Filmasia 10 - jiryho pohled
Krátké shrnutí letošního zahájení 10. ročníku filmového festivalu Filmasia 2014 v Praze a dojmy z osobně zhlédnutých filmů.
Filmasia 2014
FOTO: filmasia.cz
Očima redaktora jiryho:
Než se pustíte do mého sáhodlouhého elaborátu plného emoční záplavy (stále máte šanci to včas přeskočit), tak vám předtím ještě nabídnu zhodnocení letošního jubilejního 10. ročníku FILMASIA2014, jak na mě působil jako událost celkově. 10 už není malé číslo pro takovouto akci a musím přiznat, že výběr filmů byl velmi pestrý. Jelikož si organizátoři dali za cíl mít alespoň 2 filmy se zaměřením z předešlých ročníků, mohlo se opravdu vybírat jak ze zemí původu, tak i jmen režisérů. Důležité je ale podotknout, že pořadatelé představili převážně filmovou tvorbu posledních 3 let, proto šlo o velmi aktuální filmy asijské filmové produkce. O rozsáhlosti svědčí i to, že se festival konal souběžně ve dvou kinech, tedy kino Světozor a kino Lucerna, a v průběhu se pořádaly celkem 3 recepce. Ale všeho moc škodí, jelikož divák se musel v každý okamžik rozhodnout pouze pro jeden film ze dvou a protože žádný z filmů se neopakoval, dalo se při maximálním nasazení stihnout pouze necelých 60% z celkové nabídky 28 filmů, což byla škoda zejména pro mě osobně, jelikož minimálně ještě tak 5 dalších filmů bych si dopřál, ale musel jsem se rozhodnout pouze pro jednu ze dvou možností. Přesto nelze asi nic vytknout za celý festival a velice jsem si ho užil a těším se na další ročník.
Samotné hodnocení filmů je můj subjektivní názor vždy den po zhlédnutí. Každý film jsem se proto snažil popsat z pohledu, jak na mě působil bez spoilerů a podrobného popisu příběhového obsahu, který si můžete dohledat snadno sami nebo z hodnocení mých kolegů. Samozřejmě se neostýchejte mě případně zpražit v komentářích pod článkem nebo na stránce mého Asianstyle profilu. Hodnocení pod každým filmem je vzato pouze za zhlédnuté filmy za festival jako celek.
Operace Sunjatsen / Meeting Dr.Sun / Xin dong dai hao: Sun Yat Sen:
Na filmy ze školního prostředí si nikdy dopředu nic moc nezjišťuju, abych podpořil svou aktuální zvědavost, co přinesou nadcházející záběry a musím říct, že se mi to vyplatilo. Divák je seznámen s hlavním záměrem hlavních postav již na začátku a to diváka provede všemi fázemi takovéto akce na středoškolské úrovni. Zakomponovaná rivalita dvou hlavních táborů je podána příjemně lidsky a hlavní komické scény jsou opravdu vydařené a nenásilné (smál se opravdu celý sál), i když v reálu přehnané. I přes zajímavý konec si nechal režisér pootevřená zadní vrátka pro případné pokračování. Pokud si přečtete obsah filmu a uznáte ho za koukatelný, tak myslím, že byste měli bez problému vydržet až do konce.
8/10
Ledový jed / Ice Poison / Bing du:
Opět jeden téměř dokumentární snímek, který vám ukáže, jak se žije v dané oblasti. I rychlost děje je pro danou lokalitu, ve které se film odehrává, autentický. Takže vám ani nedojde, že se už blížíte ke konci filmu, a když máte pocit zajímavé zápletky, která by mohla směřovat v zajímavý příběh, tak vám režisér doslova v 5 minutách setne hlavu a je konec filmu. Svým hodnocením film rozhodně neodsuzuji a ve své podstatě asi ani není, co by se dalo vytknout takovémuto nezávislému filmu. Závěrečná symbolická scéna jasně řekne, že happy end v tomto příběhu není.
6/10
Rýžový terorista / The Rice Bomber / Bai mi zha dan ke:
Na to, že Taiwan teprve nabírá své tempo ve vlastní filmové produkci a nevyhledávám filmy s politickými podtexty, tak tento film mě bavil. Pro mě osobně bylo příjemné, že film začínal od dětství hlavního hrdiny a proto nemusí být divák předem seznámen se skutečnostmi bombových výbuchů. K samotným bombovým výbuchům se film dopracuje až ve své druhé polovině, kdy je již divák dostatečně seznámen s životními příběhy hlavních postav a jejich motivy. Jelikož jsem se předem ani posléze nezabýval historickou pravdou o samotném „rýžovém teroristovi“ nedokážu posoudit, jak moc se držel režisér skutečnosti. Mě osobně tento kousek kladně překvapil svým zpracováním a celistvostí samotného příběhu.
