Mohl Kóbó daiši vymyslet japonské slabičné abecedy?

18:05 | 16.02.2014 Zíza 7
Je možné, aby jeden člověk, ač jde o tak skvělého muže, jakým je Kóbó daiši, dokázal vymyslet dvě slabičné abecedy - hiraganu a katakanu?
Socha Kúkaie na Šikoku
Socha Kúkaie na Šikoku FOTO: f.hatena.ne.jp
Nemělo by být japanisty, který by netušil spojitost mezi kanou, japonským slabičným písmem a Kóbó daišim. Tradičně se tvrdí, že to byl právě on, kdo vymyslel hiraganu (někdy je možné se dočíst, že i katakanu). Když se roku 806 Kúkai vrátil z Číny, přivezl si s sebou i text, který obsahoval písmo bondži (梵字, skript užitečný k naučení se psaní Sanskritu). Jeho zanícenost pro „posvátný jazyk a psaní“ ho dovedla k myšlence, že pro japonštinu by bylo lepší slabičné písmo (fonetické) než kandži. Nikde není zmiňováno, kdy přesně Kúkai dokončil vytváření slabičného písma, ale tvrdí se, že tuto svou pouť završil básní Iroha. Báseň je pangram a obsahuje systém starší slabičné abecedy godžúon (五十音, doslova padesát zvuků. V současné japonštině se slabik používá již jen 48).


Bondži s písmeny hiragany

Je ovšem možné, aby sám vymyslel hiraganu, katakanu a pak složil báseň Iroha? Většina odborných publikací se shoduje na tom, že to není v silách jedince. S příchodem buddhismu přišly do Japonska i kandži. Ty se používaly jinak než dnes – mimo jiné i foneticky, podle nejčastější výslovnosti, bez ohledu na význam. Takové použití znaků bylo známé jako man-jógana (万葉仮名) a bylo velmi náročné, nejednoznačné a nepřehledné, proto bylo nutné zápis zjednodušit a učinit jednoznačným. Z vybrané části znaku vznikla nejprve katakana, kterou používali mniši jako pomůcku pro čtení čínských náboženských textů. A poté z „trávového stylu sóšo“ (kursivní styl, kdy při rychlém psaní se hrany samy o sobě zaoblí) vznikla hiragana. Odborníci se shodují na tom, že utváření obou systémů trvalo určitou časovou jednotku, která přesahuje Kúkaiovy možnosti.


Báseň ze sbírky Man-jógana vytesaná do kamene

Navíc existuje teorie, se kterou přišel profesor Kobajaši Jošinori z Tokušimské univerzity, tvrdící, že katakana přišla z Koreje. Objevil totiž buddhistický text pocházející z Koreje, který byl do Japonska přivezen na začátku 8. století, obsahující písmo, jenž je podobné katakaně. Tím by se „Kúkaiovo tvůrcovství“ naprosto vyvrátilo.

Iroha, jejíž pořadí zápisu jednotlivých grafémů se zřejmě ustálilo v 11. století, bude na tom se svým vznikem podobně jako hiragana a katakana. Jednoznačně jde o kolektivní produkt, který byl výsledkem postupného vývoje.



ZDROJ: Guide to Learning Hiragana & Katakana: First Steps to Reading and Writing Japanese; Language change in East Asia, Japanese and the Other Altaic Languages; Dějiny Japonska od E. O. Reischauera; McAULEY, Thomas E. Language change in East Asia; The Japan Times; LABUS, David, SÝKORA, Jan, Japonsko-český studijní znakový slovník.
ZDROJ OBRÁZKŮ: blog.goo.ne.jp a www1.plala.or.jp

Diskuze

Momentálně nepodporujeme Internet Explorer 9