Soutěž „nastup na vojnu“

18:04 | 28.03.2014 Tynkami 5
Dostat se v Koreji na vojnu je nevídaně obtížné. V současné době se situace vyhrocuje a uchazeči mají velké problémy a velkou konkurenci.
Jihokorejský tank
Jihokorejský tank FOTO: 3gn.ar15.com
Všichni fyzicky způsobilí korejští muži starší osmnácti let povinně nastupují do vojenských služeb. Přestože mnoho lidí tvrdí, že plnění této povinnosti je věc cti, většina mladíků to považuje za nevítané přerušení kariéry.
 
Když pomineme pevně stanovenou služební hierarchii a vyčerpávající tréninky, fakt, že jsou nuceni trávit zbytek mládí zbaveni svobody, je s velkou pravděpodobností nejvýznamnějším důvodem jejich následné polovičatosti a lhostejnosti.
 
V poslední době je však příliv uchazečů tak obrovský, že se ochod na vojnu stal v podstatě soutěží.
Choi Ji Hoon, jedenadvacetiletý student, uvedl, že se cítí trapně při pomyšlení, že jediné, co pro nástup do armády udělal, bylo vyplnění žádanky. V roce 2012 se přihlásil do KATUSA (korejské rozšíření armády Spojených Států), ale nedostal možnost v ní sloužit. O rok později se nabídl leteckým silám, které přijímaly nové rekruty skrze písemný test a pohovor. Naneštěstí byl opět vyloučen.

„Vůbec jsem nečekal, že bude tak obtížené dostat se na vojnu. Asi jsem byl moc naivní,“ říká Choi Ji Hoon.
 

Zimní výcvik

Podle MMA (Military Manpower Administration) se v roce 2013 k vojskům přidalo na půl milionu nováčků, což je více než trojnásobek roční kvóty (150 000). Ostatní odvětví korejského vojenství jsou předmětem ještě větší soutěže. Loďstvo a letectvo vyhodnotilo, že šance na přijetí se pohybuje od 4,3 do 4,8 ku jedné. To v podstatě znamená, že počet těch, kteří se hlásí k mariňákům, čtyřikrát překračuje standardní kvóty. Čím více je uchazečů, tím více se přihlíží k výsledkům ze školy a vzdělání celkově.
 
Protahující se ekonomický pokles a nezaměstnanost u mladých lidí jsou vnímány jako nejvýznamnější důvod tak velké soutěže. Úředník MMA říká, že mladí mají stále větší a větší problémy při hledání práce. Mnozí spěchají a plánují kariéru a věří, že je to lepší, než jít na vojnu co nejdříve.
„Za dob ekonomických problémů příliv uchazečů stoupá. To se stalo například i během měnové krize v roce 1997 a finanční krize před šesti lety,“ sdělil.
 
A v oblíbených měsících (tzn. od ledna do května) se vše vyhrotí ještě víc. MMA vybírá náhodně a mnozí z těch, kteří přijati nebyli, musí znovu zvážit ostatní možnosti nebo počkat další měsíce do dalšího náboru.
 
Pan Choi si myslí, že propásnout příležitost nastoupit do armády v době, kdy si to dotyčný naplánoval, může být kritické pro jeho životní plány.
 
Doslova se vyjádřil takto: „Jsem přesvědčený o tom, že si každý musí dobře promyslet, kdy se potřebuje vrátit do školy nebo kdy si chce začít hledat práci, než nastoupí na oněch 21 měsíců ve veřejné službě. Když k tomu přidám ještě touhu po studiu v zahraničí, úloha dobrého plánování ještě vzroste.“
 


 
Usilování o pozici specialisty

Někteří uchazeči docházejí do studijních skupinových schůzek, aby se připravili na přijímací řízení na pozice, kde by mohli více využít svých schopností.
 
Baek Jun Yeong, třiadvacetiletý student zahraničních studií, sloužil na vojně jako překladatel. Dostat tento post prý nebylo ani trochu jednoduché.
 
Říká: „Když jsem se v roce 2010 přihlásil, šance byly jedna ku sedmi nebo osmi.“
 
Překladatelé musí dosáhnout perfektních výsledků při testech. Požadované skóre je 900, ale hranice se většinou posouvá až na 970 nebo 990.
 
Kvůli zkouškám dál dohromady studijní skupinu, kde po dobu pěti měsíců s přáteli procvičoval překlad i interpretační schopnosti. Přiznal ovšem, že většina ostatních přihlášených studuje mnohem déle.
 
„V porovnání s ostatními jsem se studiu věnoval poměrně krátce, což mi umožnilo moje vysokoškolské studium. Ostatní se ale připravovali třeba i dva roky, než se na vojnu přihlásili. Někteří dokonce chodili do soukromých jazykových kurzů,“ komentoval proces mladý student.



Podle něho je nejlepší strávit vojenskou službu používáním schopností, které budoval po dobu studia. Dodal, že by mu tato pozice měla umožnit působit blízko Soulu, kde do té doby žil, což by pro něj rozhodně bylo méně fyzicky i psychicky náročné.
 
Ovšem realita se od jeho očekávání značně lišila. Možnost setkat se a mluvit s cizími vojáky byla velmi omezená. Místo toho se musel věnovat prakticky stejným činnostem jako ostatní „obyčejní“ vojáci.

„Vím, že se na tu pozici připravovalo mnoho lidí, někteří z nich i celé roky. Ale teď nevím, jestli to za to stálo,“ říká.
 
 
Kvůli dobré pověsti o svém pracovním prostředí má ještě větší nával KATUSA. Šance na přijetí je zde téměř sedm ku jedné. Z více než ze čtrnácti tisíc zájemců byly jen dva tisíce úspěšné. Vojáci s KATUSA komunikují s Američany, proto musí prokázat své jazykové dovednosti v testech MMA.
 
Třicátník Lee Dong Young byl propuštěn z KATUSA po úspěšném dokončení své služby vlasti na základně Yongsan v Soulu. Ten o době strávené v tomto prostředí tvrdí, že pro něj byla přínosem na osobní úrovni, měl možnost se dále zabývat studiem angličtiny a připravoval se tak na budoucí kariéru.

„O víkendech jsme směli opouštět základnu. Mohl jsem se tak účastnit studia ve městě. Mnozí z mých kolegů na základně studovali kvůli různým certifikátům. Doneslo se mi, že někteří skládali zkoušky i v době, kdy ještě byli na vojně,“ říká bývalý voják.


ZDROJ: koreatimes.co.kr
FOTO: newshopper.sulekha.com, chinadaily.com, zimbio.com

Diskuze

Momentálně nepodporujeme Internet Explorer 9