ASIANSTYLE

Boeing 777 údajně ztroskotal na jihu Indického oceánu, ovšem nenasvědčují tomu žádné stopy. Vše kolem zmizení tohoto letounu se zdá být velmi záhadné. Nemáme nikdo tušení, co se stalo, ale pokud si dáme různé zprávy z médií dohromady, budeme mít nejeden pocit, že nám něco nesedí.
 
V letadle cestovalo 239 lidí, kteří byli zrovna na cestě z Kuala Lumpur v Malajsii do Pekingu v Číně. Více jak polovina cestujících byli Číňané.
 
Podle posledních zpráv se černé skříňky, ze kterých by bylo možné zachytit signál, už nejspíš vybily a tak je pravděpodobnost nalezení „ztroskotaného“ letounu velmi malá. Nebyl by Boeing 777 díky signálu z černých skříněk ale už dávno objeven, když ho hledá tolik lodí a letadel? Zpráva o ztroskotání se vlastně také objevila velmi náhle, z ničeho nic. Celou dobu byl letoun nezvěstný a nikdo doteď netuší, co se stalo, nebo aspoň pro nás, obyčejné lidi, „nikdo“. Ovšem najednou se ze dne na den objeví zpráva, že letadlo spadlo, ovšem není po něm nikde ani stopy. Že by jen pokus o uzavření případu? Něco nám přeci říci musejí.
 
Kdo všechno, nebo dokonce co, mohlo být na palubě, o tom můžeme jen spekulovat. Převáželo letadlo třeba jadernou bombu nebo něco jiného, o čem nemá svět vědět? Proto bylo nutné ho odstranit? Lepší odstranit pasažéry z jednoho letounu, nežli zabít díky případné zbrani tisíce lidí.
 
Zmizení tak velkého stroje, který se jen tak znenadání vypaří z radarů, mohou mít na starost i tajné jednotky některé ze zemí, jako jsou Rusko, ale také Amerika, Severní Korea a další. Nabízí se mnoho možností, ale můžeme o nich jen spekulovat. Každopádně to vypadá, že se možná stalo něco, co by mělo být za nějakou dobu promlčeno, nebo se to my obyčejné nevýznamné figurky nemáme prostě nikdy dozvědět. Al-Káida, Kim Čong Un, Rusové, Američané, Číňané nebo někdo úplně jiný?
 
Scénářů nás může napadnout opravdu mnoho. Co je skoro jisté, je fakt, že zmizení Boeingu 777 rozhodně nebyla náhoda. Proč se událost stala a kdo za ní stojí, se nejspíše jen tak nedozvíme.
 
Z nejnovějších zpráv je patrné, že čínské plavidlo zachytilo v pátek a následně v sobotu signál, jenž je podobný tomu, který by měly vysílat černé skříňky. Ovšem na začátku týdne prolétaly světem zprávy, že se černé skříňky vybíjejí a ve čtvrtek by mělo dojít k úplnému vybití. Jak by tedy mohla v následujících dvou dnech čínská loď zachytit jejich signál? Možná jde ale jen o špatný výpočet, protože lhůta 30 dnů, tak dlouho mají vydržet skříňky nabité, vypršela až v neděli 6. dubna. Letadlo totiž zmizelo 8. března. Tato možnost je nakonec přeci jen reálná. Některá fakta ale zase říkají, že signál černým skříňkám z Boeingu 777 nejspíše nepatří. Ty by měly černé skříňky vydávat po minutě a zachycené signály byly nepravidelné.
 
