ASIANSTYLE

Kdysi dávno se jednoho rána objevil před branou Šaolinského kláštera dvanáctiletý chlapec, jehož rodiče byli zabiti během války. Požádal o setkání s opatem a když mu bylo vyhověno, poklekl před ním a požádal jej, zda by se mohl stat jeho žákem a studovat bojová umění.
“Ctihodný mistře, budu vás respektovat, ve všem poslouchat a nikdy vás nezklamu,” dokončil svou žádost.

Opat chlapce chvíli pozoroval. Věděl, že před tím než jej bude moci přijmout, by se měl přesvědčit, jestli svá slova myslí vážně.“Dobrá, přijmu tě za žáka. Zítra však na jeden rok musím opustit klášter a kázat mezi lidmi. Mohl bys pro mne něco udělat než se vrátím? Vždycky jsem si přál mít vyřezávanou sošku Buddhy,” řekl opat, když společně došli na prostranství před branami. “Vidíš ten strom? Můžeš jej porazit a vyřezat z něj tu sochu?”
“Samozřejmě Mistře.” souhlasil chlapec nadšeně.

Následujícího rána opat opustil klášter a chlapec žil společně s mnichy. Několik dní nato porazil strom a kousek po kousku z něj vytvářel podobu Buddhy. Chtěl, aby vypadala co nejlépe a udělal tak budoucímu učiteli radost. Ubíhal měsíc za měsícem až přišel čas opatova návratu. Chlapec byl velmi vzrušený a netrpělivý a při první příležitosti předvedl svůj výtvor – pět stop vysokou dřevěnou sochu. Očekával, že bude pochválen.



“Je to moc pěkná práce. Ale myslím, že je pro mě moc velký,” řekl opat. “Není to ta velikost, kterou jsem očekával. Zítra opustím klášter na další rok. Mohl bys tu sochu pro mě udělat menší?”

Chapec byl tou odpovědí naprosto zdrcený. Čekal, že bude přijat za žáka a začne trénovat kung fu. Souhlasil, ale z výrazu jeho tváře a tónu hlasu bylo zřejmé, že je to proti jeho vůli. Opat však věděl, že tento test bude ten opravdový. Dalšího rána se vydal na pouť a chlapec zůstal mezi mnichy, aby splnil svůj slib. Začal zmenšovat sochu, ale byl stále zklamaný a nešťastný. Do práce se musel nutit. Po šesti měsících zjistil, že vyřezává velmi ošklivého, roztrpčeného Buddhu.

To byla poslední kapka. Ve své depresi se nemohl pořádně soustředit a tak přestal na soše pracovat. Ubíhaly dny a týdny. Blížil se den opatova návratu a s ním patrně konec nadějí na to, že by se mohl stat jeho žákem. Jednoho rána, stejně jako mnoho předchozích, se chlapec bezmyšlenkovitě díval na rozpracovanou sochu, když mu hlavou bleskla myšlenka. Řekl sám sobě – Tu sochu možná vyřezávat nechci, ale pokud je to jediný způsob, jak začít se studiem kung fu, proč bych to neměl udělat pořádně a mít z toho radost? Bylo to jako ozvěna hromu, která rozehnala všechny chmury. Jeho přístup se zcela změnil. Vrátila se mu trpělivost a silná vůle. Pracoval, kdykoli mohl a čím víc si s vyřezáváním dával záležet, tím byl šťastnější. Než si to uvědomil, byl rok pryč a opat se vrátil zpět.

Socha Buddhy, kterou mu chlapec předvedl nyní měřila dvě stopy a usmívala se. Opat se při pohledu na ni usmál také, protože věděl, že chlapec vyhrál nejhorší bitvu, jakou může člověk v životě vybojovat – že překonal sám sebe. Přesto…
“Moc hezká socha to je,” řekl. “Ale stejně je ještě na mě moc moc velká. Mohl bys ji udělat menší?”
“Žádný problem, Mistře,” odvětil chlapec. “Než se vrátíte, udělám ji tak akorát.”



Tentokrát bylo vše jiné. Na soše mladík pracoval každou volnou minutu, dával si záležet s každičkým detailem. Proměna jeho charakteru se zračila z Buddhovy téměř živoucí tváře. Po roce předal opatovi sošku měřící pouhé dva palce, která byla tou nejúžasnější řemeslnou prací široko daleko. Nemusím možná ani dodávat, že poté co byl přijat, se stal jedním z nejlepších studentů v celé historii Šaolinského chrámu.

A aby byl dojem z příběhu úplný, připojím komentář od mistrů bojových umění :

Výdrž, trpělivost a vytrvalost jsou projevem silné vůle. Lidé, kteří jsou úspěšní nejsou vždy ti nejchytřejší nebo nejvíce talentovaní – ale vždy mají vůli vytrvat. Kultivací těchto tří elementů můžete postupně prohloubit své myšlení, což je klíčem k opravdovému studiu. Pokud dokážete přemýšlet nad tím, co právě procvičujete, a dokážete získané chápání promítnout do svých činů, překonáte nakonec všechny ostatní. Pamatujte, že opravdu moudří lidé neřídí jen své myšlení, ale také svůj charakter.


ZDROJ: shouyuliang.com
FOTO: dreamstime.com