaráda, protože si tu svou zapomněl.



Řekněme si ještě něco o zakončení her. Proběhl zase tradiční průvod zemí, tedy konkrétně nosičů vlajek a za nimi napochodovali sportovci všech zemí spolu s maskoty a maskotem her v Soulu z roku 1988. Záměrem pořadatelů bylo, aby si všichni zakončení užili, aby to byla jedna velká a celkem neformální párty. To se jim taky povedlo. Krom různých představení, proslovů a slavnostního zhasnutí olympijského plamene proběhla opravdu i hromadná párty v samotném závěru. Spolu s ní i ohňostroj a tím nejzvučnějším jménem na párty byl holandský DJ Martin Garrix. Před párty proběhlo opět i několik k-popových vystoupení. Učínkovala zde zpěvačka/rapperka CL z bývalé skupiny 2NE1 a chlapecká skupina EXO.


Závěrečný ceremoniál...

Tak abychom se dostali nějak k závěru, tak by bylo dobré si říct, kdo vlastně získal nejvíce medailí a jak si vedly asijské země. Takže s nejvyšším počtem medailí odjelo Norsko a to se 14 zlatými, 14 stříbrnými a 11 bronzovými medailemi. Druhé skončilo Německo, získalo taktéž 14 zlatých medailí, ale „jen“ 10 stříbrných a 7 bronzových. Třetí skončila celkově Kanada. Spolu s 11 zlatými medailemi získali ještě 8 stříbrných a 10 bronzových.



Nás bude zajímat určitě umítění asijských zemí. Nejlépe skončila pořadatelská země. Povedlo se jim získat 5 zlatých, 8 stříbrných a 4 bronzové medaile. Podotýkám, že většinu získala v rychlobruslení na krátkou trať. Stejně tak se v této disciplíně dařilo i Japoncům. Určitě nás potěší i obhájení zlaté medaile japonského krasobruslaře Yuzuru Hanyua. Na třetím místě z asijských zemí se umístila Čína. Ta však získala jen 1 zlatou medaili, tudíž se umístila i za Českem, které mělo zlaté 2. Celkově však Čína získala 9 medailí, kdyžto ČR „pouze“ 7. Slovensko získalo celkově 3 medaile a z toho jednu zlatou.


Yuzuru Hanyu a jeho vystoupení na záverečném gala večeru...

Problémů na olympijských hrách v Pchjongčchangu bylo rozhodně méně než v Soči a letošní olympiáda byla rozhodně i méně nákladná. I zde se však staly nějaké méně příjemné věci. Korejce olympiáda stála asi 3-4x více než původně plánovali. Celkový rozpočet dosáhl údajně až 13 miliard dolarů. Avšak oproti Soči je to opravdové nic, Rusko to před čtyřmi lety stálo až 51 miliard dolarů. V ruském případě však musíme počítat s velkou korupcí. U Ruska tedy zůstaneme. Jak už jsem výše zmínil, tak Rusko mělo jako takové zakázanou účast. Proti tomu se však ohradilo mnoho sportovců i z jiných zemí a neuniklo se ani kritice od samotného prezidenta Putina. Mnoho důležitých představitelů z Ruska začalo říkat, že to je zinscenované ze strany Spojených států a že použily svůj vliv v Mezinárodním olympijském výboru. Avšak, kdo ví, kdo za tím vším vlastně stojí. Rusové si mohli doping pohlídat, avšak i rozhodnutí výboru mohlo být třeba mírnější. Když má někdo sen reprezentovat stát na olympiádě a dostane se tam, tak nemožnost reprezentovat vlastní vlajku není zrovna příjemná. O tom by se ale mohlo psát do nekonečna a nikdy bychom se nedobrali k nějakému pořádnému závěru. Navíc, se staly hry při zahájení terčem útoku hackerů. Naštěstí se však nestalo nic hrozného, kromě poruchy internetových televizních protokolů v hlavním tiskovém středisku.



