ASIANSTYLE

1) Společenské vyjadřování

Američané jsou velkými patrioty. Ať jde o cokoliv týkající se jejich země a lidu samotného, drží spolu a jsou hrdí na svou zem. Je jedno, jestli jde o sport nebo projev politických činitelů. Američané si zkrátka stojí za svou vlastí, ať se děje cokoliv a vlajku své země si nebojí dát i na vlastní dům.

Naopak Japonci neprojevují tolik hrdosti na venek, ale starají se o ostatní kolem sebe a jejich vyjadřování je naplněno ochotou k druhým. Příkladem je jejich nasazení v práci. I když si je člověk vědom toho, že nemá tu nejvděčnější práci a nemá za ni zaplaceno tolik, co by si představoval, snaží se udělat maximum, aby ostatní byli spokojeni. Už od malička jsou lidé v Japonsku učeni ochotě a ohleduplnosti k druhým.
 

2) Mravy

Dobrým příkladem je jezení. V Americe není nic divného na tom si zajít do fast foodu pro nějaké občerstvení a něco k pití a jít s tím ven nebo dokonce do autobusu. Prostě kamkoli a chovat se jako doma.

Naopak v Japonsku je neslušné jíst na veřejnosti a rušit ostatní šustěním, žvýkáním nebo pachem z jídla. Obvyklým způsobem je občerstvit se tam, kde si k tomu mohu sednout a nebudu rušit ostatní. Zkrátka jíst tam, kde je to k tomu určeno.
 

3) Víra jako součást kultury

V Americe je hodně křesťanů, a proto není neobvyklé, když lidé chodí do kostela nebo projevují svou víru nějak jinak. Jsou také učeni tomu sdílet své názory a učení s druhými a ukazovat jim cestu. Na druhou stranu pokud nejsou věřící nebo jde o jiná vyznání, nejeví k ostatním větší zájem.

Země vycházejícího slunce má spoustu tradic a jejich součástí je i návštěva svatyň a chrámů. Lidé chodí na různé festivaly a slaví různé svátky a události několikrát do roka, i když nejsou vyznavači buddhismu, šintoismu nebo jiného náboženství.

4) Děti sami venku

Nejen v Americe není příliš obvyklé, aby malé děti šly samy ven bez rodičů do města, nakoupit nebo dokonce jely do školy.

V Japonsku se už od malička klade na děti nárok, aby se dříve osamostatnily. Běžně jdou samy rodičům nakoupit nebo jedou přes celé město do školy vlakem. Kdyby bylo nejhůře, rodiče svému potomkovi napíší na papír adresu bydliště, aby se poradilo cestou. Ve společnosti je totiž pravidlem, aby starší a zkušenější mladšímu pomohl a dal mu pocit, že je tak součástí společnosti.


"Může se zdát, že japonská společnost je oproti té americké spořádanější a vychovanější, ale jsou zde kladené opravdu velké nároky už od dětství. Je jen na vás zhodnotit, do které patříte vy. Osobně bych zhodnotil, že naše společnost je více podobná té japonské, bohužel poslední roky se to mění."

ZDROJ: www.wasa-bi.com