70. výročí výbuchu atomových bomb, které donutilo Japonsko kapitulovat

19:00 | 14.08.2015 kvacm 2
V Nagasaki a potažmo v celém Japonsku se vzpomíná na konec 2. světové války a na výbuchy atomových bomb, které donutily Japonsko kapitulovat.
Památník míru v Hirošimě
Památník míru v Hirošimě FOTO: Soramimi / wikipedia.org
Jsou toho plné zprávy, knihy tím přímo těžknou a vzpomínky neuhasínají. Největší katastrofa, která kdy Japonsko postihla, nezavinila náladová příroda, ale člověk.

Hrdost japonských jednotek, které se nechtěly smířit s porážkou a tvrdě se bránily až do konce svých sil proti převaze nepřátel, donutila bývalého amerického prezidenta Trumana použít nejstrašnější zbraň, kterou kdy lidstvo vytvořilo.

Šestého srpna 1945 to byl Little Boy, o tři dny později pak Fat Man. Tyto dvě atomové bomby, které svrhlo americké letectvo na města Hirošima a Nagasaki, za sebou nechaly přes 250 000 lidí mrtvých. Kdo neměl to štěstí a nepřišel o život ihned při výbuchu, trpěl i několik let.

Po ofenzívě z jihu, Číny, výbuchu atomových bomb a pak i tehdejšího Sovětského svazu, japonský císař Hirohito oznamuje 15. srpna kapitulaci. Následně 2. září 1945 podlomené Japonsko oficiálně podpisem prohrává válku.

Devadesát procent zdevastované Hirošimy je dodnes znakem velkého pochybení civilizace, které ukazuje, kam může zajít nepřítel v době válečného konfliktu. I díky tomu ale atomové bomby bohužel stále na světě jsou. Jsou jich stovky, možná i tisíce. Mocnosti se jich nechtějí vzdát, protože nahánějí strach, a tak paradoxně udržují mír.

Jenomže jedna taková nálož dokáže nejen způsobit tolik škody, jako celý konflikt, ale hlavně může spustit řetězovou reakci. Stačí jedno špatné uvážení a vše je v troskách. I proto se momentální japonský premiér Shinzo Abe znovu zavázal, že Japonsko zůstane zemí bez atomových bomb a stále bude bojovat za svět bez atomových zbraní. Bohužel, avšak i díky bohu se jedná o jedinou zemi, která tuto katastrofu zažila, a proto si Japonci berou tento úděl jako svoji povinnost.

Naštěstí každá negativní věc má i své pozitivní stránky. Vybombardované Japonsko nejen Hirošima postavila na nohy. Lidé jako takoví měli stále v sobě tu hrdost a hlavně snahu vrátit obětem jejich čest a dokázat jim, že jejich činy nebyly zbytečné. A jelikož si USA byly vědomy svého činu a zemi poskytovaly podporu a pomoc, Japonsko se proměnilo v nejmodernější zemi světa. Oprava měst, velká výstavba domů, vojenský vývoj proměněn na vývoj moderních technologií, nevměšovat se do konfliktů a válek. To vše vytvořilo dnešní Japonsko.

Tragický konec druhé světové války v Japonsku dodnes připomínají pomníky a traumatické vzpomínky pozůstalých. Některým ale vadí i přítomnost amerických vojsk na Okinawě. Deset tisíc vojáků ale slouží jako podpora. Podepsaná smlouva, nedávno zrušena, totiž zakazovala použití armády, pokud nejde obranu země.

Dalším velkým problémem je ale stálá nejistota ve vztazích s Koreou a Čínou v otázce průběhu druhé světové války. Japonská armáda totiž nebyla ve válce jenom obětí, ale také agresorem v celé Asii a nadělala obrovské škody.

Během invaze do Číny a kolonizací Korejského poloostrova probíhala tzv. bezohledná válka, kde si japonští vojáci vybírali své daně i na nevinných obětech, ženách a dětech. Co ale vedlo k těmto válečným zločinům tehdejšího císaře Hirohita († 1989), už ale nejspíše nikdo nezjistí.
 
Tohle vše je podle odborníků i důvod k tomu, aby se Japonsko ujalo kroku ke sjednocení Asie na způsob Evropské unie a předešlo se tak dalšímu konfliktu.

Japonsko si je vědomo svých činů, proto i letos se japonský ministr Shinzo Abe omluvil obětem, které za sebou Japonsko zanechalo, v pětadvaceti minutovém proslovu ve státní televizi"Skláním se před všemi obětmi, které přišly o život jak doma, tak i ve světě. Sdílím s vámi vaše pocity, upřímnou soustrast."

Nicméně také dodal, že 80 % Japonců se narodilo až po válce, proto nepřímo naznačil, že není potřeba se omlouvat do nekonečna. Nelze se omlouvat se za něco, za co nemají odpovědnost, ale nesmí se ani zapomenout. Přesněji vyjádřeno, nesmí se nic takového opakovat. "Co bylo spácháno, nemůže být odčiněno. Historie nás tíží a musíme za ni brát zodpovědnost," řekl.


Hirošimský památník míru zvaný také Atomový dóm či Genbaku Dome je asi nejznámější památkou na bombový výbuch v Hirošimě. Tato zřícenina stojí dodnes ve stejné podobě jako v roce 1945 a připomíná tak hrůzostrašné nálesdky.
Na fotografii lze také vidět, co dokázala obrovská teplota a následná tlaková vlna udělat s městskou zástavbou.


FOTO: fotografii zachytil v roce 1945 tehdy čtrnáctiletý Tadashi Hasegawa, který výbuch přežil (cmbjn843, Flickr.com)

Takto budova vypadala před výbuchem. Jednalo se o prefekturní palác pro výstavu produktů. Budova byla projektována českým architektem Janem Letzelem.

FOTO: Cropbot / wikipedia.org

Čísla o výbuchu v Hirošimě
350 000 obyvatel Hirošimy před výbuchem
140 000 obětí do konce roku
90 % města zničeno
300 000 obětí výbuchu dodnes
1 200 000 obyvatel města dnes

Čísla o výbuchu v Nagasaki
240 000 obyvatel Nagasaki před výbuchem
74 000 obětí do konce roku
70 % města zničeno
435 000 obyvatel města dnes

Zdravotní problémy
8 500 lidí dodnes trpí tzv. "Akutním radiačním syndromem"
4 - 5 krát větší výskyt leukémie u lidí vystavených záření
170 000 lidí trpělo rakovinou nebo jinými zdravotními problémy



ZDROJ: japantoday.com, abcnews.go.com, wikipedia.org, august6foundation.com

Diskuze

Momentálně nepodporujeme Internet Explorer 9