ASIANSTYLE

Dai Sijie, spisovatel a filmař, se narodil roku 1954 v Sečuanu. Jeho rodiče byli profesoři na Západo-čínské univerzitě a tak jeho rodina po Kulturní revoluci "upadla v nemilost". To byl také důvod, proč byl jako dvacetiletý mladík na několik let poslán na venkov na převýchovu, což jej později inspirovalo k napsání jeho první knihy. Po návratu z venkova dokončil studia a stal se učitelem. Roku 1984 se odstěhoval do Francie. V současné době žije v Paříži a píše výhradně francouzsky.

Kniha Balzac a čínská švadlenka je autorovým prvním počinem a je částečně autobiografická. Hlavní hrdina, který v knize není ani jednou jmenován, a jeho nejlepší přítel Luo jsou posláni na převýchovu do jedné z vesnic u hory Nebeský fénix. V ostatních vesnicích v okolí jsou další chlapci, kteří mají být převychováni, třeba Brejloun, se kterým se chlapci přátelí. Protagonista sám má větší šance na to, že se jednoho dne vrátí domů, protože umí hrát na housle. Luo oproti tomu nic moc neumí, jen doopravdy geniálně vyprávět, což se v současnosti už moc nehodí. V prosté vesnici jim to ale vynese alespoň trochu respektu a zvláště poté, co vesničanům převypráví děj jednoho filmu.

V nedaleké vesnici žije mladá Švadlenka, která se oběma chlapcům velmi líbí. V celém širém okolí je to nejhezčí děvče. Luoa trápí jen jedna věc a to její nevzdělanost. A je to právě Luo, kdo si získá její srdce. Chlapci získají ale ještě jednu věc, která změní život nejen jim, ale hlavně právě krásné Švadlence. Protagonista náhodou zjistí, že Brejloun ukrývá kufřík plný zakázaných knih a mezi nimi také Dumase, Balzaca, Viktora Huga a další. Jednu knihu z Brejlouna nakonec vymámí alespoň na půjčení za službu, kterou pro něj udělali. Jenže kvůli této službě bude brzy Brejloun na cestě domů a oni budou trčet na venkově a bez knih. A tak se rozhodnou naplánovat krádež onoho tajného kufříku.

Kniha je psána Ich-formou, což většinou není zrovna můj šálek čaje, u téhle knihy to ale přidalo na autentičnosti. Viděla jsem pár filmů z období Kulturní revoluce, knihu z tohoto období jsem ale četla poprvé. Velmi mě překvapilo, co všechno bylo zakázáno číst, vidět, poslouchat, zpívat a hrát. Rozhodně doporučuji všem s upřímným zájmem o čínskou kulturu a dějiny.