ASIANSTYLE

 

Osamu Tezuka se narodil 3. listopadu roku 1928 v malém městečku Tojonaka nedaleko Ósaky jako nejstarší syn ze tří dětí. O několik let později, roku 1933, se jeho rodina přestěhovala do města Takarazuka, které je domovem slavné japonské Takarazucké revue (Takarazuka kagekidan), jež měla na jeho pozdější tvorbu velký vliv, zejména bohatostí výrazných kostýmů. Takarazucká revue je muzikálové divadlo, ve kterém hrají všechny role ženy, jeho maminka byla velkou fanynkou této scény, a proto malého Tezuku s sebou na představení často brávala. Jeho rodina měla mimo to vlastní filmovou promítačku. Jako dítě miloval Walt Disney i Charlieho Chaplina.

 

Kromě toho byl i vášnivým čtenářem románů a divadelních scénářů. Tezuka byl ovlivněn díly mnoha světoznámých spisovatelů, zejména knihami Karla Čapka jako R.U.R, Válka s mloky a Krakatit či knihami od Herberta George Wellse, První muži na měsíci, Faust či Dostojevského Zločin a trest. 

 

Tezuka začal kreslit už jako malý. Byl natolik horlivý, že mu maminka musela jeho kresby často vygumovat, aby mohl své bločky znovu použít. Tenhle koníček mu později na základce přišel vhod. Osamu totiž nebyl příliš sportovně zdatný a jeho spolužáci si jej často dobírali, měl ovšem skvělé vypravěčské schopnosti a díky svým amatérským komiksům se stal mezi spolužáky brzy oblíbeným. V této době bylo kreslení mang bráno jako ztráta času, proto je štěstím, že jeho talent byl dále pěstován a malý Tezuka byl svými liberálně smýšlejícími rodiči i učiteli podporován.
 

 

V roce 1944, během druhé světové války, byl šestnáctiletý Tezuka, který studoval na střední škole, odveden do vojenské továrny, kde pracoval na plný úvazek. Ke kreslení zde využíval každičké volné chvíle, což se jeho dozorcům mnohdy nelíbilo, a tak byl často potrestán. Musel vylézt na rozhlednu na dvoře továrny a dávat pozor na bombardéry B-29 a varovat, pokud je spatří. Spolupracovníci jeho úsilí přesto dokázali ocenit. Jedním z jeho oblíbených míst, kde se schovával a kreslil mangu, byl záchod. Tam mohli jeho kresby na toaletním papíře číst i ostatní. Tato válečná léta měla na Osamu veliký vliv. Obzvlášť poté, co se stal svědkem ničivého útoku zápalnými bombami na Ósaku.

Osamu Tezuka na lékařské fakultě
 

I navzdory válce Osamu v březnu roku 1945 dokončil střední školu a byl přijat na lékařskou fakultu na univerzitě v Ósace. Krátce poté, co nastoupil na studium, jej soused, který pracoval pro místní noviny, představil redaktorovi Mainiči Šinbun. Toho natolik zaujal, že Tezukovi dal možnost profesionálně publikovat ve věku pouhých 17 let svou první práci. Tezuka tak debutoval v lednu roku 1946 se svou první tvorbou Máčan no Nikkičó (Deníček malého Máa). Manga měla okamžitě úspěch a otevřela Tezukovi dveře jako profesionálnímu tvůrci mang. Největší zlom v jeho tvorbě následoval o rok později.

Osamu ke konci roku 1946 dostal nabídku pracovat na příběhu, který vypracoval místní manga umělec Šičima Sakai. Tuto šanci využil a byl natolik nadšený, že nakreslil celých 250 stran. Sakai ovšem vydavatelské společnosti Ikueiša slíbil knihu o 190 stranách, proto musel šedesát stránek vyškrtnout. Během tohoto procesu také změnil mnohé ze scénáře, dokonce něco zretušoval. I přes tyto velké změny se jeho dílo Šin Takaradžima (Nový ostrov pokladu), které vyšlo roku 1947, stalo takřka přes noc velikou senzací. Brzy bylo vyprodáno na 400 000 kopií této mangy, což v povalečném Japonsku značilo veliký úspěch.

