ASIANSTYLE

Korejský poloostrov leží u hranic s Ruskem a Čínou a na východ přes Východní moře (také známé jako Japonské moře), se nachází ostrovní stát, Japonsko.

Pokud mluvíme o korejské etiketě a kulturních zvycích, nesmíme opomenout vliv čínského vzdělání, tedy zejména právě konfuciánského učení a buddhismu, který je v korejské kultuře zakořeněný.  

Pokud přijedete do Koreje a chystáte se vytáhnout na tamní občany slovník, nesmíte zapomenout, že Korea má několik druhů zdvořilostní mluvy. Může se totiž stát, že je urazíte, ačkoli to nebylo vašim záměrem. Proto pokud si nejste jisti, raději se takové situaci vyvarujte. Korejci dokážou být shovívaví, když vidí, že jejich mateřštinou nemluvíte, přesto si tím nemusíte udělat zrovna dobrý obrázek. To ovšem neznamená, že se nemůžete naučit základní fráze, kterými je rozhodně mile překvapíte.

안녕하십니까  - Annjŏnghasimnikka - Dobrý den
안녕하세요 - Annjŏnghasejo - Dobrý den
안녕히 계세요 - Annjŏnghikjesejo  - Na shledanou (vy odcházíte a říkáte to tomu, kdo zůstává)
안녕히 가세요 – Annjŏnghikasejo - Na shledanou (vy zůstáváte a říkáte to tomu, kdo odchází)
감사합니다 – Kamsahamnida - Děkuji
미안합니다 – Mianhamnida - Omlouvám se
저는 ____ 입니다. – Čŏnǔn ____ imnida. - Jmenuji se ____.



V Koreji se vás mohou také často ptát na to, kolik vám je let, protože podle toho, zdali jste starší či mladší, k vám budou zdvořile mluvit. Při zdravení Korejce se nezapomeňte uklonit, zejména pokud jde o starší osobu, měli byste být první s touto iniciativou. Čím hlubší úklona, tím uctivější.

Na Korejce neukazujte, není to slušné. Navíc, pokud chcete přivolat svého korejského kamaráda zamáváním rukou, vaše zápěstí by mělo být skloněné a prsty by měly směřovat směrem dolů. Dalším důležitým pravidlem je, že když někomu něco dáváte, či od někoho nějaký předmět přijímáte, vždy věc uchopte oběma rukama, případně pravou rukou, kterou si přidržíte levou. Není od věci se i při tom uklonit. Kromě předávání vizitek to můžete uplatnit zejména u jídla či při placení.



Etiketa stolování je poněkud složitější než u nás. Uplatňují se zde klasická konfuciánská pravidla: otec a syn, starší a mladší, nadřízený a podřízený, muž a žena. Je zpravidla dobré nalévat nápoj jako první staršímu. Nesmíte zapomenout na motoriku rukou, o které jsem vám už řekla výše. Pokud vám někdo nalévá pití, nezapomeňte sklenici přidržet rukama. Není dobré nechat nápoj nedotčený, proto jej přiložte k ústům a buď upijte, nebo to aspoň naznačte. Pokud nechcete, aby vám nápoj dolili, nechte jej zčásti plný. Zejména u žen si můžete povšimnout, že se prapodivně obrací do strany a zakrývají rukou, že pijí. Děje se tak, pokud se žena nachází ve společnosti muže a je dobré tuto etiketu dodržovat. Neplatí to ovšem v případě, kdy jste ve společnosti samých žen, svých kamarádek.

Při pojídání pokrmu nezapomeňte počkat, dokud nezačne jíst nejstarší. V Koreji bylo zvykem, že muži jedli vždy první a ženy s dětmi až poté, co muži dojedli, a to v oddělené místnosti. Platilo i to, že starší, tedy paní domácnosti, měly před ostatními ženami přednost. Nyní můžete vidět, že Korejci přijali západní styl, kdy jedí všichni pohromadě. Neznamená to ovšem to, že se s tím v přísně konfuciánské rodině nemusíte setkat. Jídelní hůlky do jídla nezapichujte, ani je nepokládejte na misku s rýží. Je také zpravidla dobré nabízet ostatním jídlo na talíř. Svou misku s rýží mějte na levé straně od polévky a pokuste se nezanechat zbytky. Nakonec platí obvykle ten, kdo vás pozval, jinak ovšem bývá zvykem, že mladší platí za starší.



