Mýty a reálný život otaku v Japonsku - Proč Japonci nemusí anime?

13:00 | 02.08.2019 Razjela96 0
Ať žijete v jakékoliv části světa a jste weebem, tak se vám určitě někdo smál, že koukáte na čínské pohádky a že už je možná na čase dospět. V Japonsku tomu není jinak, ba dokonce bych řekla, že se tam na to hledí i hůře než tady. Koukneme se na to.
jcarloshep0/pixabay.com
jcarloshep0/pixabay.com FOTO: pixabay.com

V japonštině nalezneme tři slova, která jsou homonyma pro otaku. První je お宅, které je zdvořilým výrazem pro něčí domácnost, druhým je おたく, což je poměrně velmi neslušná forma “ty” a třetím je オタク, které se hlavně vyskytuje v důvěrné řeči a popisuje určitou část společnosti v Japonsku, která kouká na anime a přesně této činnosti je zasvěcená větší část jejího života. (Jak zde vidíte, je velmi důležité, jak zapisujete stejně znějící slova. Na základě toho se pak rozlišuje význam. V rozhovoru si to musíte domyslet podle kontextu).

Než se dostaneme k pointě celého problému, tak nejdřív si potřebujeme rozlišit některé pojmy a určité společenské skupiny přiřadit tam, kam skutečně patří. Správné pojmenování fanouška anime se liší na základě toho, kde bydlí. V případě, že se takový člověk nachází někde na západě, tak se mu říká weeb/weeaboo. Otaku je čistě slovo pro fanoušky anime v Japonsku.

Takového otaku je asi nejlogičtější přirovnat k geekům, ale bohužel se zde zase objevuje problém v chybném používání slov geek a nerd. Kdysi, ano, někde v prvopočátcích galaktiky, když Han Solo cestoval ve vesmíru a postupně okrádal všechny planety na své cestě a Enterprise s kapitánem Kirkem a svou posádkou objevovali nové druhy mimozemšťánů, tak se k popisu takových osob skutečně používal pojem nerd - vidíme to třeba v seriálu Stranger Things, kde se celý příběh odehrává v 80. letech. V dnešní době ale nerdem můžete pojmenovat člověka, který se vyzná v počítačích a na svůj notebook hledí jako na svatý obrázek, kdežto geek je takový weeb, který dává přednost Zaklínači, Hře o trůny, Cthulhu, The Legend of Zelda apod. (Může ale také samozřejmě koukat na anime, není to ale podmínkou.)



Když už jsme si udělali pořádek v pojmech, tak teď bych se ráda zmínila o mých zkušenostech s Japonci a jejich reakcemi na weeby. Studuji obor Japonská filologie a mám dost často možnost se stýkat s různými Japonci v odlišném věku a všimla jsem si, že starší lidé reagují na slovíčko anime značně hůře než ti mladší. Na mého spolužáka, který otevřeně celému světu říká, že je otaku (tedy nesprávně) a nosí trika z Animefestu, starší Japonci koukají, jako kdyby měl pro sebe hledat psychiatrickou pomoc. Mladší lidé to už samozřejmě berou značně lépe, ale také z toho nevypadají úplně nadšeně. Pravdou ale je, že když si začínám povídat s nějakým Japoncem, tak mezi prvními otázkami vždycky je, proč jsem šla studovat japonštinu a jestli to je kvůli anime. Říkám, že ne, že na anime nekoukám a ani to moc nemusím, ale že pár z nich jsem samozřejmě viděla např. Neon Genesis Evangelion, a že jsem spíš šla studovat japonštinu kvůli japonské kultuře, literatuře a jídlu. Zasmějou se a opět si s nějakým Japoncem povídám o ramenu.

Teď se už konečně můžeme dostat k nějakým zajímavým výzkumům a článkům, které se právě zabývají problematikou vnímání weebů a otaku. V roce 1983 se objevil velmi zajímavý článek esejisty Nakamoriho Akioa, který se jako jeden z prvních věnoval japonským subkulturám. Začalo se tomu říkat おたく(1) の研究 (otaku no kenkjú) tzn. výzkum otaku. Slovo otaku se stalo běžným pojmem pro pojmenování této specifické společenské skupiny. Kvůli tomuto “výzkumu” se začala kolem anime subkultury objevovat celá spousta předsudků a kritiky. Nakamori ve svých článcích používal i další pojmenování otaku např. マニア (mania), 根暗族 (nekurazoku) tj. ponurý/temný (ve smyslu blbý) kmen a 病気 (bjóki) tzn. nemoc potažmo nemocní. Všechna tato slova se stala charakteristickými pro otaku.

Do roku 1989 fenomén otaku nikoho nezajímal. Změnilo se to ale kvůli sériovému vrahovi Mijazakimu Cutomuovi, který začal být popisován přesně tímhle výrazem, protože na svém bytě shromažďoval otaku předměty a především pedofilskou mangu. Otaku komunita byla tím velmi pohoršená a vydali ve stejném roce knihu オタクの本 (otaku no hon) tj. Kniha otaku a objevil se také v roce 1991 mockument オタクのビデオ (otaku no bideo) tzn. Video otaku v réžii Tošioa Okady.



V dnešní době je to trochu lepší, ale nečekejte žádnou slávu, hlavně v případě, že jste weeaboo, který špatně vyslovuje taková pro anime typická slova jako 可愛い (kawaii) a すごい (sugoi) a tváří se přitom jako nějaká postava z takového seriálu, tak se připravte na to, že brzo většina Japonců nebude chtít mít s vámi co do činění. Pamatujte si také, že když od Japonce uslyšíte, že jste weeaboo, tak to rozhodně není kompliment.



Co se týče otaku, tak ti si již snad zvykli na obklopující stereotypy, že jsou dysfunkčními virtuálními poustevníčky, kteří pouze jedí, spí a dýchají pro svou otaku subkulturu. (2) Dokonce tvrdí, že by nebrali jako urážku kdyby jim někdo řekl, že jsou otaku, což je obrovský společenský posun otaku komunity, protože se nestydí celému Japonsku říct, kdo jsou. Nejedná se však o nějakou podporu ze strany Japonců, spíše o pasivní akceptaci a ignoraci. Dělají, že takoví lidé neexistují nebo že je jich málo.

Rozhodně je důležité zmínit, že Japonci si rozhodně uvědomují, že anime hodně pomohlo Japonsku změnit svůj image po druhé světové válce. Anime v podvědomí mnoha lidí na Západě se stalo jakýmsi symbolem hospodářského zázraku na japonských ostrovech. Japonci nejsou na to úplně hrdí, ale na druhou stranu weeaboo a otaku komunitě nabízí obrovské množství zboží, které je jedním z hlavních motoru pro japonskou ekonomii.

(1) Jak vidíte je to zapsáno hiraganou, jedná se tedy o druhý výše zmíněný význam otaku.  Došlo k sémantickému rozpadu slova, a aby šlo tato slova rozlišit, tak se fanouška anime začalo zapisovat katakanou.

(2) Zde pouze cituji část článku z Japan Times.

ZDROJ: neojaponisme.com burikko.net japantimes.co.jp ballstatedaily.com


Diskuze

Momentálně nepodporujeme Internet Explorer 9