ASIANSTYLE

Kdo jsou oni?

Všeobecně řečeno lze oni (鬼) charakterizovat jako rohaté démony, jejichž hlavním úkolem je děsit hříšníky. Nicméně mezi další jejich oblíbené aktivity patří i degustace lidského masa či rozdávání pokladů sličným ženám. Nic tedy není černobílé a proto je třeba bližšího seznámení se s těmito děsivými pekelníky.

Jak vypadají?

Jako průměrní obyvatelé pekla se oni příliš neliší od kulturně odlišných verzí všemožných ďáblů či démonů. Většinou jsou zobrazováni jako velcí a silní démoni mužského pohlaví s různou barvou kůže jako například černou, červenou, modrou či žlutou. Na hlavě mají jeden či více rohů a na mnohých uměleckých zobrazeních, ať už se jedná o sochy či kresby, cení své dlouhé špičáky. V některých případech mohou mít na čele i tzv třetí oko. Oděni bývají pouze do bederní roušky z tygří kůže. Většinou mají pouze tři prsty a v ruce často třímají železnou tyč, se kterou trestají hříšníky.

Oni s tzv třetím okem 

Jaké mají schopnosti?

Jak již bylo zmíněno v úvodu, oni jsou spojováni s trestáním hříšníků. Nicméně existuje spousta příběhů, kde oni figurují i jako například kanibalové či zamilovaní blázni. Co se týká kanibalismu, oni jsou často zobrazováni, jak zrovna hodují na lidském mase a v příbězích se vypráví o jedincích napadených právě démonem oni, který posléze pozřel jejich maso. Aby démon svou oběť mohl lapit disponuje schopností proměnit se v jakéhokoli člověka, například svůdného muže či ženy nebo dokonce příbuzného oběti, aby si tak získal její důvěru.
 

Oni jsou často asociováni s děsivými přírodními úkazy jako například blesky. Je zajímavé, že japonský bůh blesku Raidžin (雷神) je často zobrazován s velice podobnými rysy jako silný rohatý muž v bederní roušce a s dlouhými tesáky.
 

Bůh Raidžin

Myslíte si, že se démon nemůže zamilovat? Podle kjógenové hry Secubun (tedy Nový rok) může a dotyčné dámě se to velice (finančně) vyplatí. V této hře démon oni navštíví dům, do jehož paní se zamiluje. Dotyčná dáma toho využije a přinutí ho, aby jí dal svůj poklad (obsahující palici plnící přání, neviditelný klobouk a neviditelný slaměný kabát) a následně jej vyžene z domu. V tomto případě by se mohlo jednat o asociaci s tzv marebito (稀人), duchy ze země věčného mládí, kteří v předvečer Nového roku dávali lidem požehnání a kteří nosili slaměný klobouk a kabát. Co se týká palice, která splní každé přání, její původ může pocházet od boha bohatství Daikokutena (大黒天), jehož jméno je japonským ekvivalentem hinduistického boha Mahákály, který je často zobrazován podobně jako oni jako rozzuřený muž s černou pletí.
 

Bůh Mahákála

Odkud se vzali?

Tuto otázku není lehké zodpovědět a je předmětem mnoha diskuzí v akademických kruzích. Ačkoli se s oni setkáváme zejména v buddhistických chrámech, někteří historici tvrdí, že pojem oni existoval již před příchodem čínského (a tedy i buddhistického) vlivu.
 

Co se týká buddhismu, historikové shrnují, že buddhismus dal tzv tvar a podobu neviditelnému (nutno podotknout, že lidé věřili, že oni byli neviditelní, tak jako mnozí jiní duchové): tedy popsal, co jsou oni, co dělají a proč to dělají; a zároveň se prezentoval jako prostředník, který dokáže s těmito stvořeními komunikovat či je dokonce zapudit.
 

Kromě buddhismu se démony oni velmi zabývá i tzv. onmjódó, ezoterická nauka, která je postavena na vesmírné dualitě jing a jang a obsahuje i kombinaci prvků buddhistické astrologie s vírou v kami. Na svém vrcholu v období Heian (平安, 794-1185), kdy byla na vrcholu i víra v oni, měl každý důležitý člověk na císařském dvoře svého vlastního učence v onmjódó, který údajně uměl čarovat a dokonce stvořit démona oni.
 

Nicméně, někteří historikové se domnívají, že oni pocházejí z doby před příchodem buddhismu. Kdysi dávno se věřilo v existenci zlých duchů, kteří žili v horách, či obrů, kteří žili v jeskyních. Oni byli spojováni s děsivými přírodními úkazy jako například hromy a blesky či zemětřesení. Historici se dále dohadují o systému tehdejší víry, kde figurují zejména kami (tedy božstva) a v opozici jim stojí jókai či oni, kterým se neprojevovala taková úcta jako kami. Podle jiné teorie byly předchůdkyně oni tzv jomocu-šikome (黄泉 醜女, ohyzdné baby z podsvětí), které poslala bájná Izanami za Izanagim poté, co ji vyváděl z podsvětí a ve slabé chvilce se ohlédl a spatřil svou milovanou jako ohavnou mrtvolu (podobný motiv se objevuje ve starých řeckých bájích v příběhu o Orfeovi a Euridice).

Závěr

Tak jako mnoho jiných folklorních stvoření a monster i oni mají velice složitý a nejasný původ a jejich funkce není tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát. Prvotní dojem, který na nás udělají, je dojem děsivých démonů, ale různé příběhy mluví i o démonech, kteří přinesli lidem poklad a bohatství. Stejně jako mnohé jiné koncepty, které se vyvíjeli po mnoho staletí a pod vlivem různých kultur, i oni mají spletitou minulost a zaslouží si bližší historický výzkum. V tomto článku jsem zmínila jen základní informace a proto čtenářům doporučuji si v případě zájmu vyhledat další literaturu na toto téma, která jim otevře dveře do rozmanitého světa japonské folklóru a náboženství.

ZDROJ: Reider, N. T. (2010). Japanese demon lore: Oni, from ancient times to the present. Logan, Utah: Utah State University Press.
FOTO: flickr.com, wikipedia.org