ASIANSTYLE

Takahashi Daisuke, Arakawa Shizuka nebo Suzuki Akiko jsou při nejmenším v Japonsku a mezi fanoušky krasobruslení dobře známá jména, ale rozhodně neuškodí připomenout, čím se tito sportovci zapsali do historie.

Takashi byl bronzovým medailistou na olympijských hrách 2010, čímž se zasloužil o historicky první olympijskou medaili z (mužského) krasobruslení pro Japonsko, a kromě toho se stal také prvním Japoncem, kterému se podařilo vyhrát Mistrovství světa v krasobruslení (2010) a Grand Prix Final (2012-2013).

Arakawa Shizuka má na svém kontě zlatou medaili z Mistrovství světa 2004 v Dortmundu a z Olympijských her 2006 v Turíně, kde jako první japonská krasobruslařka dosáhla na nejcennější kov (předtím Japonsko získalo v krasobruslení pouze stříbrnou medaili zásluhou Ito Midori v roce 1992).

A Suzuki Akiko, která v nynější době již také nezávodí, obsadila 3. místo na Mistrovství světa 2012 a získala medaile na Grand Prix Final (2009, 2011, 2012) a na Mistrovství čtyř kontinentů v krasobruslení (2010, 2013).

 
 
Nyní přejděme k tomu, jak japonští krasobruslaři vnímají tento sport z odvrácené strany.

Provozování mnohých sportů je finančně náročně, ale krasobruslení je obzvlášť nákladnou disciplínou. Podle říjnového šetření novin Yomiuri Shinbun vyšlo najevo, že krasobruslař, který s tímto sportem začne v 5 letech a nejpozději ve svých 20 letech se dostane na olympiádu, má roční výdaje okolo 8 400 000 ¥, v přepočtu cca 1 873 000 Kč. Jinak řečeno, během této 16leté kariéry je nucen do krasobruslení vložit okolo 30 milionů Kč!

Suzuki vysvětlila, že hodně peněz padne na samotné bruslařské boty, které se pohybují mezi 50 000 - 70 000 ¥ (11 - 16 000 Kč). Jenže do této sumy nejsou započítány nože, které vyjdou na dalších 100 000 ¥ (23 000 Kč). Překvapením pro mnohé je však to, že bruslaři boty s noži mění každé 2-3 měsíce, takže i jenom za toto nezbytné bruslařské vybavení sportovec může utratit přes 200 000 Kč ročně.

Kostým není také levná záležitost, protože jsou sportovci, kteří jen do kostýmu investují více jak 1 000 000 ¥ (cca 223 000 Kč). Ale mladí krasobruslaři na sobě mohou mít i ručně šitý kostým od maminky, aby výdaje snížili, jak potvrdila sama Arakawa. Kromě toho, pronájem kluziště, poplatek za trenéra, choreografie a cestovní výdaje jsou také velkou finanční zátěží.



S pokrytím nákladů může trochu pomoci výhra v různých soutěžích, jež se velmi liší a často bohužel nedosahuje velkých výšek. Například v Grand Prix může krasobruslař získat
2 000 000 ¥, nebo na Mistrovství světa 5 000 000 ¥, ale na Olympiádě nic neinkasuje. Pro srovnání zde můžete vidět částky, které mohli krasobruslaři získat na Mistrovství Evropy v krasobruslení, které se tento rok konalo v Ostravě. Sportovec však nemůže doufat, že by se jeho příjmy zvýšily poté, co by se stal profesionálním krasobruslařem, ba právě naopak.

Pro některé tento bod může být překvapivý, ale je celkem pochopitelné, že boty sportovce nebudou pěkně vonět. Podle Suzuki je to, jako kdybyste si na holou nohu navlékli malý igelitový sáček ze supermarketu a po několika hodinách ho sundali. Rozhodně vás nebude čekat příjemná vůně. A pokud ještě váháte, jak si onen odér představit, tak Takahashi uvedl, že onen nevábný zápach je jako mix kyselých šťáv a odéru z japonské pochutiny nató. Arakawa to doplnila slovy, že byla překvapená, když na soutěži v zahraničí onen nevábný zápach zamořil i prostor mimo šatnu. Samotné bruslařky se k problému se zápachem příliš nevyjádřily, ale Takahashi se přiznal, že on se trochu s tímto problémem potýká.