 

Prostřednictvím této mangy veřejnosti předvedl svou unikátní filmovou vypravěčskou techniku, jak můžete výše z ukázky sami vidět. Díky této technice se dokázal čtenář do děje o to víc vžít. Tezuka se stal hvězdou mangy a pravděpodobně v tomto okamžiku odstartoval zcela nový příběh manga žánru.

 

 

 

Dílo Kurubeki Sekai (Nový svět, 1951) ostře kritizuje jaderné zbrojení Spojených států a Sovětského svazu. Komiks vypráví příběh o mezinárodním konfliktu mezi dvěma mocnými státy, který je spletitě složen z mnoha příběhů a osobních vztahů mezi hlavními postavami. Manga je založena na logice relativity a poukazuje na to, že na světě neexistuje nic jako „absolutní spravedlnost." V podobném duchu jsou i předešlé dvě mangy z trilogie.
 

Manga Džanguru Taitei
 

Následně byl v Manga Šónen vydán komiks Džanguru Taitei (Císař džungle, 1950-54), který později Walt Disney pravděpodobně okopíroval (Lví král). Tokio hledalo nové talenty, proto Šónen vyslal do Ósaky svého pracovníka, který se měl pokusit přesvědčit Osamu, aby pro ně pracoval. A tak se v dubnu roku 1951 začalo pracovat na manze Tecuwan atomu (Astro chlapec, 1952-68). Manga Astro chlapec je považována za jednu z nejznámějších děl Osamu Tezuky. Kromě toho byl tento příběh v roce 1963 ztvárněn v televizním seriálu jako první anime.
 

Mnohé z Tezukových raných prací byly ovlivněny jeho názorem na válku, mír a lidskost. Astro chlapec původně nebyl robotickým superhrdinou. Byl to osamělý nesmělý chlapec, kterého opustil vědec, profesor Tenma. Astro chlapec byl vytvořen jako náhrada za profesorova syna, který umřel během autonehody. Nakonec se profesor Astro chlapce zbavil, když si uvědomil, že robot nemůže nahradit skutečnou bytost. 

 

 

Právě u mangy Astro chlapec lze vnímat vlil knihy R.U.R od Karla Čapka, který vymyslel slovo "robot" od slova "robota". Toto slovo pak obletělo celý svět díky anglickému překladu knihy. Jedna z důležitých otázek, kterými se Čapek po celý život zaobíral, byla, zda vývoj vědy a technologie dokáže lidstvu přinést štěstí. Byl skeptický ohledně toho, co věda dokáže poskytnout, a uvažoval, zda zneužití technologie nepovede k zániku lidské rasy. Tyto otázky trápily i Osamu Tezuku, ale na rozdíl od Čapka se nikdy nevzdával naděje, že lidé jsou natolik chytří, aby využili poznatky vědy a techniky pro vlastní štěstí. Nicméně prostřednictvím této mangy neustále varoval, jaké následky by to mohlo mít, kdyby byly tyto znalosti zneužity. K zániku by to přivedlo nejenom lidskou rasu, ale i životní prostředí a další tvory na této planetě. 

Přelom čtyřicátých a padesátých let je dnes v Japonsku považován za „zlatou éru mangy“. Tezuka získal obrovský počet fanoušků, kteří jej zahrnovali dopisy. Často mu v nich předkládali svá vlastní díla a žádali jej o rady či kritiku. Někteří se dokonce objevili i před prahem jeho dveří. I navzdory svému nabitému rozvrhu si Tezuka našel čas a s těmito lidmi vedl diskuse, které trvaly až do brzkých ranních hodin. Roku 1953 se Tezuka přestěhoval do Tokia, kde založil vlastní ateliér nazýván jako Tokiwa. Byl to byt, ve kterém žil později i s dalšími mladými umělci předtím, než se proslavili. Mezi tyto umělce patří jména jako Šótaro Išinomori, Fudžio Akacuka, Fudžiko Fudžio, Jošiharu Cuge a další. Ačkoliv tu žil Tezuka pouze rok a půl, vytvořil zde mnoho ze svých známých raných děl, jako je šódžo manga Ribon no kiši (Rytíř s mašlí, 1953-68), která byla ovlivněna Takarazuckou revue. Ateliér Tokiwa rovněž znamenal začátek Tezukova oblíbeného druhu zábavy, která pokračovala dál v průběhu jeho kariéry - hraní si na schovávanou s vydavateli.