Další záhadou tohoto ztraceného letounu je odchylka od jeho původní trasy. Boeing 777 byl na cestě z malajského Kuala Lumpur do Pekingu. Od této trasy se odchýlil na západ, poté na jih a údajně se podle informací ze satelitů zřítil cca 2000 km od Austrálie do odlehlé části Indického oceánu. Proč se letoun tolik vychýlil z kurzu?
Vodítkem a zároveň i záhadou letu MH370 je žena, která před odletem volala kapitánovi Boeingu pod falešným jménem a jejíž totožnost se ani poté nepodařilo vypátrat. Podle malajského zákona se musejí zákazníci prokázat platnými doklady, pokud si kupují předplacenou SIM kartu. Bylo zjištěno, že údaje poskytnuté po koupi karty, z níž někdo před letem z neznámého čísla volal kapitánovi letadla, byly falešné. Nevystopovatelné SIM karty používají například teroristé. Může tu být spojitost? Ke kapitánovi směřuje i více vodítek. Byl u něj dokonce nalezen hardware z leteckého simulátoru, kde si podle dat trénoval mimořádná přistání. Některá data byla dokonce smazána.
 
Při vyšetřování záhady byly dokonce zatajovány některé informace. Jednou z nich je například to, že šéf společnosti Malaysia Airlines Ahmad Jauhari sdělil, že letoun nevezl na palubě žádný nebezpečný náklad. O několik dní později ale uvedl, že v letadle byly lithium-iontové baterie používané například do notebooků, které mohou vybuchnout a následně způsobit požár. Proč původně tvrdil, že na palubě se nacházelo jen velké množství ovoce?
 
Jednou nemálo pravděpodobnou situací, která se mohla stát, je také podobná událost, jaká se stala v roce 1988. Americký křižník USS Vincennes tehdy omylem sestřelil iránské civilní letadlo Airbus A300B2 společnosti Iran Air, které omylem zaměnili za stíhačku. Na palubě tehdy zahynulo 290 lidí. Více čtěte zde.
 
V roce 1983 se stala podobná událost. Let Korean Air 007 společnosti Korean Air se kvůli pochybení posádky odchýlil o více než 500 km ze své trasy a vletěl do sovětského vzdušného prostoru, kde byl sestřelen. Na palubě tehdy zahynulo 269 lidí. Více zde.
Mohla se podobná událost stát i nyní, jen je nám doposud zatajována?
 
Na konec bych ke zmizelému Boeingu 777 uvedla ještě jeden zajímavý fakt k zamyšlení. Čtyři dny po jeho zmizení se začaly šířit zprávy o tom, že cestujícím stále vyzvánějí mobilní telefony. Uvedly to rodiny 19 čínských cestujících. Ovšem nikdo je nezvedá, neodpovídá a nepodařilo se je ani lokalizovat. Příbuzní některých pasažérů dokonce tvrdí, že je viděli přihlášené na sociálních sítích.
 
Jak by potom mohla mobilní zařízení vyzvánět, kdyby bylo letadlo pohřbeno na dně oceánu? Největší pravděpodobností je podle mne únos. Proč a za jakých podmínek je ovšem záhadou.
 
Co ze zpráv, které jsou protahovány médii, je pravda, a co je lež? Čemu máme věřit? Co se na palubě letadla nacházelo nebo kdo? Možná je za vším ohromná věc. Nabízí se tedy otázka, stalo se něco, o čem se my obyčejní lidé nemáme vůbec dozvědět?
 
Podle nejnovějších informací se do pátrání zapojí také loď britského námořnictva nazvaná Echo, jež je vybavena detektorem zvuků z velkých hloubek. A v pondělí 7. 4. byl opět zachycen signál, který odpovídá tomu, který vysílají černé skřínky. Zachytila ho australská loď HMAS Ocean Shield, která je do pátrání po zmizelém Boeingu 777 zapojena. Signály prý pocházejí z hloubky 4500 metrů. Že by černé skříňky vydržely nabité nějaký ten den navíc, než výše zmiňovaných 30 dní?
 
Nezbývá nám než čekat, jak pátrání dopadne. Ale co když je vše celé jen jedno velké divadlo pro miliardy diváků, pro nás obyčejné obyvatele planety Země a ti povolaní dávno vědí, co se stalo? Tato nehoda rozhodně nebyla náhodou.