ASIANSTYLE

Shilpi Somaya Gowda je Indka, která se narodila v Kanadě a žije v Torontu. V roce 1991 pracovala jako dobrovolník v indickém sirotčinci a to ji inspirovalo k napsání tohoto románu, který u nás vyšel v roce 2012 v nakladatelství Práh.

Příběh začíná v roce 1984, kdy jedna nemajetná indická žena Kavita tajně v chatrči porodí dcerku a jelikož ví, že by manžel dítě ženského pohlaví nechal usmrtit, rozhodne se dcerušku, kterou pojmenovala Uša, zachránit a i přesto, že je vysílená porodem i strachem, vydá se do města a dítě odevzdá do sirotčince. 

Někdy v tu dobu se na druhém konci světa, v Kalifornii, dozvídá mladá lékařka Somer, která je vdaná za Inda Krišnana, též lékaře, že v důsledku předčasné menopauzy již nikdy nedonosí dítě a po rozmluvě s manželem se tedy oba rozhodnou pro adopci indického dítěte. V tom jim pomáhá i Krišnanova rodina, která v Indii patří mezi ty bohaté. Somer bohužel nikdy nebyla Indie a ani indická kutura blízká a to později napáchá docela dost rozepří mezi ní, manželem a dcerou. Nebudeme ale předbíhat.

Dívka, kterou manželé adoptovali se kupodivu jmenuje Aša (bez záměny jména by to bylo méně napínavé), a celé dětství a dospívání v Kalifornii žije jako někdo, kdo zná sám sebe jen zpoloviny. Pilně studuje, chce se stát novinářkou a má spoustu kamarádek, ovšem neví si rady s tím, že je odlišná. Tmavá, jiná, vytržená z kořenů. Když v roce 2004 získá roční stipendium a může odjet do Indie psát reportáže z prostředí slumů, postaví rodiče před hotovou věc a odlétá poznat svou rodnou zemi, kulturu, rodinu adoptivního otce a také své biologické rodiče. Tehdy přijdou na řadu rozepře a krize. Manželství Somer a Krišnana málem nevydrží. Všechno se ale změní, když se Somer pokusí znovu sžít s Indií.

Část, která se odehrává v Indii je pak ze všeho nejzajímavější. Dozvídáme se, jak dál žila Kavita, která později s mužem a synem, na kterého její manžel tolik čekal, odešla do Bombaje a nějakou dobu přežívali ve slumech. Zjistíme, že vytoužený syn vždy neznamená požehnání a také díky Aše poznáme život jak bohatých, tak úplně chudých Indů. 

Kniha se četla velmi dobře, opravdu jedním dechem. Místy byl příběh možná trochu zrychlený, ne tak obsáhlý, jak bych si přála, nicméně čas strávený nad touto knihou nebyl zbytečný. Člověk se o Indii přece jen ledacos zajímavého dozvěděl a ještě si pomyslně pochutnal při líčení indických lahůdek. Osudy hlavních i dalších postav byly opravdu poutavé. Rozhodně si od autorky přečtu i její další knihu, která se jmenuje Zlatý syn.