Během jídla se vám může stát, že Korejci začnou srkat, například při jedení nudlí. U nás by takovýto akt byl spíše nezdvořilý, ale v Koreji ne. Naopak, ve společnosti Korejců si musíte dávat pozor na smrkání. Určitě nechcete vidět jejich pohoršené pohledy, proto když potřebujete vykonat tuto potřebu, vždy odejděte na záchod nebo jinam stranou.

Pokud jste pozváni na návštěvu do korejské rodiny, je dobré se připravit. Nezapomeňte s sebou přinést dárek a také vhodně zvolit oblečení. Dívky by se měly obléct “více“. Mám tím na mysli to, že není příliš slušné mít odhalená ramena a velký výstřih, proto rozhodně nevolte tílka. Chovejte se skromně a zdvořile.



Když nastoupíte do metra, můžete si všimnout, že na konci každé kabiny se nachází sedadla určená pro starší. Na rozdíl od našeho metra, v Soulu jsou všechna sedadla umístěna vodorovně. Ačkoli si nejsem jistá, zdali to Korejci (zejména muži) oceňují či ne, pokud uvidíte staršího člověka stát, uvolněte mu své místo. To platí i u těhotných žen. V metru si povšimněte značek na zemi, které se nachází před prosklenými dveřmi (které vám brání skočit do kolejiště), jež ukazují, že máte stát po straně a nebránit tak lidem ve výstupu z metra. V případě, že neumíte korejsky a nejste si jisti, v jaké zastávce se nacházíte, podívejte se na elektronické obrazovky, které jsou připevněny ke stropu a na kterých je pro cizince v angličtině vždy napsané, na jaké straně mají vystoupit a k jaké zastávce se blíží. Mimo to v ní můžete spatřit i videa upozorňující po jaké straně byste se měli pohybovat a varování jak jednat, pokud by došlo k požáru. Ještě musím dodat malou osobní připomínku, když vstoupíte do metra či jiného dopravního prostředku, všimněte si, že téměř všichni, ať už mladí či starší lidé, jsou pohledy zahloubáni do svých mobilů. S kamarády tento jev nazýváme “korejskou nemocí“.

Nakonec z vlastních dojmů, které jsem si z Koreje přivezla. I v Soulu můžete spatřit bezdomovce a žebráky, proto nebuďte příliš překvapeni, když uvidíte v podchodu spát na zemi lidi obklopené krabicemi. V metru jsem viděla staršího pána, který zde prodával zubní kartáčky. Byl bez ruky, nevím, zdali to bylo válečné zranění či ne. Každopádně k němu přistoupila starší žena a koupila si od něho plnou hrst těchto kartáčků. U domů si můžete povšimnout igelitových pytlů plných odpadků. Na rozdíl od nás se v Koreji za odvoz odpadu neplatí, platíte vlastně tak, že si koupíte tyto igelitové sáčky. Kromě toho můžete na ulicích vidět odpadkové koše, které jsou oddělené na netříděný odpad a tříděný, jako plast, sklo, papír a plechovky. Stalo se mi ale, že jsem v Mjŏngdongu žádné odpadkové koše nenašla. Místo toho jsem zde odpadek odložila na hromadu k postranní uličce, kde byly i jiné odpadky. V Soulu se totiž každý večer kolem půlnoci sjíždějí popeláři, kteří tyto ulice uklízejí, a ráno zde neuvidíte opět žádného smítka.

Jako cizince se vám může často stát, že vás osloví korejský muž. Ačkoli jsou Korejci přívětiví a milí, nebuďte vždy příliš důvěřivé, neboť nemusí mít dobré úmysly. Korejci si myslí, že západní ženy jsou více povolné.

Na druhou stranu, v Koreji se nemusíte bát, že by vás okradli. Nikdy jsem se zde nesetkala s kapsářem a i samotní Korejci nás přesvědčovali, ať nemáme obavy.

Doufám, že vám toto shrnutí při cestě do Koreje trochu pomůže. Korejská mentalita a dojmy z této země se nedají shrnout do pár řádků, proto se omlouvám, pokud zde nenajdete vše, co byste chtěli.


FOTO: ifood.tv, flagdetective.com, victoriakirst.com, commons.wikimedia.org