8/10
Spoluviníci / Partners in Crime / Gong fan:
Druhá možnost tohoto festivalu nahlédnout do prostředí taiwanských středoškoláků. Tentokrát zde ale komedii a humor nenajdete. Film bych logicky rozdělil na 2 navazující poloviny. V té první se vše formuje a divák je zasvěcován do děje během kterého 3 hlavní hrdinové na vlastní pěst vyšetřují smrt jejich spolužačky ze školy, na kterou všichni společně docházejí, když se nahodou sejdou nad právě zesnulým tělem. V půlce filmu při vrcholu pomyslného happy endu však dojde k velmi nečekanému zvratu, který vede k další smrti a posléze začne vykrystalizovat skutečná pravda. Oceňuji na tomto snímku, že vše bude dostatečně objasněno a film nenechá diváka tápajícího po závěrečných titulcích s otázkou „Tak, kdo to teda udělal?“.
9/10
Slaměný štít / Shield of Straw / Wara no tate:
Takeshi Miike tímto dílem ukazuje svou představu o tom jaké by to bylo kdybyste jako člen speciální policejní jednotky dostal za úkol přepravit vraha, jehož zločin sám o sobě je natolik špatný, že je v podstatě diskutabilní, proč chránit takovouto personu při přepravě k soudnímu procesu. Natož když je na jeho hlavu vypsaná astronomická suma za jeho zabití, která se vyplatí, i když je podmínkou se k vraždě zločince přiznat a přijmout za tento čin trest. V tento okamžik doslova začíná hon, kde jedinou překážkou mezi světem (Japonskem) a zločincem je hrstka eskortujících, kterých postupně během filmu ubývá při různých velmi extrémních situacích, která jsou natočena bez jakýchkoli skrupulí, s klasickým rukopisem a umem zkušeného Miikeho. Film ukazuje, že pokud je částka dostatečně vysoká, tak zbude opravdu pouze jen pár jedinců, kteří jsou ochotni odolat a nevzdat se svého přesvědčení a lidskosti za peníze.
9/10
Až na doraz / A Hard Day / Ggeutggaji ganda:
Je brilantní ukázkou jihokorejské filmové gradace. Už od prvních scén je divákovi servírováno množství vyhrocených situací, které mají jak pomalý, tak i absolutně nečekaný nástup. Nejde jen o drastičnost a surovost událostí, ale i o mistrně zakomponovaný černý humor vyplývající až z absurdity a nečekanosti zvratů a událostí během filmu. O akci a zvraty není ve filmu rozhodně nouze a jsou rovnoměrně rozprostřeny od začátku až do poslední scény.
10/10
Až kulky doletí / Let the Bullets Fly / Rang zi dan fei:
Chow Yun Fat, Jiang Wen, Ge You jsou tři čínská jména, která v tomto případě vytvořila perfektní synergický efekt. Čekejte nekontrolovatelný hurikán dialogů a akce na styl filmu Kung Fu Hustle, kde je možné takřka vše. V některých scénách jsou verbální přestřelky pánů Fata a Wena tak rychlé, že vše vstřebáte až po chvíli, ale to nijak nesnižuje výslednou zábavu. Pokud se chcete pobavit a máte rádi filmové frašky tohoto ražení, tak vřele doporučuji, jelikož všichni tři hlavní pánové si skvěle sedli a vžili do svých postav.
9/10
Žízeň / Thirst / Bakjwi:
Upíři pod taktovkou Park Chan Wooka? Za mě rozhodně ANO. Mistrovsky vykreslené všechny aspekty od proměny, až po odchod ze světa jako upír. Film se zaměřuje na morální otázky spojené se získáním těchto nadlidských schopností a současně s nimi spjatými omezeními a nutnostmi pro přežití jako upír. Ve filmu nečekejte akční scény na styl Oldboy, ale to neznamená, že o krev bude nouze. Stejnou váhu mají i mezilidské vztahy hlavních postav, které se postupně prohlubují a vyvíjí během celého filmu. Můžete se i těšit na žánrovou horskou dráhu, protože dostanete ochutnat plnými doušky hororu, grotesky, melodramatu nebo duchovního filmu v situacích jak vypjatých, tak i uvolněných. A také je potřeba se připravit se na to, že film má 2 hodiny 20 minut.
