ASIANSTYLE

Já se teď a v dalších dílech zaměřím na jeden gramatický jev, tedy spíše výrazový, a tím jsou číselné klasifikátory. Číselné klasifikátory (jap. 助数詞 – džosúši) se objevují i v jiných jazycích, třeba i v čínštině. Jejich význam spočívá ve vyjádření číselného výrazu, a to i v případech, jež např. čeština řeší jen tzv. číslovkami. Klasifikátory slouží ke kategorizaci počítané entity – klasifikují ji. Pro správné vyjádření číselného výrazu jsou naprosto nezbytné. Níže se pokusím představit pár vybraných číselných klasifikátorů, které se týkají času.

Mezi číselné klasifikátory můžeme zařadit i výrazy typu [～時] – (číslo + přípona dži) vyjadřující časový bod v hodinách. Např. 六時 (rokudži) = šest hodin. S hodinami souvisí třeba ještě minuty [～分] – (číslo + přípona fun*). Vznikne pak třeba 三時五十分 (sandži godžuppun) = tři hodiny a padesát minut. Všimněte si, že se v tomto japonština od češtiny moc neliší.

​一分            ippun                                    1 minuta
二分            ni fun                                    2 minuty
三分            san pun                                3 minuty
四分            jon pun                                 4 minuty
五分            go fun                                   5 minut
六分            roppun                                  6 minut
七分            nana fun                               7 minut
八分            happun nebo hačifun           8 minut
九分            kjú fun                                  9 minut
十分            džuppun                              10 minut
十一分        džú ippun                             11 minut

Tabulka minut

Když už jsem nakousl ten čas, tak si tady dovolím malý dodatek. Japonština obsahuje „předponu“ pro specifičtější udávání času. Něco jako A.M. nebo P.M. v angličtině. Dopoledne je 午前 (gozen) a pro odpoledne je výraz 午後 (gogo). Např. 午前六時 (gozen rokudži) = šest hodin dopoledne.

Dalším takovým číselným klasifikátorem spojeným s časem je [～時間] – (číslo + přípona džikan), který vyjadřuje časový úsek trvání v hodinách. Např. 六時間 (rokudžikan) = (něco trvá) šest hodin.

A jak to bude s počítáním let? Existují dvě možnosti. [～年] (číslo + přípona nen) a [～歳] (číslo + přípona sai). V prvním případě jde o číselný klasifikátor pro rok letopočtu nebo délku trvání v letech. Např. ９年 (kjúnen) = devátý rok nebo devět let. V druhém případě jde o počet let věku. Např. ６歳 (rokusai) = šest let. Malinký chyták je dvacátého roku života, kdy se často použije výraz hatači. Zápis je však stejný.

Těmito výrazy jsme završili první díl Strastí a pastí číselných klasifikátorů. V tomto díle jsem vám představil několik základních číselných klasifikátorů, které mají společnou konexi k času. V příštím díle se pokusím představit už zajímavější číselné klasifikátory, které se budou týkat různých délek a jiných mír.

*Výraz fun má spolu s některými číselnými výrazy různou výslovnost, viz tabulka.