Podoba ateliéru Tokiwa

Tezuka se stal nadmíru žádaným a měl rozpracovaných tolik mang, že musel požádat místní manga umělce o pomoc. Přestože se od něj tito mladí umělci mnoho naučili, nedalo se to tímto způsobem dlouhodobě řešit, proto v roce 1957 pronajal dům, který proměnil ve studium. Také najal výtvarné asistenty a agenta, který měl jednat s jeho editory. I navzdory svému vytíženému rozvrhu si našel čas na čtení filmových magazínů. Byl vášnivým fanouškem filmů. Podle recenzí a článků odděloval ty filmy, které chtěl vidět pouze kvůli příběhu a ty, o které se zajímal pouze kvůli kinematografii. Dokonce si vypočítal dobu promítání filmů a vytvořil plán, díky kterému se mohl přesouvat z jednoho kina do druhého, jen aby spatřil ty scény, které jej zajímaly. Tímto způsobem dokázal spatřit až neuvěřitelných 350 filmů za rok.

V roce 1958 měl Tezuka dvě setkání, které v budoucnosti hrály důležitou roli v jeho životě. První bylo setkání se zaměstnancem Toei Animation, japonského animačního studia, jež mělo zájem o zpracování Tezukovi mangy Boku no Son-goku (Opice Son-goku, 1952-59) do celovečerního animovaného filmu. Film měl premiéru v srpnu roku 1960, a ačkoli se na projektu podílel pouze jako konzultant, bylo to Tezukovo první dílo, které bylo animováno. V tomto případě bylo zvláště důležité to, že měl přístup do zákulisí animačního studia, což se mu později velice hodilo.

 

Druhé důležité setkání byla schůzka s Ecuko Okadu, s mladou ženou pocházející z Tezukova rodného města Takarazuka. Oba začali spolu brzy na to chodit a o něco později, roku 1959, se vzali.
 

Osamu obrátil svou pozornost ke svému dalšímu snu, vytvoření vlastního animačního studia. V roce 1960 vybudoval na okraji Tokia vlastní domácí studio.

 

 

 

Série Astro chlapce byla úspěšná hned po odvysílání první epizody. Tento seriál zaujal dokonce i kupce americké společnosti NBC, kteří tehdy vycestovali do Japonska. Byli tímto anime natolik ohromeni, že byli přesvědčeni, že musí pocházet z produkce americké společnosti. O to víc byli překvapeni, když zjistili, že se jedná o japonskou produkci. Kontaktovali Muši Production a brzy na to Tezuka učinil svou první cestu do zahraničí, do Spojených států. V New Yoku s NBC podepsal smlouvu a od září roku 1963 byl Astro chlapec vysílán i na amerických televizních stanicích. Během své cesty do Ameriky následujícího roku měl Osamu možnost setkat se Waltem Disneym.

Ačkoli toto setkání bylo krátké, bylo to něco, na co vzpomínal po zbytek svého života. Disney Tezukovi řekl, že zná Astro chlapce, a že doufá, že bude v budoucnosti moci vytvořit podobné dílo. Z tohoto prohlášení byl Tezuka opravdu šťastný a cítil se náležitě hrdý. Jako by toho nebylo málo, na začátku roku 1965 dostal dopis od známého filmového režiséra Stanleyho Kubricka, který mu nabídl, aby se připojil k jeho produkčnímu štábu jako scénograf. Ačkoli byl Osamu nadmíru polichocen touto nabídkou, znamenalo by to, že by se musel na rok přestěhovat do Londýna, což v té době nemohl udělat, proto jeho nabídku odmítl.

Jeho produkční studio bylo v šedesátých letech na rozkvětu. Mělo na 400 až 500 zaměstnanců a Tezuka postavil další dvě studiové budovy. Jeho spolupráce s NBC ovšem záhy skončila, když se nedokázali dohodnout na konceptech děl. Až do roku 1971 Muši Production vyráběla filmy a seriály podložené Tezukovou manga prací, po tomto roce ovšem došlo ke zlomu a začala pracovat i na dílech odlišných autorů. Tezuka se cítil být zrazen společností, kterou považoval za vlastní dítě, a odstoupil ze své pozice generálního ředitele.

 

 

O jeho druhém tvůrčím období si povíme v dalším článku.


ZDROJ: japanfocus.org, wikpedia.org, tezukainenglish.com