ASIANSTYLE

Co to je?
Jasukuni je šintoistická svatyně, která se nalézá v Tokiu na kopci Kudan v blízkosti císařského paláce. Jedná se místo vskutku symbolické, neboť je odtud nádherný výhled na celé město včetně hory Fudži. Samotné znaky v názvu znamenají „země míru“ (靖 “mír“, 国 “země“). Svatyně byla postavena za účelem uctění památky vojáků padlých pro císaře a Japonsko. Z tohoto důvodu se na toto posvátné místo sjíždí pozůstalí i veteráni, aby si připomněli své blízké a kamarády, kteří ve válkách zemřeli. Je ale nutno podotknout, že se nejedná o ukládání ostatků, ale o rituální uložení duší.

Svatyně Jasukuni                                                                                      ZDROJ: Wikipedia.org

Historie

Svatyně byla postavena v roce 1869 po restauraci císařské moci. Tehdejší vláda si dala velice záležet, aby toto místo mezi lidmi zpopularizovala a usadila do centra nejen náboženského ale i ideologického centra státu. Nejdříve se zde uctívala a oslavovala důležitá výročí jednotlivých válek a bitev, při nichž umírali japonští vojáci. Postupem času však bylo těchto výročí tolik, že byly zavedeny dva hlavní svátky: podzimní a jarní slavnosti. Tyto slavnosti zdaleka nezahrnovaly jen vážné náboženské obřady. Obyčejní lidé si mohli užít například ohňostroje, kanonády, zápasy sumó a koňské dostihy. Na podporu turismu zde byl postaven i maják. Oslavy a rituály dosáhly pozornosti až z nejvyšších míst neboť císař do svatyně každý rok posílal dary a občas navštívil svatyni osobně.

I když po druhé světové válce Jasukuni hrozilo zbourání ze strany okupační armády, již na podzim roku 1945 odsouhlasila obřad k uctění památky mrtvých. Tohoto obřadu se zúčastnili i premiér Šidehara Kidžúró (1872-1951) a císař Hirohito (1901-1989). 
 

Jak vypadá?

Původní areál Jasukuni se sestával z hlavní svatyně, kde byly rituálně uloženy duše padlých vojáků, zahrady duší, kam kněží duše přivolávali, aby je posléze uložili uvnitř svatyně, a brány torii. Později zde však vznikaly nové objekty:
 

• muzeum Júšúkan (1881), kde se vystavovaly objekty získané z válečných konfliktů například s Čínou a s Ruskem
• socha Ómury Masudžiróa (1824-1869) považovaného za zakladatele moderní armády v Japonsku
• prostory pro poutníky přicházející uctít památku padlým
• pódium pro představení divadla nó
• posvátná brána šinmon (1934) s vyřezávanou zlatou chrysantémou
• velká brána torii (1929) na vrcholu kopce Kudan, která byla svého času největší (20m) a nejtěžší (90t) bránou torii v Japonsku, nicméně bránu již dnes neuvidíte, neboť byla v roce 1943 stržena a roztavena k válečným účelům
• malá dřevěná svatyně Činreiša (1965) zasvěcená padlým nepřátelským vojákům, nyní veřejnosti uzavřena

Kontroverze

Co tedy může být kontroverzního a problematického na svatyni, kde lidé uctívají padlé vojáky? Zdá se, že záleží na tom, kdo ti padlí jsou. Již od skončení války Jasukuni navštěvovali premiéři a občas i císař, vše se ale změnilo v roce 1978, kdy byly do svatyně uloženi váleční zločinci třídy A. Od té doby císař už Jasukuni nikdy nenavštívil.
 

