ASIANSTYLE

Mnoho lidí si lví tanec často plete s dračím tancem. Je ovšem velmi snadný způsob, jak je rozeznat. Lví tanec je provozován pouze dvěma lidmi, kdežto na dračí tanec je potřeba o mnoho více osob. Ve lvím tanci nejsou aktéři také vidět, protože jsou ukryti uvnitř kostýmu. V dračím tanci jsou osoby venku, protože drží draka na tyčích.
 
Základní pohyby lvího tance lze nalézt ve většině čínských bojových umění.
 
Lev je v Číně na stejně významné úrovni jako drak, fénix a čchi-lin z čínského eposu. Ve skutečnosti ale žádní lvi v Číně nejsou a jejich popis se do Číny dostal z Indie, díky šíření buddhismu. Z historických záznamů je patrné, že počátky lvího tance pocházejí už z dynastie Chan. Byly prováděny jako kulturní vložka při vítání hostů v paláci. Během tance nosili tanečními masky zvířat, aby pobavili hosta. Když se hosté dozvěděli, že v Číně žádné skutečné lvy nemají, začali obchodníci po Hedvábné stezce přivážet lvy jako dary.
 
Lví tanec se v průběhu dějin měnil. Současný lví tanec by měl být rozdělen do dvou kategorií na Severní lvi a Jižní lvi.


Severní lvi

Čínské severní lví tance (北獅) jsou obvykle prováděny v párech v severní Číně. Severní lvi mají chlupatou oranžovou a žlutou hřívu s červenou mašlí na hlavě, která označuje mužského lva. Anebo mají zelenou mašli, která vyznačuje ženu.
 
Během představení se severní lvi podobají pekingskému palácovému psíkovi nebo psovi Fu a jejich pohyby jsou velmi živé. Jsou zde velmi časté akrobacie jako například balancování na obří kouli. Severní lvi se také někdy objevují jako rodina s dvěma velkými lvy a párem mladých lvíčat.


Jižní lev
 
Jižní lví tanec (南獅) pochází z Guangdongu. Guangdongský nebo kantonský styl může být dále rozdělen do mnoha podkategorií. Styly lvího tance se značně liší, ale také designy hlav jsou značně rozdílné.

Také existují různí taiwanští lvi. Je známo, že mají velmi pestré hlavy a velké oči. Narozdíl od čínského jižního stylu je taiwanský méně komplikovaný a jeho očima a ústy nelze pohybovat. Kromě tanečních kroků taiwanský lví tanec také používá různé hudební nástroje a tempo.
 
V současné době poskytuje výuku lvího tance mnoho taiwanských škol.

 
Japonsko má také ve lvím tanci svou tradici. Lvi tančí v tempu s hudbou. Kořeny japonského lvího tance pocházejí z Číny. Styl tance i designu lva se liší podle regionu a dokonce i podle školy lvího tance. V Japonsku je lví tanec používán i při náboženských slavnostech Shinto.
 
Japonský lev se skládá z dřevěné lakované hlavy nazývané "Shishi-gashira" a těla ze zelené tkaniny s bílými vzory.


Korejští lvi                                                                                                   FOTO: wikimedia.org

V Koreji lví tanec také stále přežívá v tradici. Je zde nazýván "Saja-nori". Korejský lví tanec vyžaduje zvláštní pozornost, protože vůbec není vzhledově ani technicky podobný lvům z jiných asijských zemí jako jsou Čína nebo Japonsko.
 
S korejským lvem mohou manipulovat dva nebo tři umělci. Hlava lva se skládá z ploché, kulaté, groteskně vypadající masky s rolničkami. Stejně jako v Číně či Japonsku se v Koreji provádějí lví tance převážně v průběhu oslav Nového lunárního roku, kdy je jeho účelem plašit zlé duchy a lákat hodně štěstí.

Lví tanec je doprovázen bitím bubnů, činelů, gongů a dalších nástrojů synchronizujících pohyb. Lví tanec má úzké vztahy s KungFu a tanečníky jsou většinou členové klubů bojových umění či škol. V klubech získávají praxi tvrdými tréninky. Obecně platí, že pokud má škola soubor s mnoha „lvy“, svědčí to o jejím úspěchu. Lví tanec je často také vykonáván společně s dračím tancem.

Ve lvím tanci se dokonce pořádají i mistrovství světa. A že to není žádná snadná disciplína, na to se můžete podívat sami v následujících videích.