ASIANSTYLE

Celá akce probíhala díky King Sejong Institutu. Jedná se o centrum korejské kultury a výuky korejštiny, které můžeme momentálně najít v 90 zemích světa. Nově otevřená česká pobočka spolupracuje s Univerzitou Karlovou ale také s Velvyslanectvím Korejské republiky v Praze.

Pro účast byla nutná rezervace místa emailem. Nemysleli jsme si, že by to bylo až tak nutné, ale po příchodu jsme zjistili, že by to bez toho opravdu nešlo. Místnost 136, kde se workshop konal, byla naplněna na maximum.



Výuku vedla pani Pak Kyung Jin, Korejka žijící v České republice přes 10 let, která na Karlově Univerzitě působí jako externí zaměstnankyně. Sice nám bylo řečeno, že umí česky, ale záhy jsme se přesvědčili o tom, že se to týká pouze českých základů. Jako tlumočnice tam proto byla i paní Blanka Ferklová, Ph.D. Ta je asistentkou v Semináři koreanistiky, který patří pod Ústav Dálného východu FF UK. Učí zejména praktický jazyk - korejskou konverzaci a interpretaci textů.

Po představení se nám byly rozdány korejské noviny, sloužící jako podložka a místo na cvičení prvních tahů, štětce určené na kaligrafii a misky s tuší.
 
Našich 90 minut kaligrafie tedy mohlo zvesela začít. Na úvod nám byla okrajově přiblížena historie korejské kaligrafie a popsán přesný postup, kterým se získává tuš na psaní. To, že jsou štětiny štětců z pravých chlupů zřejmě ani nikoho nepřekvapilo. Většinou se prý jedná o králíky, opice, ovce a mnoho dalších zvířat, avšak násada je bambusová. Zajímavým faktem bylo i zjištění, že v Koreji běžně existují kroužky tohoto krasopisu. Děti do nich chodí běžně jako ty naše třeba například na kytaru, nebo odpolední doučování angličtiny. Jen škoda, že nic takového neexistuje i v České republice, protože co si budeme nalhávat, po některých lidech se text psaný rukou opravdu přečíst nedá!



Následujících 30 minut bylo v duchu nácviku rovných čar. Paní Kyung Jin nám s pomocí paní Blanky na tabuli namalovala, jak bychom takovou rovnou čáru měli začít, vést a ukončit. Postupně jsme trénovali jak podélné, tak i svislé čáry a můžeme říct, že to moc snadné nebylo. Při psaní je nutné být narovnaný a ruku mít nejlépe v pravém úhlu ke stolu. Není tedy divu, že již po pár minutách ruka začala pobolívat. Obě dámy se poté rozešly po učebně a každého jednotlivě obcházely. Každému vysvětlily správnou techniku psaní, co děláme špatně a nebo i pochválily naše počáteční výtvory. Individuální zájem o žáky nás velice potěšil.



Následně jsme, po jedné zkoušce nanečisto, každý dostal rýžový papír, na který jsme měli psát již na ostro. Pani Kyung Jin nám s paní Blankou poskytla na výběr nespočet možných předepsaných slov, jako byla například láska, štěstí, hanbok či přímo název "tradiční korejská kaligrafie". Pokud nám to na poprvé nevyšlo, nevadilo to. Dostali jsme hned rýžový papír nový. Musíme se ale pochlubit, že my to zvládli již na první pokus. Původně jsme si vybrali slovo tradiční korejská kaligrafie 붓글씨, ale jelikož poté ještě zbyl nějaký čas, pustili jsme se i do lásky 사랑 .



Obě dámy opět chodily mezi námi a chválily, či radily jak daná slova napsat ještě lépe.
 
Paní Kyung Jin nám lámanou češtinou velice hezky popsala samotnou korejskou kaligrafii. Člověk u toho musí být vždy koncentrovaný, aby dané znaky napsal co nejpřesněji. Jak jsme se již okrajově zmínili v úvodu, každá samostatná čára musí být co nejrovnější. Mít svou páteř, jelikož i my lidé chodíme narovnaní, nikoliv pokřivení. Samotné psaní štětcem je takové sázení semínek. Každý znak je semínko, které po úplném uschnutí tuše na papíře rozkvete do plné krásy. Samotný rýžový papír by měl být velice kvalitní, aby naše díla lahodila oku i desítkám a stovkám generací po nás. Každý, kdo se pustí do kaligrafie se tedy stává na chvíli vlastním osobitým Pablem Picassem tvořícím své dílo.
 
Kdo měl zájem, mohl i s podpisem nechat své dílo oběma dámám, které si ho schovají a následně využijí na výstavu studentských kaligrafických děl. Jelikož jsme my byli sobečtí a chtěli si naše výtvory nechat, v posledních volných minutách jsme namalovali lásku ještě jednou a tu s podpisem věnovali pani Kyung Jin.

Byla to opravdu úžasná zkušenost, kterou určitě doporučujeme každému. Pokud jste se taky chtěli zúčastnit, avšak nestihli jste to, tak určitě neváhejte. Univerzita Karlova společně s King Sejong Institut bude pořádat ještě další 3 workshopy, takže neváhejte a určitě toho využijte!

FOTO: Sabina Neumannová - asianstyle.cz