Dojmy redaktorů AsianStyle z festivalu Zažij Vietnam
Ve čtvrtek 21. května se na náměstí Jiřího z Poděbrad konal festival zasvěcený vietnamské kultuře a vietnamskému jídlu. Akci jsme navštívili a přinášíme dojmy.Na stánky s asijským jídlem narazí člověk i v rámci pražských food festivalů spíše sporadicky, takže jsem při prvním načrtnutí programové linie festivalu Zažij Vietnam (facebook) zajásal. Akce v rámci Roku vietnamské kultury 2015 slibovala vedle kultury též představení vietnamské gastronomie. Dle zainteresovaných stran včetně vietnamské ambasády to vypadalo, že se akce neomezí jen na pár stánků s bun cha, rolkami, banh mi a pódium pro vietnamské tanečníky, a zabere aspoň třetinu náměstí Jiřího z Poděbrad... Vietnamskou kuchyni mám hodně rád a Jiřák mám skoro za rohem pár minut pěšky, tak jsem se začal hodně těšit.
Co se týče jídla, tak mě akce celkem potěšila, ale zase nemůžu říct, že nadchla. Ve stáncích se objevilo vše, co by tam zkušený návštěvník vietnamských podniků čekal, ale kapku chyběla větší pestrost a nějaké netypické chutě. Největší fronta se překvapivě vytvořila už před polednem u stánku s bun cha, jedním z nejběžnějších jídel ve vietnamských restauracích a bistrech. Mně tento tradiční pokrm za léta dost zevšedněl. Ale u velkého množství návštěvníků akce to očividně neplatilo... Odpoledne už bylo natřískáno před bagetami od Mr. Banh Mi (článek) i před stánkem zbrusu nové bagetárny banh-mi-ba (facebook), která otevře zhruba za měsíc provozovnu v Rybné ulici v centru Prahy. Mr. Banh Mi míjím často při cestě do práce, minul jsem ho vzhledem k minimálně půlhodinové frontě i na Zažij Vietnam. Bageta s hovězím masem od banh-mi-ba byla taková normální, i když chutnala. Víc mě potěšilo kuřecí kari na saigonský způsob v kombu s mango sálatem ze stánku stodůlecké restaurace Gao Den (článek).
Samozřejmě nechyběly bun bo nam bo, smažené i nesmažené závitky, plněné knedlíky, rýžové palačinky banh cuon (před třetí hodinou už bohužel vyprodané), ovocné kompoty, sezamové koule a nápoje v podobě vietnamské kávy a ovocných limonád. Tedy nic, co bych už neměl jinde, aniž bych jezdil do Vietnamu. V tomto ohledu menší zklamání a zároveň jediná moje výtka k akci. Dlouhé fronty opomíjím, jelikož ty jsou na pražských food akcích díky velkému zájmu veřejnosti pravidlem. Kulturní vložka, které jsem byl přítomen, sestávala především z tanců a her na strunné nástroje. Vystoupila i dívčí skupina O.M.G. (facebook), jež se minulý rok umístila na prvním místě v mezinárodní k-popové soutěži. Všechna pódiová představení se mi líbila. Nebýt půlhodinových přestávek, zůstal bych v hledišti déle.
Jak viděla akci Mei:
Festivaly, které přibližují lidem kulturu jiných zemí, mám ráda, obzvláště ty asijské. Ač bych zvolila jiné místo, kde by bylo více prostoru pro chození mezi stánky, tak i tak se akce podle mne povedla. Jelikož patřím mezi lenochy, co nevydrží půl hodiny čekat ve frontě, tak jsem to vzdala, neboť jakožto pro milovníka vietnamské kuchyně tam pro mne nebylo stejně nic, co bych už nejedla. A když nastal hlad, zašla jsem si raději hned přes silnici do skvělého bistra Pho Vietnam Tuan&Lan (článek) pro jarní závitky, kde jsem ve frontě čekala asi tak 5 minut a ještě potkala pár přátel, kteří měli ten samý nápad dojít si pro jídlo sem, takže i díky tomu to čekání uteklo jako nic. Ale vraťme se k festivalu. Zažij Vietnam byl ten pravý název hlavně ve smyslu „zažij přelidněné vietnamské ulice“.
Ve stáncích jsem nakonec ochutnala jen nápoje. Káva Trung Nguyen (facebook) za 35 Kč, kde byla lžíce salka a cca půl dcl vody mi trochu vyrazila dech, a nejen mně. A hlavně jsem si na tom jednom loku neměla ani šanci pochutnat. A pak ten stánek, kde nabízeli jakési „vietnamské“ limonády. Kluci to asi docela odbyli. S přáteli jsme sáhli po okurkových a pomerančové. Všichni jsme se shodli, že složení těchto „domácích limonád“ se skládá z pár lístků namačkané máty, nastrouhané okurky a to vše zalit vodou z kohoutku (okurková) a plátku pomeranče nakrájeného na trojúhelníčky a trochy zázvoru, který byl cítit více než pomeranč, zalité vodou (pomerančová). To vše za krásných 45 Kč. Ale abych nemluvila jen o negativech kolem nápojů, mile mě překvapil stánek, kde čerstvě vymačkaná pomerančová šťáva v kelímku o cca 4 dcl stála krásných 50 Kč a ještě byla vymačkávána na ručním stroji.