Další věcí, která dělala problém a to tedy sportovcům a někdy i divákům, bylo počasí. Mrazy ze začátku her byly opravdu vysoké a chladný vítr tomu jen přidával na intenzitě. Ke konci olympiády se vše ale zlepšilo. Dalším takovým velkým tématem byla účast KLDR. Do olympiády byly mezi oběma zeměmi dosti napjaté vztahy. No, řekněme, že Severní Korea má pořád tak nějak napjaté vztahy s celým světem. Jenomže díky sportu se obě země nakonec i na chvíli udobřily a Severokorejci z toho i dosti profitovali. Pokud vynecháme, že vlastně všichni se zajímali pořádně jen o ně, tak si sami přitáhli zář reflektorů, zejména díky jejich roztleskávačkám. Avšak i zde platil pro všechny severokorejské sportovce dost tvrdý režim.


Na závěr se již tradičně rozdávají medaile z poslední disciplíny.

Poprvé se od korejské války dostal i člen rodiny (dynastie) Kim Čong Una na půdu Korejské republiky. Jednalo se o jeho sestru, která si podala ruku s jihokorejským prezidentem. Celkem hezké gesto, ale znovu to přitáhlo dost pozornosti vůči Severní Koreji. Zajímavostí je, že se zde i pohyboval sám Kim Čong Un, tedy až na to, že byl falešný. Nejeden člověk z něj však šílel, dokonce i sami Severokorejci měli problém s rozeznáním od toho pravého. V nejbližší době konání her se vedlo i mnoho jednání právě se Severní Koreou. Proto se letošním olympijským hrám říká i často „politická olympiáda“ nebo také „olympiáda Pchjongjangu“. Zajímavé je i pojmenování „Kimova olympiáda“.

Nyní se však můžeme opět kouknout na nějaké hezčí věci. Řeč bude o Olympijských festivalech, které se konaly u nás a v některých dalších zemích. Původně se tedy jedná o naši myšlenku, která se postupně předala i dál a už se můžeme těšit i na festivaly za 2 roky. Na festivalech bylo k vidění mnoho exhibičních programů, rozhovorů, stánků a dokonce si zde byla možnost vyzkoušet i různé sportovní aktivity. Lákalo to sem především rodiče s dětmi, ale zavítali sem i fandové zimních sportů. Byla možnost potkat i nějaké slavnější osobnosti nebo třeba i účastníky letošní olympiády, kteří odletěli domů dříve. U nás se tyto festivaly konaly v Ostravě a v Brně. Také však i na různých horských střediscích, kde každý víkend byl naplánovaný nějaký program. 



Pokud bych měl říct, co si myslím o letošních hrách v Pchjongčchangu, tak to řeknu i jedním slovem - paráda! Já jsem si to opravdu užil, uchvátily mě oba ceremoniály, úspěchy sportovců, kterým tímto i gratuluji, a v neposlední řadě i organizace a provedení her. Oproti posledním hrám v Soči byly i lepší podmínky pro zimní hry, tedy možná až příliš tuhé. Kvalita sportovišť byla na vysoké úrovni a dokonce mi přišlo, že se celé hry nesly v takovém přátelském duchu. Nebylo to zas až tak napjaté, jak si někteří mohli myslet, díky praskajícím vztahům se Severní Koreou.


Olympiáda v Tokiu se blíží!

Tak já si myslím, že už toho textu začíná být dost. Dá se o tom povídat a psát téměř do nekonečna (rozhodně je toho hodně zajímavého), ale myslím si, že jako shrnutí to stačí. Jakékoliv další informace lze najít všude možně po různých webech a tohle je pouze jakýsi výcuc mých myšlenek, které jsem se snažil dát dohromady, případně slyšel nebo viděl. Určitě se už všichni těší na další olympijské hry v Tokiu, které se konají za dva roky a už známe i oficiální maskoty (odkaz zde). Osobně bych se i rád na tyto Letní olympijské hry zajel podívat. Další zimní radovánky nastanou v roce 2022 a to znovu v Asii, konkrétně v čínském hlavním městě - Pekingu.

Nezapomeňte, že v tuhle chvíli probíhá i paralympiáda v Pchjongčchangu!

FOTO: facebook.com/PyeongChang2018, instagram.com/pyeongchang2018