  

Sportovec se vždy snaží, aby dobře zapůsobil, a proto je pro něj velmi důležité, aby mu kostým dobře seděl. Kostýmy jsou proto šité na centimetry přesně a mají funkci zviditelnit kladné linie těla, nebo naopak zahalit to, čím se bruslař nepyšní. U některých krasobruslařek jsou například sukénky a jejich kalhotový díl ušité tak, aby zadeček sportovkyň nevypadal příliš velký. Suzuki uvedla, že skvělým příkladem je Carolina Kostner, která v kostýmu na ledě vypadá jako panenka.

Kromě dobrého kostýmu si Takahashi také velmi zakládá na dobré pleti, takže na turnaje s sebou vozil i 15 přípravků (např. sprej s hydratační mlhou, olej, make-up, hydratační krémy, minerály a různé výživové doplňky).

Dále podle tohoto bruslařského tria skladba Tchaikovského, Romeo a Julie, přináší smůlu bruslařům do další sezóny. Arakawa, která jezdila na tuto skladbu, měla pak velmi neúspěšnou následující sezónu a Takashi měl velkou smůlu v jednom z dalších důležitých turnajů. Kromě nich se kletbě Romea a Julie nevyhnul například Ilia Kulik.

Na druhou stranu se zase věří například v to, že bruslařka se má obléci do modrých barev, aby získala první místo na olympiádě. Sérii, kdy vítězky měly na sobě kostým v modrých barvách, prolomila až Adelina Sotnikovová s kostýmem v šedých barvách na olympiádě v Soči.

Krasobruslení je sportem s mnoha neuvěřitelnými nehodami – například Ito Midori, která se proslavila trojitým axelem, při jedné kombinaci skončila mimo kluziště. Další památná nehoda poznamenala vystoupení Federicy Faielly a Massima Scali, když při obrácené zvedačce krasobruslařka neudržela partnera. Valentina Marchei zase u piruety nepochopitelně upadla na zadeček a Barbara Fusar Poli ještě 30 sekund po jízdě probodávala pohledem svého partnera, který s ní spadl těsně před koncem programu.

Závodníci pochopitelně ztrácí body za pády, ale k redukci bodů dochází také v případě, kdy například kus kostýmu (nechtěně) odpadne na led, nebo když závodník do 30 s po vyzvání na led nezaujme výchozí pozici pro začátek své jízdy. Bruslaři se mimo jiné nesmí divákům na začátku své jízdy uklonit a při překročení povoleného počtu pro daný skok se jim pak nezapočítávají body za skoky, které jsou nad limitem. (Například trojitý axel se může v programu skočit jenom dvakrát, za třetí a popřípadě další trojité axely závodník nedostane žádné body.) Toto opatření bylo zavedeno kvůli tomu, aby krasobruslaři skrze své dobré skoky nebyli schopni lehce nabrat body.

Právě ve spojení s tímto pravidlem vstoupil do povědomí veřejnosti Oda Nobunari, který ve svém programu skočil více trojných skoků, než kolik jich bylo povoleno. Počítač však jeho nadlimitní skok špatně vyhodnotil a připsal mu za něj body. Na chybu se sice po pár hodinách přišlo, ale muselo se kvůli tomu měnit rozhodnutí ohledně bruslaře, kterého Japonsko pošle na olympiádu. Nicméně jeho jméno se začalo používat pro situace, kdy krasobruslař skočil více skoků, než jaké povolovala pravidla.
 


Fanoušci krasobruslení si jistě přijdou na své v příštím týdnu, kdy 29. března začíná Mistrovství světa v krasobruslení v Helsinkách. Mezi přihlášenými jsou například japonští "krasobruslaři" Yuzuru Hanyu, Shoma Uno, Mai Mihara a mnoho dalších japonských, korejských a čínských sportovců.

Pro ty, kteří by se náhodou 20. - 22. května ocitli v Japonsku, tu je pozvánka na show s názvem „Hyoen 2017: Basara“, která bude spojením divadla kabuki a krasobruslení. 


FOTO: screenshoty z Arashi ni Shiyagare 04-03-2017, hyoen.jp, commons.wikimedia.org