ASIANSTYLE

Jednotlivé menšiny mají uvnitř Číny velmi různorodé zastoupení – od mnoha milionů až k velmi malým komunitám, které nečítají více než několik tisíc členů. Hranice mezi nimi nejsou nijak pevné a navzájem se více nebo méně překrývají. Na mapě by se to dalo přirovnat k barevné a velmi složité výšivce. Ale dost povídání kolem, je na čase vydat se na cestu...

Národ Dai žije v Číně hlavně v autonomních oblastech provincie Yunnan. Další jejich komunity najdeme ve Vietnamu, Thajsku, Barmě a Laosu. Není proto divu, že se rozdělují na mnoho podskupin, často s velmi odlišným nářečím. Jde převážně o zemědělce obývající zákruty řeky Mekong a pěstující rýži a ananasy. Řídí se buddhistickým kalendářem a proto velmi živelně slaví nový rok jak je popsáno ve výborném článku zde.



Menšina Gelao žije hlavně v provincii Guizhou, ale nalezneme ji porůznu roztroušenou i v Yunnanu a Sichuanu. Jsou považováni za původní obyvatele Guizhou. Většina z nich vyznává taoismus, ale najdeme mezi nimi i skupinky buddhistů. Při své tradiční hudbě užívají dvoustrunný smyčcový nástroj s tělem z kravského rohu nazývaný jiaohu.



Lidé z menšiny Jingpo pocházejí původně z Barmy a v Číně žijí poblíž hranic v provincii Yunnan. Původně bylo jejich vyznání animistické, ale po příchodu misionářů jich většina konvertovala ke křesťanství. Jsou známi svou řemeslnou zručností, přírodní léčbou pomocí bylin, schopností přežít v džungli, bojovými uměními a velmi složitou klanovou hierarchií a tomu odpovídajícími vztahy.



Národ Lisu také původně pochází z Barmy a v Číně si rovněž našel útočiště v pěti okresech provincie Yunnan. V průběhu dynastie Ming jich většina odešla z plání a usídlila se ve vysokohorských vesnicích. Jejich náboženství je směsí animismu, šamanismu a uctívání předků. Krom specifických hudebních nástrojů a tance zaujme třeba festival, při němž se šplhá po žebříku z nožů a skáče do ohnivého moře :)



Lid Maonan najdeme v severní provincii Guangxi. Jednou ze zvláštností je, že více než 80 procent jejich populace sdílí stejné příjmení – Tang. Lidé s tímto příjmením se považují za potomky obyvatel Hunanu, kteří v dávné minulosti přišli do Guangxi a oženili se s místními Maonanskými ženami. Svatby se tradičně v rodinách dojednávaly v době, kdy byli novomanželé ještě dětmi. Pokud žena ovdověla, vzal si ji za manželku bratr zemřelého.



Malá komunita nazývaná Bonan obývá severozápadní provincii Gansu a lidé k ní patřící jsou prý potomky posádky mongolských vojáků usídlených zde během dynastie Ming. Původně vyznávali lamaismus, ale později konvertovali k islámu. Jejich tradiční doménou je zemědělství a výroba nožů, které jsou velmi kvalitní a umně zdobené.



Xibe je dalším ze severských národů. Velmi dlouho se u nich zachovávala muži řízená klanová struktura, jejíž členové sdíleli stejná příjmení. Pod jednou střechou bydlely až tři generace té samé rodiny, protože nebylo přípustné, aby synové opouštěli dům před tím, než zemře jejich otec.



Historii etnické skupiny Yao je možné vystopovat až 2000 let nazpět do provincie Hunan – ale najdeme je dnes roztroušené i ve Vietnamu, Laosu a Thajsku. Manželství je tradičně dojednáváno pomocí prostředníků a „cena nevěsty“ je vyplácena v prutech stříbra (od tří do deseti), což je prý částečně pozůstatek z časů, kdy se obchodovalo s opiem.



Národ Yi žije hlavně v zemědělských oblastech Yunnanu a Sichuanu a dělí se na velké množství podskupin. Na rozdíl od mnoha dalších etnik si uchovávají používání tradičního písma (které obsahovalo až 10 000 znaků).  Při oslavách a festivalech si rozhodně nenechte ujít jejich hudební a taneční výkony. Jedna ze zajímavostí – synovo jméno je odvozeno od poslední slabiky jména jeho otce.



Pokud alespoň trochu znáte asijský kontinent, tak podle tradičního oděvu určitě uhádnete, že komunitu zvanou Jing tvoří potomci rodin, které se před několika stovkami let přestěhovaly z Vietnamu. Žijí na třech ostrovech nedaleko města Dongxing a mluví nářečím, které je spojením vietnamštiny a kantonštiny. Zabývají se hlavně rybolovem a zemědělstvím (rýže, sladké brambory, papája či banány). Při tradičních tancích často užívají lucerny, mnohobarevné tyče, výšivky a draky. Mezi místní delikatesy patří pokrmy s rybí omáčkou a koláč připravený z lepkavé rýže a sezamu. Pokud na místní pláži uvidíte nataženou rybářskou síť, jděte okolo a nepřekračujte ji – porušili byste jedno z místních tabu.



Jak se vám líbila dnešní výprava za tradičními objevy? Našli jste nějakého svého favorita? Nebo si ještě necháváte čas na zvolení toho nejlepšího až se představí úplně všichni?

ZDROJ : bbs.chinadaily.cn, wikipedia.org
FOTO: bbs.chinadaily.cn