ASIANSTYLE

Vstup

První věcí, kterou v onsenu uvidíte, bude vstupní prostor s botníkem. Po prostorách onsenu se totiž pohybujete pouze v přezuvkách a nikdy v botech. Vaším dalším bodem je buď pokladna, nebo šatna. Ve větších podnicích bývá pokladna až za šatnou, v menších pak obvykle před ní, přičemž je z ní vidět do obou převlékáren. Tím se ovšem nenechte rozhodit, obsluha je jistě dostatečně na úrovni, aby po vás nepokukovala. V modernějších podnicích se můžete setkat i s všudypřítomnými automaty.

Ať už máte zaplaceno nebo teprve platit budete, první zkouška vás čeká u šaten. Japonci to nám cizincům vůbec neusnadňují, a tak si musíte dát pozor, kam jdete. Šatna pro muže bývá zakryta modrou plachtou, na níž se můžou vyskytovat popisující znaky 男の湯, zatímco ženské šatny zakrývá červená plachta se znaky 女の湯. Znaky však bývají často stylizované a špatně čitelné, rovněž barvy se mohou lišit. Aby toho nebylo málo, jsou šatny často prohazovány. Co bylo v pondělí dopoledne ženskou šatnou, je v úterý odpoledne mužskou šatnou. Musíte si tedy dávat pozor i u podniků, které znáte. Pokud si nejste jisti, prostě se zeptejte.



Šatny

Šatny jsou obvykle jednoduše zařízené, protože v nich host příliš nepobude. Na podlaze je tatami, na které nikdy nesmíte vstupovat mokří nebo na něj pokládat vlhký či dokonce namočený ručník. Mohli byste tak podlahu zničit! Podél zdi pak bývají buď skřínky, nebo přihrádky s košíčky na odložení všech věcí. V některých podnicích najdete i židle, fény a další užitečné věci, které byste po koupeli mohli potřebovat. Příliš na to ale nespoléhejte.

V šatně se zcela svlékněte, odložte všechny osobní věci do košíku a máte-li dlouhé vlasy, uvažte si je do drdolu. Do prostoru lázní se vstupuje pouze s ručníkem. Plavky jsou obvykle zakázány a setkat se s nimi můžete jen v některých smíšených lázních. Rovněž v šatně nechte všechny šperky, osobní věci, a pokud je možné tak i brýle. Kovy a skla brýlí by mohly s minerální vodou zreagovat a zabarvit vám je. Jestliže se bez brýlí neobejdete, dejte si proto pozor, abyste je nenamočili do vody.

Před vstupem do šatny si také odskočte. Někdy v šatně bývá toaleta, ale někdy také ne. Pokud ji tam najdete, věnujte pozornost speciálním přezuvkám určeným pro toalety. Rozhodně je použijte a při cestě zpátky je nezapomeňte zase vrátit. Japonci jsou na tohle trochu hákliví a spousta domácností podobnou praxi praktikuje i doma.



Lázně

Z šaten vaše kroky povedou do prostoru s lázní. Podoba těchto prostor se liší s každým podnikem. Někde narazíte jen na pomenší místnost s jedním větším bazénem horké vody, jindy těch bazénů bude víc. Většina podniků sází při zařizování na přírodní materiály jako kámen a dřevo. Dekorace je často rovněž vedena do přírodních motivů a na stěně bývá nakreslen nějaký nádherný výjev. U větších lázní se můžete setkat s umělými vodopády, pod nimiž můžete posedět a nechat si padající vodou namasírovat ramena. Stejně jako u venkovních lázní zvaných rotenburo se i ve vnitřních prostorách Japonci často snaží vzbudit dojem, že jste někde v přírodě.

Ještě před lázní však najdete plac se sprchami či kbelíky a stoličkami. Voda v lázních obvykle není chlorovaná a vzhledem k tomu, že se v ní během dne vyskytuje velké množství lidí, je nutné se očistit, než do lázně vůbec vstoupíte. Pokud tento krok zanedbáte, nebudou z toho vaši spolukoupající se zrovna nadšeni a mohli by vás nechat i vykázat.

Sedněte si na stoličku. Ta je sice na naše poměry až nepříjemně nízko, avšak právě díky tomu se nemusíte tolik bát, že při oplachování postříkáte i souseda. Modernější podniky mají sprchy, ale u těch tradičnějších se můžete setkat s kbelíkem, do něhož si musíte napustit vodu.