Nejvíce se mi na festivalu líbily stánky, kde bylo možno si zakoupit upomínkové předměty od asijských tradičních uzlů (článek), vietnamských klobouků (článek), přívěsků a hůlek (článek), až po knihy o Vietnamu nebo Česko-Vietnamské slovníky. To vše nabízel krásný stánek Klubu Hanoi (facebook).
I stánek spolku INFO-DRÁČEK (facebook), který akci spoluorganizoval, měl co nabídnout. Nejvíce mne zde ovšem zaujala trička s hezkým logem festivalu Zažij Vietnam, které navrhla 1. Vicemis Miss Vietnam ČR 2014, Le Ha (článek).
Ani děti nepřišly zkrátka. Vyřádit se mohly například při malování vietnamských klobouků, které se do konce dne všechny vyprodaly, což svědčí o tom, že o to byl obrovská zájem. A to rozhodně nejen ze strany dětí, neboť jsem potkala i spousty mladých slečen, který si svůj klobouček namalovaly. Kromě malování klobouků byl pak pro děti jistě zajímavý i stánek cestovní kanceláře Tour Viet (facebook), který obýval klaun.
Co se týče programu, tak zahájen byl lvím tancem, jako většina vietnamských festivalů. Toto vystoupení určitě mnoho diváků nadchlo, protože ti, co se moc s asijskou kulturou nesetkávají, ho moc často nevidí. Možná ho mnozí neviděli ještě vůbec. Líbila se mi také hra na vietnamský tradiční nástroje Son Huong. Skvělá byla pak přehlídka krojů vietnamských menšin a vlastně to byla z programu, s hrou na tradiční nástroj, jediná dvě vystoupení, co jsem ještě nikdy předtím neviděla a tak mě nadchla nejvíc. Ostatní je pořád dokola to stejné, co je k vidění na jiných větších vietnamských akcích. Od přehlídky Ao Dai (článek) až po tradiční tanec s vějíři. Ovšem to neznamená, že to nebyla dobrá podívaná pro většinu návštěvníků, kteří to neznají. Jsem ráda, že mohla spousta lidí alespoň trochu nahlédnout pod pokličku hrnce, který v sobě skrývá krásy vietnamské kultury, že mohli zažít Vietnam.
Dlouhé pauzy mezi programem mě moc nebavily a tak jsme na chvíli z festivalu odešli a vrátili se na O.M.G., které jsme nakonec propásli, protože nevystupovaly v čas, který byl uveden na programu, ani v čas, který byl předtím uveden na události akce (a s tím na programu na akci se neshodoval), ale ještě o něco dříve, což nás docela mrzelo.
Tato akce se dle mého názoru povedla a věřím, že další podobné akce budou zase o něco lepší a propracovanější. Byla to velká akce a je jasné, že ne vše se povedlo podle představ organizátorů. Ode mne mají jedničku už jen za to, že se rozhodli takto velký projekt zorganizovat. Jsem za takové festivaly moc ráda a jsem ráda, že mají i lidé, kteří se s takovými akcemi běžně nesetkávají, možnost alespoň trochu Zažít kousek Vietnamu.
a pohled Květy:
Na akci jsem se těšila prakticky od chvíle, kdy byla ohlášená na facebooku a možná i právě proto jsem od ní očekávala více, než mi ve skutečnosti dala. Obviňuji se částečně z toho, že důvodem může být moje zhýčkanost pravidelnými návštěvami Sapy. Přeci jen tento gastro-kulturní festival byl více pro veřejnost, než pro asiofily. Přesto mě těšila místní nabídka jídla, zvláště kuře na kari na saigonský způsob bylo výtečné, což se ale nedalo říci o některých nápojích, které byly až nemístně ředěné.
Jen pár stánků bylo vyloženě non-food a daly se velmi dobře rozlišit, protože fronta u nich byla, narozdíl od těch s jídlem, prakticky nulová. Jeden ze stánků patřil cestovní kanceláři Tour Viet, která nabízí zájezdy do Vietnamu. Jejich nabídka je poměrně rozsáhlá, takže jsem i po akci s letáčkem v ruce brouzdala po (časem) přijatelných zájezdech všeho druhu do Vietnamu. Tour Viet jich má opravdu hodně, kdy nabízí jak poznávací zájezdy, tak rekreaci s golfem.
Sice mě lákají nabídky zájezdů do Vietnamu a upomínkové předměty, ale čekala jsem více knih, upomínkových předmětů nebo filmů týkajících se vietnamské kultury. Proto mě i mrzí, že jsem nestihla skoro žádnou kulturní vložku v podobě představení, která začínala až po páté hodině. Každopádně se budu těšit na další setkání s vietnamskou kulturou, ať už na dalším Zažít Vietnam nebo jinde.
FOTO: Kwietitze a tombac