Velký kočičí příběh (a nejen ten)

21:00 | 13.10.2013 Erik 8
Ne vše se odehrává na pódiích v záři reflektorů nebo na stříbrném plátně kin uprostřed neonového bludiště velkoměsta. A v hlavních rolích může být klidně 87letá stařenka a kočka s podivným pohledem. Jejich jména jsou Misao a Fukumaru.
Dvě hlavní protagonistky, dvě spřízněné duše.
Dvě hlavní protagonistky, dvě spřízněné duše. FOTO: weibo.cn

Vše začíná zrozením. Tady bylo tak trochu tajné a jen kočičí bohové vědí, jak se Fukumaru do kůlničky před devíti lety vlastně dostala. Osudová setkání nemají hranic.


I pro kočku je důležité naučit se číst. Tady se trochu zapomněla na předchozí stránce. Ono to jde někdy pomalu číst po večerech mezi sloupci.


I při čtení leckdy notně vyhládne. Mám podezření, že to není zívnutí, ale lví řev na protest proti tomu, že ty poloviny melounu nejsou stejně velké.


I v 87 letech Misao tvrdě pracuje na vlastním políčku. Důchodový věk se v zemědělských oblastech nikdy moc nenosil. Ale ani tady je od sebe nic neoddělí.


Jako kdyby to společné otření tváře po perné práci měly nacvičené. Misao má problémy se sluchem a stejně tak i Fukumaru. Když si chtějí něco povědět, dívají se jedna druhé do očí.


Po práci musí být i nějaká ta zábava. Tady v podobě žonglérského kousku. No, ale řekněte... co si představíte, když někdo napíše "kočka na pomerančích". Určitě ne něco podobného.


Krása okamžiku, když kvetou sakury.


Docela by mě zajímalo, co si kočka vedle té figurky pro štěstí vlastně myslí. Pokud je to něco kritického, tak si to moudře nechává pro sebe. Ale ladí k sobě alespoň barvou. O tom žádná.


Úroda se musí náležitě oslavit. A to by v tom byl čert, aby to bylo bez legrace a bez úsměvu. Na škarohlídské konfuciánské ritualisty zřetel nebereme.


Návštěvy a jejich přijetí na nejbližší bedýnce je pro venkov typické nejen daleko na východě. Vyměňte pár drobností a je to skoro jako tady.


Může být kočka čajovým mistrem? Pokud jste o tom do dneška pochybovali, pak zde je jasný důkaz. Ten přísný výraz při dohledu na etiketu obřadu se prostě nevytratí ani při tomhle pikniku na pařezu.


Je mi jasné, že jste to už uhodli. Ta kočka není jen tak obyčejná. Možná maskovaný bodhisattva. Ne nadarmo se při modlitbě nachází hned vedle domácích oltářů.


Dobře, dobře. Ani stařenka není tak úplně obyčejná.


Poslední obrázek mluví sám za sebe, protože skutečné přátelství se obejde beze slov.


ZDROJ: Tang Seng
FOTO: weibo.cn, Miyoko Ihara

Diskuze

Momentálně nepodporujeme Internet Explorer 9