Znáte jedinečnost japonštiny?

13:00 | 21.07.2019 Sachi 0 4

Jak všichni jistě víme, japonština jako taková nás nepřestane nikdy překvapovat ani po letech studia a zkušeností. Vždy na ní najdeme něco, co nás motivuje vzdělávat se a zajímat se o ni dál.

Člověk se nestačí divit FOTO: Mohamed_hassan/Pixabay.com

Podívejme se na japonská slovíčka, která navíc nemají jednotný specifický výraz v našem českém jazyce. Jste knihomol, který stále nakupuje knihy, ale skoro žádnou řádně nedočte hned? I na takovou situaci existuje v japonštině výraz.

Irusu = Předstíráte, že jste venku. Pokud někdo klepe na dveře, tak místo toho, abyste otevřeli, prostě jen ignorujete situaci.

Když pospícháte do práce, jednou za čas zapomenete zhasnout a vypnout televizi. Ne však v případě Irusu. Každý z nás může mít jednou za čas moment, kdy se distancuje od společnosti a přátel pro svou vlastní potřebu a vlastní klid.

Nita – Onna = žena tak oddaná své kariéře, že nemá čas žehlit své halenky, včetně prádla.

Ikigai = Název pro hlavní důvod/věc, kvůli kterému ráno vstanete z postele. Pro někoho důvod žít. Lépe bychom mohli říct oddanost k určité činnosti. Jedná se o kombinaci toho, co nás naplňuje a dostaneme za to zaplaceno.

Aiaigasa = Muž a žena sdílející stejný deštník, neboli deštník lásky.

Všichni, kteří už se nějakou chvíli věnujeme japonštině víme, že "Ai'" znamená láska a "gasa" deštník. Jedná se o symbol lásky, který můžeme vidět v J/K dramatech mezi mladými lidmi, ale nebuďme na omylu. Takový projev lásky si sdělují i dospělí lidé. Jedná se o jistý druh laskavosti či náklonnosti k druhému.

Hikikomori = mladý jedinec, který se kvůli své závislosti na televizi a telefonu úplně distancuje od společnosti a nejeví o ní zájem.

Tsundoku = Jedinec, který si koupí novou knihu, kterou ani neotevře, a tak leží jen uskladněna na polici mezi ostatními, kde na ni padá prach. Mezitím si koupí další.

Všichni milovníci knih, kteří momentálně čtou, si nejspíše ťukají na čelo, ale stát se to může. Zalíbila se vám kniha v knihkupectví, tak jste si ji koupili. Dorazíte domů a najednou na vás vyskočí nespočet povinností v nejbližší době, které musíte udělat. Nezbývá nic jiného, než postavit knihu na polici mezi své další. Možná někdy později si uděláte pro svou milovanou knihu čas. Pravděpodobné však je, že do té doby na svou milovanou knihu zapomenete a tak zůstane neotevřena. Tento pojem vznikl v období Meiji (1868-1912). Skládá se ze dvou slov: Tsunde - oku (=Připraveno na později k vyřízení ) a dokusho (= čtení knih).