8/10
Vrabčák / Sparrow / Man jeuk:
Kamerové úhly a střih je jasný Johnie To a jestli kvůli tomuhle máte rádi jeho filmy, tak určitě nebudete litovat. Překvapivé je, že to funguje i bez zuřivých akčních bojových scén a krveprolití během přestřelek. Film je v podstatě pacifistický až na jednu symbolickou scénu, která i tak není dotažena do závěrečného detailu, který by divák od tohoto režiséra čekal. Proto i závěrečný „souboj“ je spíše divadelním představením. Nicméně divák se může těšit až přímo na melancholické záběry při potulkách hlavních postav ulicemi HongKongu zejména v první polovině filmu. Pokud vas zajímá, jak může vypadat dílo od Johnie Toa bez veškerých těch výstřelů, krve a úderů, tak tohle je přesně ono.
9/10
Horseplay / Horseplay / Do ma ji:
Na tenhle film jsem šel zejména ze zájmu o to, jak může vypadat asijský film natočený skoro celý v pražských exteriérech a musím říct, že jsem byl potěšen. SPZtky seděly a i policejní uniformy vypadaly, jak mají. Jinak film sám o sobě nijak neurazí, občas se i pousmějete daným vtípkům, ale nečekejte nic převratného nebo revolučního, co by obsadilo vaše stávající žebříčky oblíbenosti a museli jste o tom sáhodlouze debatovat.
7/10
Čtenář tváří / The Face Reader / Gwansang:
Asi chápu, proč se tento výpravný historický film s předlohou ve skutečných významných událostech v korejské historii stal kasovním trhákem v Koreii. Opravdu se nešetřilo na ničem a divák si užije jak skvělé kostýmy, tak i detailní interiéry s krásnými exteriéry. A hlavně, když to můžete sledovat na filmovém plátně se záminkou, že si jdete oprášit něco z historie vlastní země. Každopádně jsem byl po filmu poučen, že události nebyly ve skutečnosti takhle jasně černobílé, tak jak ukazuje film a zejména hlavní filmový záporák filmu.
8/10
Plačící muž / No Tears for the Dead / Uneun namja:
Režisér a současně scénárista Jeong Beom Lee si svým předešlým filmem „Muž odnikud“ nasadil laťku OPRAVDU vysoko a trochu jsem doufal, že mě usadí do křesla ještě o něco hlouběji a posune to ještě dál. Bohužel spíše dotahoval to, co nastolil v minulé akční krasojízdě. Nicméně milovníci akce a krve si určitě přijdou na své. Výstřely a souboje jsou opět na vysoké úrovni a určitě nezklamou. Ale jestli se za 4 roky budu moct dočkat dalšího filmu z rukou tohoto pána, určitě nebudu váhat.
9/10
Monstrum Hwayi / Hwayi: A Monster Boy / Hwayi: Goimooleul samkin ai:
Zpočátku si říkáte... film o studentíkovi s hodně zvrácenou minulostí a pak, když v půlce filmu si říkáte, že rozuzlení zápletky je jasné a zbytek filmu se už jen svezete, tak věřte, že ke konci přijde ještě jeden zvrat. Každopádně se můžete těšit na hodně mrtvých hlavních postav na styl her o trůny a na velmi vypjaté situace jak emočně, tak akčně a samozřejmě jak je zvykem, když se u asijského filmu setká akce, thriller a drama, tak potečou nejen slzy ale i krev proudem.
8/10
Jsem kyborg, ale to nevadí / I’m a Cyborg, but That’s Ok / Ssaibogeujiman kwaenchanha:
Hezké, vtipné a barevné vyobrazení prolínajících se světů dvou pacientů psychiatrické léčebny, kde hlavní hrdinka má za to, že je kyborg a hlavní hrdina zas, že dokáže přebírat vlastnosti a schopnosti od druhých. Za mě osobně mi světy hlavních hrdinů a vlastně tedy i samotná léčebna, kde se odehrává většina děje, velice připomíná svět továrny na čokoládu Willyho Wonky, kde v podstatě neexistuje jakékoli omezení a vše je možné a hlavně dává smysl, akorát chybějí všeteční umpalumpové. Film doporučuji, pokud máte chuť na nevšední film s fantaskní a úsměvnou atmosférou, poklidné tempo a nechcete bádat nad otázkami „proč?“ a „jak?“.
