ASIANSTYLE

V Japonsku jsou vodníci považováni za člověka velmi nebezpečná stvoření. Líčí se jako malé bytosti, které se svou výškou podobají na asi 5-7 chlapce (70-80cm). Kůže těchto vodníků je žlutozelená a celé jejich tělo je porostlé srstí podobné liščí. Nos mají protáhlý a může nám připomínat psí čenich. Také tvar úst je podobný psí tlamě. Mají želví krunýř, který jim chrání hřbet a břicho. Ruce a nohy jsou jako lidské, ale mají pouze čtyři prsty a mezi nimi blány, zakončené pak dlouhými drápy. Na hlavě jim rostou červené nebo modročervené vlasy, ale hlavně je pro ně typická mělká, asi 3 cm hluboká, prohlubeň na vrcholku hlavy. V této prohlubni mají kappové vodu, a když vyjdou ven na souš, právě tato voda jim dodává sílu. V některých příbězích je proto lidé přemohli tak, že je zdvořile, podle japonské způsobu, pozdravili hlubokou úklonou. Když chtěl kappa pozdrav opětovat, všechna voda mu vytekla a byl připraven o veškerou svou sílu.



Japonští vodníci se živí rybami, ústřicemi a okurkami. Proto je podle příběhů nebezpečné koupání a přitom pojídání okurek, neboť ty mohou kappy přilákat.

V minulosti byli kappové obviňováni hlavně z toho, že mají na svědomí děti utopené při koupání v rybnících a řekách. S dospělými se prý zase rádi utkávali v zápasech, které se podobaly sumo.

Známá je práce japonského folklóristy Kunia Yanagity: Tóno monogatari z roku 1910, zachycující vyprávění prostých lidí z okolí města Tóno, jež se nachází na severovýchodě Japonska.

V poslední době se specialisté zabývají otázkou, že po celém Japonsku je líčená podoba kappů skoro shodná. Jedinou odpovědí je, že si je lidé pletou s jistým druhem velké bahenní želvy, která bývá někdy útočná a je i schopna zranit malé dítě.

Na různých místech v Japonsku se také můžeme setkat s malými svatyněmi zasvěcené právě kappům. Často nás mohou v těchto svatyních vesele překvapit okurky.

ZDROJ: převyprávěno z 99 zajímavostí z Japonska - Jiří Janoš
FOTO: axiommagazine.jp