Oplachování lze učinit dvěma způsoby. Někteří Japonci na sebe vylijí několik kbelíků vody, pořádně se opláchnou, pak se na pár minut položí do lázně a následně jdou zase ke sprše a pořádně se umyjí mýdlem. Jiní k mýdlu a šamponu sáhnou rovnou. V některých podnicích můžete při vstupu obdržet košíček s mýdlem a šamponem v ceně, ale když podnik neznáte, je lepší si vzít své. Poté, co se pořádně umyjete, ujistěte se, že na vás, ani vašem ručníku nejsou zbytky mýdla. Bublinky nemají do lázně přístup. Pak si po sobě pořádně ukliďte sprchovací kout, vše včetně stoličky opláchněte a uložte, jak jste to našli. Pokud se rádi sprchujete studenou nebo chladnější vodou, nastavte teplotu vody zpátky na teplou, aby návštěvník po vás neutrpěl šok.



Po pořádném vydrhnutí je vaše cesta k lázni konečně otevřená! Pohybujte se však opatrně, protože podlaha může být kluzká a mohli byste si způsobit pořádný úraz. Během svého pobytu mimo lázeň zužitkujte malý ručníček, který jste dostali, k zakrytí intimních partií. Do prostoru s lázní je sice zakázán vstup v oblečení, ale nikdo tu také není zvědavý na nějaké vystavování těla na obdiv. Tento ručník by však vůbec neměl přijít do styku s vodou v lázni, a proto ho před ponořením odložte na okraj bazénku, nebo si ho po vzoru Japonců složte na hlavu. Pokud by vám do vody přeci jen spadl, vyždímejte ho mimo lázeň.

Až budete lézt do teplé vody, pozdravte ostatní a nořte se pomalu. Teplota lázně bývá hodně vysoká (40-  44 °C), a tak by se vám mohla zamotat hlava. Právě teplota vody způsobuje začátečníkům trochu problémy. Na naše poměry je jednak velmi horká a navíc, když už si na ni jednou zvyknete, láká vás k delšímu pobytu. Z toho by se vám však mohlo udělat nevolno. V lázni chvíli poseďte a pak se jděte zchladit. Tento proces můžete opakovat, kolikrát chcete.

Pokud toho už budete mít po krk, pořádně se před vstupem do šatny osušte, abyste nenakapali na tatami na podlaze. Personál by vás za to neměl moc rád. Některé podniky mohou nabídnout i relaxační místnost, kde můžete po obléknutí ještě chvíli posedět třeba v masážním křesle a popovídat si s ostatními. Narazit můžete i na saunu. Nezapomeňte se po sauně ale vždy pořádně vydrhnout u sprch, než zase vstoupíte do lázně!

Co v lázni nedělat

Do lázně si s sebou neberte žádné noviny, časopisy ani knihu. Vlhko by s nimi asi udělalo své a navíc je to o předmět víc, který by mohl omylem spadnout do vody.

Nefotografujte, ani nenatáčejte. Výjimkou jsou soukromější lázně, kde jste jen se svou skupinkou, a všichni s focením souhlasí. Neznámí Japonci by z vás ale nejspíš nebyli dvakrát nadšení.

Nekuřte, neplavte, ani kdyby to velikost bazénku umožňovala, nenořte hlavu pod vodu, necákejte kolem sebe a snažte se míru hlučnosti udržet na minimu.

A pokud si náhodou nebudete vědět rady, prostě se dívejte, co dělají ostatní, nebo se zeptejte.

Zdravotní rizika

Přestože se v Japonsku považují horké lázně, a obzvláště ty v minerálních pramenech, za velice zdravé, je nutné dodržovat pár zásad, abyste si je mohli vychutnat bez problémů a zdravotních následků. Jedním z problémů by mohla být dehydratace. Pobyt v horké vodě vás zbaví více vody, než byste čekali, proto se doporučuje před koupelí a po koupeli se pořádně napít a doplnit tekutiny.

Sledujte také teplotu svého těla, protože byste se mohli přehřát. Pokud se v lázni začnete potit, cítí se divně nebo se vám začne motat hlava, znamená to, že se vaše tělo přehřívá a že byste měli na chvíli vylézt a zchladit se. Nepřeceňujte se a raději si koupel několikrát zopakujte, než abyste v ní byli jednou, dlouze a nakonec ji ukončili ztrátou vědomí.