7/10
Než se pustíte do mého sáhodlouhého elaborátu plného emoční záplavy (stále máte šanci to včas přeskočit), tak vám předtím ještě nabídnu zhodnocení letošního jubilejního 10. ročníku FILMASIA2014, jak na mě působil jako událost celkově. 10 už není malé číslo pro takovouto akci a musím přiznat, že výběr filmů byl velmi pestrý. Jelikož si organizátoři dali za cíl mít alespoň 2 filmy se zaměřením z předešlých ročníků, mohlo se opravdu vybírat jak ze zemí původu, tak i jmen režisérů. Důležité je ale podotknout, že pořadatelé představili převážně filmovou tvorbu posledních 3 let, proto šlo o velmi aktuální filmy asijské filmové produkce. O rozsáhlosti svědčí i to, že se festival konal souběžně ve dvou kinech, tedy kino Světozor a kino Lucerna, a v průběhu se pořádaly celkem 3 recepce. Ale všeho moc škodí, jelikož divák se musel v každý okamžik rozhodnout pouze pro jeden film ze dvou a protože žádný z filmů se neopakoval, dalo se při maximálním nasazení stihnout pouze necelých 60% z celkové nabídky 28 filmů, což byla škoda zejména pro mě osobně, jelikož minimálně ještě tak 5 dalších filmů bych si dopřál, ale musel jsem se rozhodnout pouze pro jednu ze dvou možností. Přesto nelze asi nic vytknout za celý festival a velice jsem si ho užil a těším se na další ročník.
Samotné hodnocení filmů je můj subjektivní názor vždy den po zhlédnutí. Každý film jsem se proto snažil popsat z pohledu, jak na mě působil bez spoilerů a podrobného popisu příběhového obsahu, který si můžete dohledat snadno sami nebo z hodnocení mých kolegů. Samozřejmě se neostýchejte mě případně zpražit v komentářích pod článkem nebo na stránce mého Asianstyle profilu. Hodnocení pod každým filmem je vzato pouze za zhlédnuté filmy za festival jako celek.
Operace Sunjatsen / Meeting Dr.Sun / Xin dong dai hao: Sun Yat Sen:
Na filmy ze školního prostředí si nikdy dopředu nic moc nezjišťuju, abych podpořil svou aktuální zvědavost, co přinesou nadcházející záběry a musím říct, že se mi to vyplatilo. Divák je seznámen s hlavním záměrem hlavních postav již na začátku a to diváka provede všemi fázemi takovéto akce na středoškolské úrovni. Zakomponovaná rivalita dvou hlavních táborů je podána příjemně lidsky a hlavní komické scény jsou opravdu vydařené a nenásilné (smál se opravdu celý sál), i když v reálu přehnané. I přes zajímavý konec si nechal režisér pootevřená zadní vrátka pro případné pokračování. Pokud si přečtete obsah filmu a uznáte ho za koukatelný, tak myslím, že byste měli bez problému vydržet až do konce.
8/10
Ledový jed / Ice Poison / Bing du:
Opět jeden téměř dokumentární snímek, který vám ukáže, jak se žije v dané oblasti. I rychlost děje je pro danou lokalitu, ve které se film odehrává, autentický. Takže vám ani nedojde, že se už blížíte ke konci filmu, a když máte pocit zajímavé zápletky, která by mohla směřovat v zajímavý příběh, tak vám režisér doslova v 5 minutách setne hlavu a je konec filmu. Svým hodnocením film rozhodně neodsuzuji a ve své podstatě asi ani není, co by se dalo vytknout takovémuto nezávislému filmu. Závěrečná symbolická scéna jasně řekne, že happy end v tomto příběhu není.
6/10
Rýžový terorista / The Rice Bomber / Bai mi zha dan ke:
Na to, že Taiwan teprve nabírá své tempo ve vlastní filmové produkci a nevyhledávám filmy s politickými podtexty, tak tento film mě bavil. Pro mě osobně bylo příjemné, že film začínal od dětství hlavního hrdiny a proto nemusí být divák předem seznámen se skutečnostmi bombových výbuchů. K samotným bombovým výbuchům se film dopracuje až ve své druhé polovině, kdy je již divák dostatečně seznámen s životními příběhy hlavních postav a jejich motivy. Jelikož jsem se předem ani posléze nezabýval historickou pravdou o samotném „rýžovém teroristovi“ nedokážu posoudit, jak moc se držel režisér skutečnosti. Mě osobně tento kousek kladně překvapil svým zpracováním a celistvostí samotného příběhu.
