Jak se žije ženám v Severní Koreji?

23:59 | 17.01.2013 Eunka 4 12

V Severní Koreji je hospodářská krize a muži příliš nevydělávají. Živitelkami rodin se tedy v mnoha případech stávají ženy. A to jim přináší i více sebevědomí.

Ilustrační foto FOTO: Shutterstock.com

Rozpad hospodářství Severní Koreje zatížil ženy novými tlaky a problémy, protože se snaží, aby uživily své rodiny. Ale pro některé to mělo kromě ekonomického přínosu i jiný. A to hlavní slovo v domácích záležitostech.

Jedna z žen jménem Lee Young Ie o tom říká: "Moje matka nikdy nemohla otevřeně vyjádřit ani štěstí a ani smutek. Pro manžela byla pouze kusem nábytku. Mě je už přes čtyřicet, ale chci bojovat. Muži nemohou vydělat moc peněz a tak je to na nás ženách, abychom uživily své rodiny. Vždyť je to také matka, kdo krmí své dítě a obléká je. Muži sice chtějí poslušné ženy, ale když jsou peníze a jídlo základem všeho, nemohou nic říct."

Korejská kultura byla odjakživa patriarchální a ženy tím byly celá století omezovány. Ctnostná žena poslouchala muže již téměř od narození. Jako malá poslouchala svého otce a jako dopělá svého manžela. Pokud manžel náhodou zemřel, musela poslouchat svého syna. Ženy byly stále ve stínů mužů a byly na nich závislé. Vlastně se dá říci, že byly až bezmocné. Požadovalo se po nich, aby hlavně rodily syny a udržovaly domácnost.

Když byla Korea rozdělena, vláda slíbila ženám, že budou moci pracovat a získají sociální i jiná práva. Zařídilo se, aby ženy mohly pracovat mimo domov a měly vlastní příjem. Jenže vydělávaly tak málo, že mnohé zaměstnání opustily a vrátily se k rodině. Ovšem poté, co se ekonomika snížila, hledají způsoby, jak uživit své rodiny. Snaží se být vynalézavé a využít svých dovedností. Některé šijí, jiné pěstují zeleninu a chodí s ní na trhy. Vykonávají i práce, které muži považují za ostudné.

Většina mužů a žen mají i formální zaměstnání. Avšak mzdy jsou velmi malé a ne vždy je dostanou. Manžel Lee Young Ie vydělává pouze 3000 wonů měsíčně. A často dostane zaplaceno jenom jednou za tři měsíce. Proto se rozhodl, že nebude do práce chodit a bude si vydělávat na černém trhu různými opravami. Jeho žena Lee tedy nakupuje ovoce, zeleninu a maso na čínské hranici a prodává to po celé zemi. Takhle podnikat vyžaduje odvahu, protože se může snadno dostat do dluhů.

Co Lee pomáhá? Říká, že její syn. Vysvětluje: "Když se vrátím domů, obejmu svého syna. Já jsem ta, která ho živí a on mě poslouchá."

Pro některé ženy je výhodné dostat se za čínské hranice. Tam používají jiné jméno a žijí s čínskými muži, kteří nenašli manželku. Vůbec nevadí, že jsou již dávno vdané. Jiné tam pracují jako pečovatelky na černo. Tak to dělá i Lee. Vydělá si tak asi 200 liber měsíčně. To vždy posílí její vliv v domácnosti.

Proto říká: "dříve měli hlavní slovo muži. Nyní ztratili svou moc i svou tvář." Muži, kteří se nedokážou postarat o své rodiny, dostali novou přezdívku. Říká se jim, že jsou užiteční, jako žárovky ve dne.

Ovšem ženy sice získaly víc práv, ale také více povinností. Také si všímají, že čínské ženy se mají lépe a muži se o ně lépe starají. Mnohé nemusí vůbec pracovat. Kvůli těmto změnám dochází i k častějšímu sexuálnímu obtěžování. Problémem je i násilí a nucení k prostituci.

Lee Young Ie se však nevzdává a na závěr říká: "mnohé ženy stále přijímají bez odporu řeči, že mají poslouchat muže a zůstávat doma u plotny. Ale podle mě by ženy měly mít na starosti rodinné záležitosti. Chtěla bych ženy podpořit, aby to dokázaly. I když je to náročné, vidím v tom výhody. My ženy jsme bývaly slabé, ale nyní budeme bojovat."

ZDROJ: guardian.co.uk