ASIANSTYLE

Jsou toho plné zprávy, knihy tím přímo těžknou a vzpomínky neuhasínají. Největší katastrofa, která kdy Japonsko postihla, nezavinila náladová příroda, ale člověk.

Hrdost japonských jednotek, které se nechtěly smířit s porážkou a tvrdě se bránily až do konce svých sil proti převaze nepřátel, donutila bývalého amerického prezidenta Trumana použít nejstrašnější zbraň, kterou kdy lidstvo vytvořilo.

Šestého srpna 1945 to byl Little Boy, o tři dny později pak Fat Man. Tyto dvě atomové bomby, které svrhlo americké letectvo na města Hirošima a Nagasaki, za sebou nechaly přes 250 000 lidí mrtvých. Kdo neměl to štěstí a nepřišel o život ihned při výbuchu, trpěl i několik let.

Po ofenzívě z jihu, Číny, výbuchu atomových bomb a pak i tehdejšího Sovětského svazu, japonský císař Hirohito oznamuje 15. srpna kapitulaci. Následně 2. září 1945 podlomené Japonsko oficiálně podpisem prohrává válku.

Devadesát procent zdevastované Hirošimy je dodnes znakem velkého pochybení civilizace, které ukazuje, kam může zajít nepřítel v době válečného konfliktu. I díky tomu ale atomové bomby bohužel stále na světě jsou. Jsou jich stovky, možná i tisíce. Mocnosti se jich nechtějí vzdát, protože nahánějí strach, a tak paradoxně udržují mír.

Jenomže jedna taková nálož dokáže nejen způsobit tolik škody, jako celý konflikt, ale hlavně může spustit řetězovou reakci. Stačí jedno špatné uvážení a vše je v troskách. I proto se momentální japonský premiér Shinzo Abe znovu zavázal, že Japonsko zůstane zemí bez atomových bomb a stále bude bojovat za svět bez atomových zbraní. Bohužel, avšak i díky bohu se jedná o jedinou zemi, která tuto katastrofu zažila, a proto si Japonci berou tento úděl jako svoji povinnost.

Naštěstí každá negativní věc má i své pozitivní stránky. Vybombardované Japonsko nejen Hirošima postavila na nohy. Lidé jako takoví měli stále v sobě tu hrdost a hlavně snahu vrátit obětem jejich čest a dokázat jim, že jejich činy nebyly zbytečné. A jelikož si USA byly vědomy svého činu a zemi poskytovaly podporu a pomoc, Japonsko se proměnilo v nejmodernější zemi světa. Oprava měst, velká výstavba domů, vojenský vývoj proměněn na vývoj moderních technologií, nevměšovat se do konfliktů a válek. To vše vytvořilo dnešní Japonsko.

Tragický konec druhé světové války v Japonsku dodnes připomínají pomníky a traumatické vzpomínky pozůstalých. Některým ale vadí i přítomnost amerických vojsk na Okinawě. Deset tisíc vojáků ale slouží jako podpora. Podepsaná smlouva, nedávno zrušena, totiž zakazovala použití armády, pokud nejde obranu země.

Dalším velkým problémem je ale stálá nejistota ve vztazích s Koreou a Čínou v otázce průběhu druhé světové války. Japonská armáda totiž nebyla ve válce jenom obětí, ale také agresorem v celé Asii a nadělala obrovské škody.

Během invaze do Číny a kolonizací Korejského poloostrova probíhala tzv. bezohledná válka, kde si japonští vojáci vybírali své daně i na nevinných obětech, ženách a dětech. Co ale vedlo k těmto válečným zločinům tehdejšího císaře Hirohita († 1989), už ale nejspíše nikdo nezjistí.