Další příčinou omdlení může být pokles krevního tlaku. I přes všeobecné mínění, že horká voda tlak zvedá, je opak pravdou. Osoby, které mají nemocné srdce, problémy s tlakem, Parkinsonovu chorobu či berou antidepresiva, by tak měly zvážit, nebo se nejlépe poradit s lékařem, za jakých podmínek a jestli vůbec je pro ně horká lázeň opravdu tím pravým. Ze stejného důvodu se nedoporučuje před návštěvou lázní požívat větší množství alkoholu nebo se přejídat.

Účinky minerálních vod jsou pověstné a pro jejich zachování se doporučuje se po lázni již znovu nesprchovat, aby minerály ulpěly na vaší pokožce a déle působily. Pro osoby s citlivou pletí však může být závěrečná sprcha nutností.

Teď také pár slov o čistotě vody jako takové. V minulosti se vyskytlo několik případů, kdy se ve vodě nebo v bazéncích našly zárodky nebezpečných infekčních chorob a bakterií jako např. legionella. Tyto případy vedly ke zpřísnění hygienických pravidel pro veřejné lázně a k jejich častějším kontrolám, takže v současné době není čeho se bát. Nebo by alespoň nemělo být. Ne všichni minerální vodu chlorují. V mnoha kruzích se tento krok považuje za znehodnocení pramenů, a proto mnoho majitelů lázní dává od chloru ruce pryč. Na místo toho všechny prostory a bazény každý den pečlivě drhnou. Čistota vody během dne je pak na návštěvnících a jejich osobní hygieně.

Kdy do lázní raději nechodit

Právě společná voda je důvodem, proč byste od návštěvy lázní měli někdy odstoupit. Samozřejmostí jsou infekční choroby, protože byste ohrozili i ostatní návštěvníky. V takových případech si ovšem musíte odpustit kdeco a nejspíš v té době nebudete ani cestovat. Máte-li děti, zvažte, jestli už jsou dostatečně staré. Voda v lázních obsahuje speciální složku, která moč obarví do červena, takže pokud vaše dítě neudrží potřebu, budou o tom hned všichni vědět. Dále by se pak návštěvy měly zdržet menstruující ženy a lidé s otevřenými ranami.

Speciální kategorií jsou tetování. Přestože je tetování na Západě značně oblíbené a téměř již ztratilo svou spojitost se světem zločinu, v Japonsku se na něj stále dívají skrz prsty a živě ho spojují s místní mafií zvanou yakuza. V mnoha lázních je proto lidem s tetováním vstup zakázán bez ohledu na to, jak je tetování velké a co je jeho motivem. Máte-li tedy tetování, je lepší se zeptat hned u vstupu.

Proč je důležité vědět, jak to funguje

Ptáte-li se, proč se jako cizinec musíte učit všechna tato pravidla a proč se od vás očekává, že se budete chovat jako rodilý Japonec, je odpověď jednoduchá. Pokud při své návštěvě veřejných lázní majitele a ostatní návštěvníky příliš pohoršíte či je dokonce donutíte, aby vás vyhodili, může se stát, že budete poslední cizinec, který do daných lázní vstoupí.

V roce 1990 způsobil jistý ruský námořník v několika onsenech značný rozruch a rozčílil tak místní majitele podniků natolik, že ve všech svých podnicích zakázali vstup jakémukoliv cizinci bez výjimky. I přes nesouhlas cizinců trvale žijících v Japonsku je většina obyvatel města podporovala a u zákazu zůstalo.

Podobný případ z roku 2001, kdy byla po takovém rozhodnutí proti majiteli nakonec vznesena úspěšná žaloba, sice ukazuje, že takové diskriminační počínání v Japonsku již není snadné jako kdysi, avšak povědomí o tom, že s cizinci bývají jen potíže, zůstane i nadále. Je proto důležité zanechat dobrý dojem. Japonci jsou k turistům obvykle vstřícní (alespoň pokud se nerozhodnou v Japonsku zůstat již na trvalo) a rádi se jim předvádí s věcmi, na které jsou hrdí. Také ale mají silnou potřebu chránit své tradice za každou cenu.




ZDROJ: Japan-talk.com, Japaneseguesthouses.com, Japan-guide.com, Sentoguide.info
FOTO: mizoguchi.coji / Flickr.com, Ken Lee / Flickr.com