8/10
Spoluviníci / Partners in Crime / Gong fan:
Druhá možnost tohoto festivalu nahlédnout do prostředí taiwanských středoškoláků. Tentokrát zde ale komedii a humor nenajdete. Film bych logicky rozdělil na 2 navazující poloviny. V té první se vše formuje a divák je zasvěcován do děje během kterého 3 hlavní hrdinové na vlastní pěst vyšetřují smrt jejich spolužačky ze školy, na kterou všichni společně docházejí, když se nahodou sejdou nad právě zesnulým tělem. V půlce filmu při vrcholu pomyslného happy endu však dojde k velmi nečekanému zvratu, který vede k další smrti a posléze začne vykrystalizovat skutečná pravda. Oceňuji na tomto snímku, že vše bude dostatečně objasněno a film nenechá diváka tápajícího po závěrečných titulcích s otázkou „Tak, kdo to teda udělal?“.
9/10
Slaměný štít / Shield of Straw / Wara no tate:
Takeshi Miike tímto dílem ukazuje svou představu o tom jaké by to bylo kdybyste jako člen speciální policejní jednotky dostal za úkol přepravit vraha, jehož zločin sám o sobě je natolik špatný, že je v podstatě diskutabilní, proč chránit takovouto personu při přepravě k soudnímu procesu. Natož když je na jeho hlavu vypsaná astronomická suma za jeho zabití, která se vyplatí, i když je podmínkou se k vraždě zločince přiznat a přijmout za tento čin trest. V tento okamžik doslova začíná hon, kde jedinou překážkou mezi světem (Japonskem) a zločincem je hrstka eskortujících, kterých postupně během filmu ubývá při různých velmi extrémních situacích, která jsou natočena bez jakýchkoli skrupulí, s klasickým rukopisem a umem zkušeného Miikeho. Film ukazuje, že pokud je částka dostatečně vysoká, tak zbude opravdu pouze jen pár jedinců, kteří jsou ochotni odolat a nevzdat se svého přesvědčení a lidskosti za peníze.
9/10
Až na doraz / A Hard Day / Ggeutggaji ganda:
Je brilantní ukázkou jihokorejské filmové gradace. Už od prvních scén je divákovi servírováno množství vyhrocených situací, které mají jak pomalý, tak i absolutně nečekaný nástup. Nejde jen o drastičnost a surovost událostí, ale i o mistrně zakomponovaný černý humor vyplývající až z absurdity a nečekanosti zvratů a událostí během filmu. O akci a zvraty není ve filmu rozhodně nouze a jsou rovnoměrně rozprostřeny od začátku až do poslední scény.
10/10
Až kulky doletí / Let the Bullets Fly / Rang zi dan fei:
Chow Yun Fat, Jiang Wen, Ge You jsou tři čínská jména, která v tomto případě vytvořila perfektní synergický efekt. Čekejte nekontrolovatelný hurikán dialogů a akce na styl filmu Kung Fu Hustle, kde je možné takřka vše. V některých scénách jsou verbální přestřelky pánů Fata a Wena tak rychlé, že vše vstřebáte až po chvíli, ale to nijak nesnižuje výslednou zábavu. Pokud se chcete pobavit a máte rádi filmové frašky tohoto ražení, tak vřele doporučuji, jelikož všichni tři hlavní pánové si skvěle sedli a vžili do svých postav.
9/10
Žízeň / Thirst / Bakjwi:
Upíři pod taktovkou Park Chan Wooka? Za mě rozhodně ANO. Mistrovsky vykreslené všechny aspekty od proměny, až po odchod ze světa jako upír. Film se zaměřuje na morální otázky spojené se získáním těchto nadlidských schopností a současně s nimi spjatými omezeními a nutnostmi pro přežití jako upír. Ve filmu nečekejte akční scény na styl Oldboy, ale to neznamená, že o krev bude nouze. Stejnou váhu mají i mezilidské vztahy hlavních postav, které se postupně prohlubují a vyvíjí během celého filmu. Můžete se i těšit na žánrovou horskou dráhu, protože dostanete ochutnat plnými doušky hororu, grotesky, melodramatu nebo duchovního filmu v situacích jak vypjatých, tak i uvolněných. A také je potřeba se připravit se na to, že film má 2 hodiny 20 minut.