Váleční zločinci třídy A byli odsouzeni během tokijského procesu (podobný tomu v Norimberku) a jednalo se o vysoké důstojníky jako například generály a admirály či politiky a diplomaty, kteří zastávali vysoké posty, z kterých se zásadním způsobem podíleli na agresivní válce v Pacifiku. Soudní tribunál takto potrestal celkem 14 osob:
 

• Tódžó Hideki (1884-1948) – válečný premiér v letech 1941-1944, odsouzen k smrti oběšením

• Itagaki Seiširó (1885-1948) – generál, působil v Kuantungské armádě, ministr války v letech 1938-1939, odsouzen k smrti oběšením

• Kimura Heitaró (1888-1948) – generál, víceministr války, odsouzen k smrti oběšením

• Doihara Kendži (1883-1948) – generál, podílel se na invazi Mandžuska, odsouzen k smrti oběšením

• Mutó Akira (1892-1948) – generálporučík, působil v Číně a podílel se na Nankingském masakru a zvěrstev na filipínském obyvatelstvu v letech 1944-1945, odsouzen k smrti oběšením

• Hirota Kóki (1978-1948) – diplomat a politik, premiér v letech 1936-1937, odsouzen k smrti oběšením

• Macui Iwane (1978-1948) – generál, podílel se na Nankingském masakru, odsouzen k smrti oběšením

• Umezu Jóšidžiró (1882-1949) – generál, velitel generálního štábu japonské armády, odsouzen na doživotí

• Koiso Kuniaki (1880-1950) – generál, guvernér Koreje, premiér v letech 1944-1945, odsouzen na doživotí

• Hiranuma Kiičiró (1867-1952) – politik, premiér v roce 1939, odsouzen na doživotí, podmínečně propuštěn v roce 1952

• Širatori Tošio (1887-1949) – ambasador v Itálii, poradce ministra zahraničí, odsouzen na doživotí

• Tógó Šigenori ((1882-1950) – ministr zahraničí, ministr koloniálních záležitostí, odsouzen ke dvaceti letům vězení

• Nagano Osami (1880-1947) – admirál, velitel námořnictva v oblasti Pacifiku, zemřel ve vězení

• Macuoka Jósuke (1880-1946) – diplomat, podílel se na vzniku Osy Berlín-Řím-Tokio, zemřel ve vězení

Tato událost však nezabránila premiérovi Koizumimu Džin‘ičiróovi, aby svatyni opakovaně v letech 2001 až 2006 navštívil a uctil památku mrtvých, čímž si vysloužil negativní reakci ze strany například Číny a Koreje, které proti jeho účasti protestovaly. I v Japonsku se tento počin setkal s nesouhlasem. Mezi odpůrci Koizumiho návštěvy bylo například Japonské sdružení pozůstalých po válečných padlých (日本遺族会, Nihon Izokukai), která v roce 2006 čítala cca 80 000 členů a je největším sponzorem svatyně Jasukuni. Návštěva císaře pro sdružení znamená mnoho a tak usiluje o odstranění válečných zločinců ze svatyně. Kněží však tento úkon odmítají z toho důvodu, že duše mrtvých odstranit nelze. Zároveň se zdá, že se kněžím příčí jakýkoli zásah státu do jejich náboženských záležitostí.
 

Budoucnost svatyně je nyní, zdá se, ve hvězdách. V roce 2018 však unikly na veřejnost názory hlavního kněze svatyně Jasukuni Kohoriho Kunia, který měl během schůzky prohlásit, že svou nepřítomností se císař Akihito snaží svatyni zničit a dále vyjádřil názor, že v budoucnosti jej nenavštíví ani tehdejší korunní princ Naruhito a jeho žena Masako. Kohori se za taková prohlášení musel omluvit a odstoupil ze svého pozice hlavního kněze. Záležitost tedy nadále vzbuzuje vášně nejen v zahraničí, ale i na domácí scéně.

ZDROJE:

• Yasukuni, The War Dead and the Struggle for Japan's Past. ed. John Breen. Londýn, Hurst & Company, 2007.
• "Yasukuni Shrine: Chief priest to quit after criticising Japan's Emperor", BBC.com, 11th October 2018.