8/10
Vrabčák / Sparrow / Man jeuk:
Kamerové úhly a střih je jasný Johnie To a jestli kvůli tomuhle máte rádi jeho filmy, tak určitě nebudete litovat. Překvapivé je, že to funguje i bez zuřivých akčních bojových scén a krveprolití během přestřelek. Film je v podstatě pacifistický až na jednu symbolickou scénu, která i tak není dotažena do závěrečného detailu, který by divák od tohoto režiséra čekal. Proto i závěrečný „souboj“ je spíše divadelním představením. Nicméně divák se může těšit až přímo na melancholické záběry při potulkách hlavních postav ulicemi HongKongu zejména v první polovině filmu. Pokud vas zajímá, jak může vypadat dílo od Johnie Toa bez veškerých těch výstřelů, krve a úderů, tak tohle je přesně ono.
9/10
Horseplay / Horseplay / Do ma ji:
Na tenhle film jsem šel zejména ze zájmu o to, jak může vypadat asijský film natočený skoro celý v pražských exteriérech a musím říct, že jsem byl potěšen. SPZtky seděly a i policejní uniformy vypadaly, jak mají. Jinak film sám o sobě nijak neurazí, občas se i pousmějete daným vtípkům, ale nečekejte nic převratného nebo revolučního, co by obsadilo vaše stávající žebříčky oblíbenosti a museli jste o tom sáhodlouze debatovat.
7/10
Čtenář tváří / The Face Reader / Gwansang:
Asi chápu, proč se tento výpravný historický film s předlohou ve skutečných významných událostech v korejské historii stal kasovním trhákem v Koreii. Opravdu se nešetřilo na ničem a divák si užije jak skvělé kostýmy, tak i detailní interiéry s krásnými exteriéry. A hlavně, když to můžete sledovat na filmovém plátně se záminkou, že si jdete oprášit něco z historie vlastní země. Každopádně jsem byl po filmu poučen, že události nebyly ve skutečnosti takhle jasně černobílé, tak jak ukazuje film a zejména hlavní filmový záporák filmu.
8/10
Plačící muž / No Tears for the Dead / Uneun namja:
Režisér a současně scénárista Jeong Beom Lee si svým předešlým filmem „Muž odnikud“ nasadil laťku OPRAVDU vysoko a trochu jsem doufal, že mě usadí do křesla ještě o něco hlouběji a posune to ještě dál. Bohužel spíše dotahoval to, co nastolil v minulé akční krasojízdě. Nicméně milovníci akce a krve si určitě přijdou na své. Výstřely a souboje jsou opět na vysoké úrovni a určitě nezklamou. Ale jestli se za 4 roky budu moct dočkat dalšího filmu z rukou tohoto pána, určitě nebudu váhat.
9/10
Monstrum Hwayi / Hwayi: A Monster Boy / Hwayi: Goimooleul samkin ai:
Zpočátku si říkáte... film o studentíkovi s hodně zvrácenou minulostí a pak, když v půlce filmu si říkáte, že rozuzlení zápletky je jasné a zbytek filmu se už jen svezete, tak věřte, že ke konci přijde ještě jeden zvrat. Každopádně se můžete těšit na hodně mrtvých hlavních postav na styl her o trůny a na velmi vypjaté situace jak emočně, tak akčně a samozřejmě jak je zvykem, když se u asijského filmu setká akce, thriller a drama, tak potečou nejen slzy ale i krev proudem.
8/10
Jsem kyborg, ale to nevadí / I’m a Cyborg, but That’s Ok / Ssaibogeujiman kwaenchanha:
Hezké, vtipné a barevné vyobrazení prolínajících se světů dvou pacientů psychiatrické léčebny, kde hlavní hrdinka má za to, že je kyborg a hlavní hrdina zas, že dokáže přebírat vlastnosti a schopnosti od druhých. Za mě osobně mi světy hlavních hrdinů a vlastně tedy i samotná léčebna, kde se odehrává většina děje, velice připomíná svět továrny na čokoládu Willyho Wonky, kde v podstatě neexistuje jakékoli omezení a vše je možné a hlavně dává smysl, akorát chybějí všeteční umpalumpové. Film doporučuji, pokud máte chuť na nevšední film s fantaskní a úsměvnou atmosférou, poklidné tempo a nechcete bádat nad otázkami „proč?“ a „jak?“.
7/10
tagy:
Nástěnka
Are you feeling irritated because of poor grades i...
09:31 |
30.01
jameswick1...
skoro po dvou letech si zas dovolím jeden spam pří...
10:39 |
10.01
8BB76E1
Japonské slavnosti na Vyšehradě 8.6.2019 - relativ...
19:53 |
08.06
Tyckin
TOP0 článků
Poslední komentáře
